Článek je 13 let starý. Informace v něm už nemusí platit.
Anna Spěváčková
Není barva jako barva
Rozdíl mezi teplotou městského prostředí a přírodním okolím může činit až 10 stupňů C. Teplotu lze snížit masivní výsadbou stromů, vodními plochami, bílými budovami s bílými nebo vegetací porostlými střechami.
V poslední době začínají města věnovat pozornost tzv. městským tepelným ostrovům. Zjistilo se, že městská zástavba vykazuje mnohem vyšší teplotu než okolní krajina. Pro mnoho lidí to není nic nového. Když jdete večer v hodně horkém dni kolem paneláků Na výsluní na straně, kde se rozkládá pole, a pak přejdete do sídliště, cítíte výrazný rozdíl v teplotě.
Teplotní rozdíl může být značný, zvláště v noci. Ve velkoměstech i 10°C, v menších podle okolností kolem 5 stupňů. Příčinou je čím dál víc se zvětšující plochy betonu nebo asfaltu – parkoviště, chodníky, silnice a rozsáhlá výsadba mohutných bloků domů. Mizí zeleň, kácí se stromy a odstraňují keře, nevysazují se nové, protože zeleň není priotritou vedení radnic.
K zvyšování teploty přispívá i tmavá barva asfaltu, která pohlcuje světelné a tepelné záření. V některých městech k tomu přispívá také barevnost nové výstavby a nových omítek zvolená při revitalizaci starých domů, kdy majitelé a obyvatelé volítmavé křiklavé barvy, které jsou nyní bůhvíproč moderní. A tak nám před očima defilují sytě červené, modré, tmavě zelené a oranžové domky i paneláky, často vícebarevné.
V horkých dnech kumulují teplotu a zvyšují nepohodu v nich i v jejich okolí.
Lidé se domnívají, že čím barevnější, tím lepší.
Jenže v souvislosti s tím, co víme o zvyšování teploty ve městech, by naopak měly být domy co nejsvětlejší.
Mnohá města v zahraničí (a zcela výjimečně i u nás) si uvědomují, že vzhledem ke změně klimatu je nutné počítat s vysokými teplotami i přes 40 stupňů Celsia (vloni jsme si to zkusili) a proto je nutné udělat všechna opatření, aby se vysoké teploty snížily.
Plánují masovou výsadbu stromů, které odpařováním snižují teplotu nejvíce. Projektují ve městech vodní plochy ve formě přírodních jezírek, mokřadů a neregulovaných potoků. A také regulují barevnost budov pomocí vzorníků barev, aby byla používány pouze barvy nejsvětlejší, tj. bílá a slonová kost nebo opravdu velmi světlé barvy. Zjistilo se, že hodně špatně působí tmavé střechy, proto jsou nahrazovány střechami bílými nebo tzv. zelenými, čili porostlými vegetací. Hodně se také instaluje fotovoltaika, aby se využilo sluneční záření.
(Jako nejnovější příspěvek k pestré barevnosti a přehřátí našeho města přispěla samospráva a SBD Na výsluní značně ošklivou kombinací tmavě oranžovo růžové a tmavě žluté, což svědčí nejen o nedostatku vkusu, ale i určité dávce nevědomosti. Možná ovšem, že jim křivdím, že stavební firma si výhodně nakoupila množství barvy a teď ji plácá bez rozmyslu na fasády).
Podnět pro město: Vypracovat klimatický plán včetně všech možností, jak ovlivnit, tj, snížit teplotu městského prostředí.
nedivte se
Firma Kasten na vernisáži Svět ticha propagovala své stavby sloganem: „Barevnost je na vás…“.Tak se nedivte, že vznikají barevné hrůzy a neekologické stavby. Lidé ztratili smysl pro krásu a nenabyli pro ochranu životního prostředí…
Chápu, že konkurence ve stavebnictví je velká, každý se snaží vyhovět zákazníkovi, i když vznikne paskvil, hlavně že je kšeft. Záleží samozřejmě hlavně na obci, kterou to vesměs nezajímá, tedy u nás, v cizině je situace odlišná, ale i na stavební firmě, jak bude barevnost stavby vypadat. Firma může doporučit, přidat podstatné argumenty, aby zákazník pochopil, že jeho výběr mu přinese nevýhody a bude svého rozhodnutí litovat. (Příklad ze života: bratranec si nechal vymalovat stěny pokoje na módní červenou a oranžovou, po půl roce museli stěny přemalovat, jinak by skončili v Bohnicích.) Pokud o barevnosti rozhoduje schůze družstva, výsledek je obvykle katastrofální, viz věžák na Skalkách, co vypadá jako rozšlápnutý papoušek. Pokud je to architekt, pak ani tehdy není zaručen uspokojivý (nejen z hlediska ekologického) výsledek. Naše regenerace, chodník a pošty a další paskvily jsou toho důkazem.
