Článek je 13 let starý. Informace v něm už nemusí platit.
Anna Spěváčková
Neratovice vymazaly minulost z paměti lidí
Po nástupu komunismu se u nás nemuvilo o spojeneckých armádách, které osvobodily republiku za demarkační linií. Po převratu se se kyvadlo zhouplo na druhou stranu a mnozí se snaží vymazat vzpomínky na oběti vojáků Sovětského svazu a příslušníků dalších států.
U nás v Neratovicích jsme šli ještě dál. Nevymazáváme vzpomínky, ale přímo likvidujeme každé svědectví nepohodlné minulosti.
Jediné pomníky, které bez úhony přečkaly likvidační mánii nových mocipánů, jsou pomníky padlým v první světové válce. Největší je v Neratovicích v zanedbaných Kostomlatského sadech, kde se scházejí tamní občané; je běžné, že na pomníku stojí láhev od alkoholu a kolem se povalují další. Opravdu pietní místo. Druhý je v Mlékojedech u křižovatky u rybníka umístěný v celkem pěkně upraveném prostoru, vedle něj je pochován vojín Rudé armády, jeho hrob byl oplocen a na tabulce bylo jméno. Jenže časem byl zpustošen; prý bude zhotovena pamětní deska a zasazena do pomníku. Nevěřím tomu. Další je v Lobkovicích mezi stromy na návsi před kostelem, třetí v Byškovicích před budovou školy, obklopen ubohými thujemi.
Další pomníky měly krutější osud. Po převratu zničeho nic zmizel pomník s rudou hvězdou stojící naproti gymnáziu, byl zřejmě věnován osvobození Neratovic Rudou armádou. Nikdo neví, kdo dal pokyn k odstranění pomníku. Nová ředitelka gymnásia či jeji švagr, popřevratový starosta Roith, aby se nová mládež nemusela dívat z oken na rudou hvězdu? Nikdo se k činu nepřiznal a v době absence studu ani nepřizná. Dnes po něm zůstal jen travnatý ovál a pár laviček.
Další pomníček na výšině za Lobkovicemi byl také věnován osvobození Neratovic Rudou armádou, bylo to 10. května 1945. Ten byl nahrazen kamennou deskou s nápisem: Památník národní revoluce 5.- 9. 5. 1945. Zvláštní označení květnových dnů, 5. května vypuklo pražské povstání, ale o žádná národní revoluce neexistovala. Ani tady nevíme, kdo dal podnět k odstranění. Zřejmě to bylo rozhodnutí tehdejší vládnoucí skupiny zastupitelů.
Pomalu a jistě se přestává mluvit o osvobození Rudou armádou, když tak to byli jedině Američané, nikdo jiný. O sovětských osvoboditelích se ve slušné společnosti nemluví, pokud by přece jen někdo chtěl připomenout jejich oběti, bude okamžitě urážlivě označen za komunistu. Předpokládám, že časem postavíme v Neratovicích pomník našim americkým osvoboditelům.
Asi proto není připomínán tragický nálet amerických letadel dne 22. května 1945 na Neratovice a Libiš. Výsledek 52 mrtvých, 19 zraněných. Chyběl jeden měsíc a šestnáct dnů do konce války. Kralupy dopadly hůř. Zdevastované město, 145 mrtvých lidí. Nejmladší roční dítě, nejstarší devadesátileá žena. Kralupy na své mrtvé alespoň vzpomínají, mají i desku na kostele. Neratovice zachovávají mlčení, žádné vzpomínky, žádná deska.
Z náměstí zmizel i obligátní Lenin, jeho odstranění bylo ovšem mnohem nápadnější, takže se zachovala i fotodokumentace. Prý je uložen na dvoře 1. polbaské, ale spíš ho někdo prodal.
Největší paradox bylo vyškrábání desky s věnováním polských pracovníků, kteří za minulého režimu stavěli ve Spolaně chemický provoz. V Neratovicích se cítili dobře, spřátelili se i s pracovníky Spolany a tak občanům města věnovali na památku ne příliš vzhlednou betonovou kašnu, která ale v létě zvlhčuje vzduch a děti se v ní rádi koupou. (Stačilo by ji natřít, obložit nějakými kamínky, prostě udělat z ní hezkou věc). Kdo ví jaký pitomec nechal iniciativně vyškrábat nápis na kašně, aby zahladil vše, co připomíná minulý režim. I pracovité Poláky.
Moskva 09.05.2013
Záznam vojenské přehlídky k 68. výročí VÍTĚZSTVÍ. V ruském originále. Poslouchejte projev Vladimíra Putina a komentátora, které jednotky na Rudém náměstí pochodují a jakou mají historii.
Vzhledem k 27 miliónům padlých ve Velké vlastenecké válce je to pochopitelné.
Slované by bez 8.5 miliónu mrtvých Rudoarmějců nejspíš zajišťovali blahobyt pro Velkoněmeckou Říši kdesi za Uralem a z Československa je nový životní prostor pro Árijské Němce.
http://czech.ruvr.ru/2013_ 05_09/Prehlidka-na-pocest- Dne-Vitezstvi-v-Moskve/
bez mezer
Děkuji IPl
Ráda se podívám na uvedený odkaz. Nevím, už tehdy v tzv revolučním nadšení „mas“ v roce 1989 bylo jasné jaké průšvihy zblblý národ čekají. Kde se v u těch lidech brala ta nenávist proti osvoboditelům Rusům a režimu, kde každý bydlel za pakatel ve svém, každý pracoval. Co to bylo za výchovu v rodinách? Dvě tváře, nenávist.
