Nesázejte stromy, porušujete vyhlášku!

Teď už se jen přejmenovat na Kocourkov!

Hodnota stromu

Je obtížné vyčíslit hodnotu tolika životně důležitých služeb, které stromy poskytují. Nicméně Kalifornský úřad pro lesy a prevenci požárů se o to pokusil a spočítal, že jediný strom žijící 50 let přispěje místní komunitě službami v ceně kolem 3 000 (zhruba 7 až 8 milionů Kč) za dobu svého života (hodnota dolaru v roce 2000). To zahrnuje produkci kyslíku ( 500), recyklování vody a regulace vlhkosti ( 200), odstraňování vzdušného znečištění ( 000), produkce proteinu ( 000), poskytování útočiště pro zvířata ( 500), zabraňování erozi a obohacování půdy o živiny ( 500). K tomu všemu nebyla ještě zahrnuta hodnota stromu v poskytování kontroly dešťových srážek pro vnitrozemí, stínu, krásy, inspirace a klidu, což každý dospělý strom automaticky zajišťuje také. A nebyly ještě zahrnuty ty finanční hodnoty, které jako jediné doopravdy uznáváme – hodnota dřeva, paliva, ořechů nebo ovoce, které z tohoto stromu za těchto 50 let jeho existence můžeme získat.

Bavíme se zde o jediném stromě. Sečtená hodnota celého lesa za půl století jeho růstu je nepředstavitelná a daleko přesahuje jakýkoliv zisk za jeho pokácení a zpracování na suroviny. A už vůbec je ekonomicky nesmyslné kácení a vypalování pralesů za účelem získávání půdy pro pole a pastviny. Takto obnažená země rychle eroduje, během několika let ztratí jakoukoliv zemědělskou hodnotu a mění se v poušť. Kvůli krátkodobému a velmi malému zisku je zničen ekosystém, který se vyvíjel tisíce až miliony let a není v lidských silách ho obnovit a ani nahradit životně nezbytné funkce, které poskytoval. Nově vysazený les, pokud se to vůbec povede, bude obsahovat jen nepatrný zlomek původní druhové rozmanitosti.

Funkce stromu

Většina procesů držících tuto krásnou planetu při životě probíhá nenápadně a není zvykem za ně platit, což je možná důvodem, proč si někteří lidé tak málo váží stromů.
Stromy nejen že produkují kyslík, ale také odstraňují částečky a plyny z atmosféry, včetně oxidu uhličitého (CO2), který je hlavní příčinou vzniku skleníkového efektu a poškozuje celosvětové klima a mění počasí. CO2 vzniká pálením fosilních paliv při provozu motorových vozidel, výrobě elektřiny, vytápění domů, škol, továren,… Odhaduje se, že jediný akr stromů může každoročně odebrat z atmosféry přibližně 13 tun prachu a plynů. Stromy také absorbují chlorofluorocarbony (CFC) které ničí ozónovou vrstvu jež obklopuje a chrání naši planetu. CFC jsou produkovány v domácnostech mnoha běžnými produkty, např. čistícími prostředky, ledničkami a klimatizacemi.
Stromy zajišťují oběh živin a vody, zadržují vláhu v půdě a zároveň ji produkují do vzduchu. Zajišťují stín pro lidi a stíní také naše domy, kanceláře, obchody a firmy. Zmenšují tak potřebu použití ventilátorů a klimatizací až o 40% během letních měsíců, čímž šetří fosilní paliva spotřebovaná k výrobě elektřiny a zabraňují tak nepřímo dalšímu znečišťování.
Stromy také poskytují potravu, úkryt a stín pro divoce žijící zvířata v lesích i parcích. Jsou vysazovány podél řek a potoků, aby udržely ideální teplotu vody a aby ryby, vodní savci i obojživelníci měli kde žít, růst a rozmnožovat se. V mnoha případech osamělý strom může být jediným zdrojem života v oblasti plné betonu a asfaltu, a nabízí tak obyvatelům měst psychickou podporu.
Stromy nejen zúrodňují zem, ale zabraňují také půdní erozi. Drží půdu pohromadě svými rozsáhlými kořenovými systémy. Kořeny také absorbují vodu a zabraňují tak sesuvům bahna v deštivých obdobích. Jako větrolamy zabraňují škodám na úrodě a ztrátám velkého množství půdy větrnou erozí v zemědělských oblastech. Široce se rozrůstající kořenový systém vrb například drží pohromadě nestabilní říční břehy.

