Článek je 13 let starý. Informace v něm už nemusí platit.
Anna Spěváčková
O čem by mělo město občany informovat?
Krajský úřad zamítl žádost Spolany o prodloužení činnosti provozu elektrolýzy, rada města se odvolala. Rada města souhlasí se záměrem těžby štěrkopísku na ploše 80 ha mezi Mlékojedy a Tišicemi.
Existuje několik velmi závažných záměrů, které mohou velmi citelně ovlivnit život obyvatel Neratovic; mezi lidmi se o nich v některých případech povídá, jindy z neznalosti problematiky mlčí, ale radnice o nich občany neinformuje tak podrobně, jak by měla.
Na prvním místě je pro mnoho lidí problém se Spolanou. Město, které kvůli ní vzniklo, je na ni navázáno pupeční šňůrou nejen zaměstnaností, ale i čistírnou odpadních vod, která likviduje splašky z města. Spolana, vlastněná Poláky, již údajně odvolali svůj manažment a nahradili ho tzv. likvidační četou, požádala o prodloužení činnosti provozu elektrolýzy, která používá a v čím dál větším množství vypouští do prostředí rtuť, ovlivňující zdravotní stav lidí, do roku 2020. Středočeský krajský úřad žádost chemičky zamítl, Spolana nesmí po roce 2014 používat k výrobě chloru jedovatou rtuť. Rada města se proti rozhodnutí kraje odvolala. Zvláštní je, že nerozhodovalo zastupitelstvo, které je nejvyšším orgánem města, nezabývalo se ani kritickou situací, která nastane, pokud bude omezena či dokonce zastavena výroba ve Spolaně, kdy stovky lidí zůstanou bez práce.
Dalším záměrem, který budí nesouhlas obyvatel, a o kterém město občany neinformuje, je záměr soukromé firmy vybudovat mezi Mlékojedy a Tišicemi obří pískovnu, která by znehodnotila rekreační oblast za Labem a současně narušila životní prostředí zde žijících lidí i živočichů. Protože záměr není v souladu s územním plánem, město by muselo změnit územní plán a soukromníci prodat svoje pozemky soukromé firmě. Přesto opět rada města rozhodovala místo zastupitelstva a vyslovila souhlas, ovšem s podmínkou, že by byla využita železniční nebo vodní doprava. Jenže to je právě ten druh dopravy, který firma v oznámení záměru zamítla! Doprava by měla být uskutečňována automobily o nosnosti 30 tun po silnici směr Praha přes Tišice nebo směr Mělník. Plánovaný provoz má být třísměnný, výše těžby se uvažuje 500 000 t/rok. A jak oznámení záměru konstatuje, JEN 30 – 40% populace Mlékojed a Tišic by bylo vystaveno hluku 70 dB. U tohoto vzorku populace je předpoklad nepříznivých účinků na nervový systém a kardiovaskulární účinky! Jenže pro firmu se jedná o zanedbatelné procento populace. Převážná část plochy je pokryta nejkvalitnější ornou půdou a je intenzivně zhemědělsky obhospodařována. V oblasti Košáteckého potoka se vyskytuje silně ohrožený pták ledňáček a žluva hajní, ještěrka obecná, ohrožení: bramborníček černohlavý, moták pochop, slavík obecný, ťuhýk obecný, vlaštovka obecná, savec veverka obecná, užovka obojková, kriticky ohrožený skokan skřehotavý, a v toku zvláště chráněný jelec jesen.
Příště se podíváme na problém s podzemním spalováním černého uhlí na Mělnicku a s ním spojené znečištění zdrojů pitné vody a to i pro Neratovice.
Nerozumím.
Jak jste prosím přišla k závěru, že rada města souhlasí se záměrem těžby štěrkopísku? Z čeho čerpáte své informace?
Přečtěte si usnesení rady města z 10. 10. 2012.
