Žadatel o školku nemá šanci zjistit, podle jakého hodnocení bylo jeho dítě umístěno ve školce a zda ho někdo nepředběhl

Pan D.  dne 20. srpna podal radě města podnět, aby byla stanovena jasná pravidla nejen pro přijímání dětí do mateřské školy, ale také pro jejich umístění do provozoven, aby tento proces byl řádně zveřejněn a posuzován nikoli jedním úředníkem (o umístění rozhoduje ředitel MŠ Harmonie, tedy sedmi spojených provozoven – školek) , ale např. určenou komisí. Proto radě města předložil podnět, který projednala dne 25. září 2013 na svém zasedání: “Pravidla pro umístění přijatých dětí předškolního věku do provozoven organizace MŠ Harmonie zřízené městem Neratovice“. Dále pan D. žádá o posouzení, zda umístění přijatých dětí proběhne řádně a zda nebyly určité děti při umístění upřednostěny před ostatními.

Rada města, jak je jejím zvykem, „neshledala pochybení v přijímacím řízení do MŠ ve šk. roce 2013/14“. Rada konstatuje, že „přijímací řízení do MŠ je plně v kompetenci ředitelky MŠ. Pravidla byla řádně vydána a dodržena. Jejich znění nepotřebuje další úpravy…“

Co vedlo pana D. K tomuto kroku? V bezprostřední blízkosti svého bydliště má tři provozovny MŠ, ale přesto bylo jeho dítě umístěno ve školce vzdálenější. Pan D. se pozastavoval nad tím, že mu ze zákonných důvodů nebylo umožněno vyhodnotit si správnost tohoto rozhodnutí vlastními silami a neví, zda je v tomto případě občanem rovným ostatním nebo zda je občanem druhé kategorie. (Pan D. podal žádost o informace podle zákona č. 106/1999, ale po kolotoči stížností a odvolání mu byla žádost zamítnuta). Dle pana D. není proces umisťování dostatečně transparentní.

Při jednání s místostarostou Hrodkem mu bylo sděleno, že pokud mu budou žádané informace poskytnuty, pak pouze způsobem začernění všech osobních údajů, tedy i ulic trvalého bydliště žadatelů z důvodů možné identifikace konkrétních osob. (Tento způsob poskytování informací je pro radnici charakteristický, začerňuje i takové údaje, které neumožňují identifikaci osob). Dostal by tedy v nejlepším případě k dispozici informace, podle kterých nebude schopen posoudit, zda je umístění jeho dítěte do provozovny v pořádku nebo bylo neoprávněně upřednostěno jiné dítě.

Pan D. se domnívá, že materiál by měl obsahovat zejména seznam přihlášených a datum podání nebo změn žádosti, bodové ohodnocení se zdůvodněním, protokol žádostí či jiný obdobný dokument, pokud existují.

Osobně se domnívám, že pan D. má pravdu. Přijímací řízení do mateřských škol je neprůhledné a nekontrolovatelné. Vzhledem k tomu, že počty dětí – zájemců o školku – vysoce převyšují počty volných míst, že na přijetí často závisí možnost jednoho z rodičů přijmout zaměstnání, u žen samoživitelek se dokonce rozhoduje o jejich životní úrovni, pak by se měla rada opravdu zamyslet, zda nelze tento stav zlepšit.

Žadatel má jenom jednu možnost, a to v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, ještě před vydáním rozhodnutí ve věci přijímacího řízení svého dítěte na školu MŠ nahlédnout do spisu a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. V případě nepřijetí dítěte do MŠ má možnost se odvolat ke Krajskému úřadu. Ale zjistit, zda děti nebyly rozmisťovány podle svého bydliště, zda do MŠ nebyl přijat někdo z protekce či některé dítě nebylo předběhnuto jiným, nelze.

P.S.: Pan D. podal stížnost podle zákona č. 106. kvůli neposkytnutí informace.  Tato stížnost se podává MěÚ Neratovice a ten je povinen ji předat do 7 dnů nadřízenému orgánu – Krajskému úřadu. Jenže jak konstatuje KÚ, MěÚ následně postupoval v rozporu s ustanovením zákona, kdy stížnost spolu se spisovým materiálem nepředložil nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla. V této lhůtě nevyhověl poskytnutím požadovaných informací, ani nevydal rozhodnutí o odmítnutí informace. Tak to je skvělé.