Vymazaná paměť
Říká vám něco 21.srpen 1968? A co takhle procesy v 50. letech, to nebyly, podle vašich slov, „průšvihy, které dopadly na národ“? Kdo je tady ve skutečnosti „zblblý“? Skutečné osvobození od nacistů v Evropě nastalo tam, kam došli Spojenci, nikoli Rusové. Stalin jako hlava nedemokratické vítězné mocnosti bral sovětské vojenské tažení proti nacismu zároveň jako dobrou příležitost k rozšíření sovětského mocenského vlivu západním směrem. Hlásal, že kde stane noha sovětského vojáka, odtud se nehne. Bohužel se mu to nadlouho podařilo. Sovětský mocenský vliv přivedl všechny země a národy, které měly tu smůlu a octly se pod ním, namísto postupné ekonomické prosperity a kultivace, která se po válce odehrávala všude tam, kde, místo Rusů přišli západní Spojenci, do materiálního a kulturního úpadku. S tímhle dědictvím se potýkáme dodnes. Ale tohle pochopit je pro vás příliš náročné, proto se vám po komunistickém režimu tolik stýská, že?
úpadek
Zažil jsi kulturní úpadek v šedesátých letech? Já ano. A hospodářský úpadek v minulém režimu? Ten taky. Upadli jsme tak hluboko, že jsem vyváželi naše výrobky a potraviny do celého světa. S tím dědictvím se potýkáme dodnes, ale ať děláme co děláme, ještě pořád se nám nepodařilo zrušit všechny fabriky, zlikvidovat všechnu zemědělskou půdu, zavřít všechna divadla, koncertní síně, stejně jako dostat úroveň vzdělání na samé dno. Ale doufám, že s pomocí církví a našich pravicových politiků se nám to konečně podaří.
Památníky.
Máte plnou pravdu. Je to hnus, co se tady děje.
Osvoboditelé
Inu, proč se vehementně nevzpomíná na „osvoboditele“ z řad rudé sovětské armády? Inu, proto, že se na českém území od počátku chovali jako prasata. Kamkoliv přijeli, tam požadovali: „Davaj kušať, davaj vodku, davaj děvočky!“ Když jim nedali, ukradli, vyrabovali, ženy a dívky (včetně nezletilých) znásilnili. Oproti tomu Američané pomáhali, stavěli polní nemocnice, na tu dobu špičkově vybavené. Rozdávali potraviny, často i peníze. Zeptejte se pamětníků na Plzeňsku, jak vzpomínají na US Army. zeptejte se pamětníků na Moravě a v českých zemích, jak vzpomínají na Savětskuju Armiju …
přízemní
Hm, bylo by dobré, kdybyste si něco přečetl o poměrech v Sovětské armádě za Velké vlastenecké války a také o průběhu druhé světové, možná byste si váš odmítavý názor poopravil. Stačí se podívat na celkový počet obětí z různých států.
Kulíšek
Říká Vám něco jméno Květa Fialová? Tu při „osvobození“ Američané znásilnili.
Je vidět, že více než dvacetileté přepisování dějin konečně „přináší“ své ovoce. Nositelé „svobody“ a „demokracie“ přišli, jak jinak, ze Západu! Jenomže nebýt Rudé armády, nepřišli by VŮBEC, pokud ovšem dokážete pochopit všechny důsledky pro Evropu a především pro Československo, Polsko, bývalý SSSR.
Místo nekonečných „dokumentárních“ seriálů o II. světové válce, které stále točí mocnosti stojící u jejího zrodu, zajděte do knihovny a pátrejte po sovětských autorech – dokumenty, paměti, … snad ještě nebyly „vyřazeny“ z fondů.
kdo ví
K.F. bydlela v Borohrádku u Chocně a ona sama tvrdí, že ji znásilnili sovětští vojáci. Ovšem herec Jan Skopeček její tvrzení zpochybňuje: „To jsou kecy jen od tý Květy! V době, kdy k tomu mělo dojít, bydlela ve východočeském Borohrádku, já jezdil na prázdniny do nedalekého Horního Jelení. Vím bezpečně, že se tam nikdy neobjevil jediný sovětský ani německý voják. Tak mi prosím vás řekněte, jak ji mohli znásilnit?“ diví se Skopeček.
Tak jak to vlastně bylo? Kdo ví, mnohé vzdálené události člověk vnímá jinak, někdy má zkreslené vzpomínky jen proto, že si nechce připustit nepříjemnou pravdu. Třeba to byl někdo blízký…nebo tím vysvětluje svůj důvěrný poměr k ženám…
Pan Kulíšek má pravdu
Mnoho Sovětů zahynulo a nikdo nezpochybňuje jejich oběti – mnohdy zbytečné a tragické, protože Stalin nechal schopné generály vyvraždit. Ale u nás, v naší vlasti, to byli nejen osvoboditelé, ale i okupanti a stříleli do lidí a ne že ne a to by se taky nemělo zapomenout. Ničení pomníků je blbost, ale nedělal bych z toho za každou cenu politiku, ničej se i vlaky.
To jak se RA chovala na dobytých! územích je známo a zdokumentováno dostatečně.
Hal
to je bohužel
tak trochu naše tradice posuzovat věci jednostranně, bez souvislostí a dle tzv. požadavků doby.
k excesům určitě docházelo. na druhou stranu zkušenost války lidi nemění k lepšímu (to byla mylná domněnka mnoha lidí před 1. světovou válkou).
a východní fronta poskytovala mnohem drastičtější zkušenost než západní.
mimochodem doporučuji vynikající dokument Olivera Stone Untold history of the United States. Vzhledem k vyznění seriálu se nedomnívám, že jej Česká televize odvysílá, takže je třeba se vydat na internet.
Zabývá se docela detailně i Druhou světovou válkou a rolí jednotlivých velmocí v ní.