Tam je napsáno toto:
34. RM/13/31/12- MŽP ČR – Oznámení o zahájení zjišťovacího řízení k záměru „Stanovení dobývacího prostoru Tišice li pro dobývání výhradního ložiska štěrkopísku Tišice – Mlékojedy“ podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
Usnesení
I) Rada Města Neratovice schvaluje předložený záměr „Stanovení dobývacího prostoru Tišice li
pro dobývání výhradního ložiska štěrkopísku Tišice – Mlékojedy“ podle zákona č. 100/2001 Sb.,
o posuzování vlivů na životní prostředí s následujícími připomínkami:
a) Při zpracování dokumentace EIA navrhnout taková technicko organizační opatření, aby při
provozu pískovny nedocházelo ke zhoršení kvality ovzduší resp., aby zhoršení bylo
minimalizováno (s důrazem především na prašnost ovzduší – částice PM 10 a jiné škodliviny)
b) Z hlediska hluku navrhnout takový provozní řád vlastní pískovny, aby hluk neobtěžoval
obyvatelstvo Mlékojed a Tišic. Např . zakázat těžbu o víkendech a v pracovní dny od 18.00 – 6.00
apod.
c) Záměr stanovení DP Tišice li není v souladu s územním plánem Města Neratovice. Bez
schválené změny územního plánu nelze stanovit DP v tomto území.
d) Požaduje nahradit předpokládanou silniční dopravu za vodní nebo železniční.
li) RM pověřuje starostku Města Neratovice Mgr. Lenku Mrzílkovou podepsat vyjádření
Města Neratovice uvedené v závěru informace k výše uvedenému oznámení o zahájení
zjišťovacího řízení k záměru .
Schváleno: (pro:7, proti:O, zdržel se:O, nehlasoval:O)
Arnika informuje
Boj o rtuť v Neratovicích pokračuje, majitelé Spolany zazdili kompromis
NERATOVICE – 4.4.2013
Vstřícné kroky splachuje polský vlastník Spolany Neratovice do toalety, čeští manažeři se však dohodnout chtěli. Tak hodnotí Arnika výsledky jednání, kterých se na půdě středočeského krajského úřadu účastnila společně se zástupci chemičky. Vyjednávání začalo poté, co krajští úředníci trvali na ukončení používání rtuti pro výrobu chloru podle původní dohody – konec roku 2014 –, Spolana ale žádala o odklad do roku 2020.
Arnika udělala vstřícný krok a byla ochotná souhlasit, že by Spolana na šetrnější technologii výroby chloru bez použití rtuti mohla přejít nejpozději na konci roku 2016. To je o dva roky později, než znělo původní povolení a ekologické sdružení považuje takový odklad za nejzazší možný ústupek z hlediska životního prostředí. Zástupci chemičky rok 2016 nejprve označili za termín reálný, po konzultaci s představiteli Anwilu, svého polského vlastníka, však tento termín odmítli (1). Vyjednávání o kompromisu začalo ale až poté, co Spolana u krajského úřadu neuspěla s tvrdou hrou, kdy nechtěla přistoupit na žádný dřívější termín, než je vzdálený rok 2020.
„Odvolání Spolany považujeme za naprostý výsměch obyvatelům Česka i úřadům. Polský vlastník chemičky, společnost Anwil, chce naše životní prostředí vesele dál ničit, zatímco ve svém mateřském závodě s toxickou rtutí při výrobě chloru skončil. Čeští manažeři však snahu dohodnout se projevili. Po ztroskotání jednání musíme poukázat na fakt, že je to management Anwilu, kdo sází na hazardní hru s pracovními místy ve Spolaně,“ sděluje postřehy z jednání předseda Arniky Jindřich Petrlík.
Proti rozhodnutí krajského úřadu se odvolalo i město Neratovice. Jeho představitelé zatím ustupují výhrůžce ztráty pracovních míst, aniž by se snažili podnik přimět ke kompromisu – i s ohledem na zátěž, kterou pro region představuje mnohaleté používání toxické rtuti ve Spolaně.