postavené celé na hlavu. Vyhláška na dvě věci, když platí pro celé město. Pochopil bych, například, kdy by šlo někde o nějaký kus zeleně, kde se v budoucnu plánuje například vystavba domů, aby zde nedosšlo, že se strom bude kácet, ale takto hm to je ale blbost na entou.

Pí. Spěváčková, nenechte se odradit, J. Bartoš je blázen a škodí kde může. Fandím vám!

Údržba zeleně není levná záležitost. Pokud je svěřena firmě, která to neumí, tak je to nejen drahá, ale i kontraproduktivní záležitost. Město prostě nehodlá dělat to, co neumí. Nemusíme zrovna vyjíždět do zahraničí (Francie, Německo, Nizozemí, ale i Rumunsko), abychom viděli, že na městských pozemcích mohou růst rostliny, vysazené soukromníky na městských pzemcích u jejich domů, a krášlit město. Stačí se podívat na Moravu nebo do Jižních Čech. Na městských pozemcích okolo rodinných domků je zeleň v řadě měst nedílnou součástí architektury. A pečují o ni obyvatelé domů. V Česku v prvních letech po vysazení zpravidla ošetřuje takovou zeleň ten, kdo ji vysadil. Avšak běda, když se změní majitel přilehlé nemovistosti – nemusí ho to zajímat, není to na jeho pozemku a ať se tedy město stará a to roští udržuje. Je to odvousečná záležitost, ale věřím tomu, že by se občanskoprávními dohodami mezi městem a těmi, kdo mají zájem zkrášlit si své okolí, dala vyřešit. Ten, kdo by měl zájem vysadit si zeleň na městském pozemku, aby si zkrášlil okolí svého bydliště, by si musel být ovšem vědom toho, že smlouvou s městem o vysazení zeleně na městském pozemku přejímá závazek na několik let, v případě vysazení stromů i na několik desetiletí. Pokud ten, kdo uzavřel s městem smlovu o tom, že smí vysadit zeleň na pozemku města, nebude tuto zeleň vlastními náklady mělo by město mít právo zasáhnout na náklady toho, kdo tuto zeleň vysadil. K tomuto účelu by měla sloužit jistota, kterou městu složí ten, kdo zeleň na obecním pozemku vysadí (např. u letniček bezplatně, u růží jednorázově Kč 300,- na 4 roky za určitý počet m2). Pokud by se ten, kdo vysadil, řádně staral, na jistotu by město nesmělo sáhnout. Je to zatím formálně trochu syrové, ale podle mě je to právně bezchybné.

Vaše citace: „Tato vyhláška totiž bez pardonu a výjimky zakazuje svévolnou výsadbu okrasných dřevin a nepřipouští ani možnost vysadit dřeviny se souhlasem městského úřadu.“

Co je to „svévolné“ – podle mne bez rozmyslu. Upletu pomlázku, nechám zakořenit a vysadím ji před plot. A pak když vyroste tak přepadá do silnice …
Pokud se dohodnu s nějaký zahradním architektem a pak si to nechám schválit na úřadu a vysadím k plotu živý plot … proč by to nešlo?
Vy máte zkušenost, že by město/úřad zakázal výsadbu před domem? Nebo jak jste přišla k názoru v druhé části citace?
Vyhláška je blbě napsaná – není tam dovětek, že se výsadba musí povolit, ale taky tam není to, že úřad nepovolí žádnou výsadbu = není zakázané zažádat.

A není jednodušší se o výsadbě zamýšlené zeleně předem s odborem živ. prostředí dohodnout? Proti rozumnému návrhu jistě nebudou. Přece jen by i ve výsadbě zeleně měl být trochu pořádek.