to si myslíte vy
Není nad veselé bydlení v přehřátém paneláku v hygienicky závadných zateplených bytech! Vy ten vnitřek považujete za chutný bonbon a on je ve skutečnosti zkažený. Přečte si něco o nemocných budovách, ať se poučíte.
vy budete
Mít pravděpodobně přehřátý mozek,vážený.Co byste chtěl v paneláku za komfort,něco ve stylu vila na Bertramce??!Nebuďte směšný!
další paskvil…
Tak ten vedlejší panelák už hraje všemi barvami, ze strany k Výsluní žluto-růžovočervená barva, ze strany ke hřišti už Ukrajinci začínají malovat pruhy oranžové, krista pána, co tam ještě doplní, už teď je to každý pes, jiná ves. Podle toho, co hovořili obyvatelé paneláku, nikdo je s projektem neseznámil, nikdo jim neřekl, jak bude dům vypadat. Bylo jim oznámeno, že satelitní talíře musí mít všichni napravo, i když lidé mají kabely vlevo, nikdo s nimi o tom nediskutoval. To je opravdu demokracie v praxi. Na SBD každý tvrdí něco jiného, nikdo nic neschvaloval, nikdo za nic není odpovědný, představenstvo mi na můj podnět odpovědět. Už se vůbec nedivím, že si lidé libují v Tišicích, tam prý je to o 100% lepší, kam se hrabou Neratovice. To víte, jaký pán, takový krám.
vypadlo mi slovíčko
…představenstvo mi nehodlá odpovědět. Ale na mnoha jiných místních družstvech je stejná situace, jak občas slyším, představenstva jsou tajné klany, které jednají za zavřenými dveřmi a žádné informace z nich nikdo nevydoluje. Jejich družstevníci se jich dokonce bojí, aby si je nerozházeli. No u nás našim bývalým představenstvem to také nebylo slavné, teď už jsme společenství vlastníků a máme jiné lidi, tak snad to bude lepší…
Stačí tam chodit
Na schůze má právo jít každý a má i svůj hlas. Lidi sami strkají hlavu do písku, kdyby to za ně nerozhodla menšina, co tam chodí, tak by nebylo nikdy nic.
tak jednoduše
Barevně veselé domky jsou třeba v Erbenově ulici, taková krátká a je jich tam rovnou pět sytě oranžových. Ač za ploty, poměrně vzdálené od silnice, dnes večer zřetelně sálaly horko, pěkně rozpálené. Jak jste šel a míjel je, cítil jste – bílý dům, nic, oranžový závan horka, velmi světle žlutý nic, sytě oranžový horko…myslím, že je to srozumitelné. Ty řeči o socialistických hrůzách jsou už trapné. Co kdybychom raději začali pomlouvat Habsburky, jak nás tři sta let utlačovali?
rozpálené město
V souvislosti s přehřátým městem nezapomínejme ani na kamenné gabiony, tu hrůzu hrůz, škaredou a předraženou, s vyčnívající ostrými konci, na kterých si lze natrhnout nejen gatě, ale i zadek. Fungují jako akumulační kamna, přes den se rozpálí a celou noc budou vydávat teplo do okolí.To snad chtěl pan architekt? Asi si neuvědomil, že s klimatickými změnami bude přibývat extrémních teplých dnů, a gabiony jsou krajně nevhodné právě kvůli kumulaci tepla. No však dnes jsme si teplíčka užili a zítra bude prý ještě hůř. A chybí stromy, jen ty dovedou snížit teplotu a zvlhčit vzduch. Ani markýzy ani žaluzie to nedovedou.
barevné znečištění – Slováci jednají
Panelák oblečený do maskáčů? Slováci chtějí změnu zákona
26. března 2013 17:00
Existuje mnoho faktorů, které vizuálně znečišťují město, a různobarevné fasády na sídlištích je jedním z nejviditelnějších problémů dnešních metropolí. Přestat mluvit a přistoupit k akci se rozhodli architekti a designéři na Slovensku, kteří chtějí svůj „barevný manuál“ dostat i do zákona.
O iniciativě Fasády informoval deník Sme. Slovenští architekti a designéři v projektu usilují o to, aby byla fasáda brána jako součást veřejného prostoru a bylo k ní přistupováno citlivěji. Dnes je barva domu na jeho majiteli, v budoucnu by se o fasádě mělo diskutovat a souhlasit by měl i stavební úřad.
Problematikou fasád se zabývá i projekt Městské zásahy architektů Matůše Valla a Olivera Sadovského.
Jako konkrétní příklad deník odkazuje na bratislavské sídliště Ružinov, kde najdeme v těsné blízkosti panelák růžový, zelený, oranžový, kostičkovaný a dokonce i maskáčový. Architekti navrhují zachovat základní šedivou a bílou barvu, které by doplnilo osm výraznějších barev doplňkových. Projekt Fasády také zdůrazňuje institut sousedství, obyvatelé sídlišť by podle něj měli společně rozhodovat o kvalitě „svého“ veřejného prostoru.