Středočeský krajský úřad totiž zamítl žádost, v níž Spolana usilovala o možnost používat toxickou rtuť k výrobě chloru do roku 2020, přestože dřívější dohody zněly na konec roku 2014. Manažer kvality ze Spolany Neratovice už loni prohlásil, že bude firma rozhodnutí úřadu respektovat, ať už bude jakékoli. Chemička ale slovům svého manažera nedostála a odvolala se. Provoz Spolany přitom zanechává v životním prostředí středních Čech a v Labi velká množství toxických látek a ohrožuje tak zdraví místních lidí a labský ekosystém.
dokončení
„Už teď do vody a ovzduší unikne ze Spolany ročně přes 100 kg rtuti. Další stovky kilogramů toxického kovu předává Spolana v odpadech a neznámé množství jich ukládá na své skládce nedaleko řeky Labe, kde stojí i samotná chemička. Proti argumentu Spolany o snižování množství rtuti v emisích i v přenosech odpady stojí data jí samotnou ohlašovaná do Integrovaného registru znečišťování (2). Všemi těmito riziky se vlastník Spolany, polský Anwil, rozhodl zatěžovat naši přírodu a ohrožovat místní obyvatele o šest let déle, stůj co stůj. Věříme, že odvolací orgán zaujme stanovisko odpovědné jak k lidem, tak k přírodě. Úřady jsme už před dvěma roky varovali, že přesně takový postup ze strany vlastníků Spolany hrozí. Anwil možná sází na to, že se v Česku zachováme jak v rozvojové zemi, které kladou ekonomický aspekt před zdraví svých obyvatel,“ dodává Jindřich Petrlík.
Kromě rtuti představuje prodloužení provozu amalgámové elektrolýzy další zátěž životního prostředí – nebezpečnými dioxiny (3). „Dioxiny vznikají při vypražování odpadů z výroby chloru se rtutí. Prokázaly to analýzy, k nimž jsme Spolanu přiměli. Kdyby se rtuť nepoužívala, nebylo by nutné ji z odpadů získávat zpět a žádné dioxiny by tak při jejich úpravě nevznikaly,“ vysvětlil Petrlík.
Spolana odvolání proti zákazu používání rtuti po roce 2014 zdůvodnila ekonomickými problémy. „Vzhledem k tomu, že ekonomické problémy trvají od roku 2009, je reakce na něj se zpožděním tří let zarážející. Myslíme si, že již delší dobu nemá provozovatel v úmyslu dodržet integrované povolení z roku 2007. Jinak si lze těžko vysvětlit, proč investice více jak 90 milionů Kč (4) nesměřovala naopak do konverze technologie,“ uvádí pochybnosti o argumentech Spolany ve svém vyjádření Arnika. Z dlouhodobého hlediska navíc membránová technologie vychází jako hospodárnější, protože není tak energeticky náročná. „V tomto světle nechápeme zvolenou taktiku prodlužovat životnost technologie, jejíž provoz je dražší a navíc zatěžuje daleko více také životní prostředí a jeho prostřednictvím nepřímo i státní pokladnu,“ doplnil tiskový mluvčí Arniky Vratislav Vozník.
Problematice neratovické chemičky, jež je největší továrnou u nás vyrábějící louh, chlor a produkty z něj, se Arnika věnuje dlouhodobě v rámci svého programu Toxické látky a odpady. Spolana Neratovice často figuruje v žebříčcích největších znečišťovatelů, které odborníci z Arniky zpracovávají na základě dat z Integrovaného registru znečišťování.
konec
Důvodem bývají právě i emise rtuti vypouštěné do ovzduší, do povrchových vod a předávané dál v odpadech.
Integrované povolení vydal Spolaně Krajský úřad Středočeského kraje v roce 2007. Podle tehdejšího a zatím stále platného rozhodnutí má chemička ukončit provoz amalgámové technologie, kterou používá k výrobě chloru, do konce roku 2014.
http://arnika.org/boj-o-rtut-v-neratovicich-pokracuje-maj…
bez mezer
ty laguny
Se vzorkovaly a analýzovaly ještě za hlubokého totalismu.Hodnoty čehokoliv překročené stokrát,tisíckrát.Byl na to zvláštní sešit,který si šéf bral po ukončení rozborů k sobě.Muselo se tvrdě mlčet o všem.Za hubičku jsme se zaprodali-zničená příroda a zdraví mnohých mluví o svém.