Článek je 20 let starý. Informace v něm už nemusí platit.
Anna Spěváčková
Město vytáhlo do boje proti stromům
Radnice navrhuje odboru životního prostředí, aby za pokácené stromy nenařizoval náhradní výsadbu.
Není tajemstvím, že péče o životní prostředí není prioritou města. Současným představitelům radniční samosprávy se ježí vlasy na hlavě (pokud je mají), když slyší slova ekologie nebo ochrana životního prostředí a to i přesto (nebo právě proto?), že přímo za humny stále hrozí nebezpečná Spolana, která ovlivňuje již desítky let zdravotní stav obyvatel.
Zatímco v posledních letech vlády komunistů byla vysázena stromořadí v hlavních ulicích města, od „sametové“ revoluce se po nástupu nové „politické“ garnitury množství zeleně neustále snižuje, ačkoliv orgán státní správy vždy uložil městu provést náhradní výsadbu, která má nahradit odstraněnou zeleň. Městu se ale nelíbí vydávat peníze z rozpočtu na výsadbu stromů; sám starosta se netajil tím, že by byl nejraději, kdyby žádná náhradní výsadba nebyla ukládána.
Proč město nemá zájem stromy vysazovat? Odpověď je jednoduchá. O zeleň je nutno pečovat a to je pro 1. polabskou přítěž.. Stromy se musejí ořezávat, zalévat, ošetřovat. A to je moc práce. Zvláště pro firmu, která najímá východní nekvalifikované pracovníky na údržbu zeleně. Nezapomínejme, že statutární orgán této firmy Martin Vojan patří do okruhu lidí spojených s radnicí, která často zamhouří oči nad výsledky práce 1. polabské, ale zaplatí za ně neuvěřitelné sumy.
Kromě toho náhradní zeleň je drahá a město raději vydá peníze na odměny starostovi a místostarostovi než na nějaké zbytečné stromy.
A tak se město rozhodlo doporučit odboru životního prostředí náhradní výsadbu nenařizovat.
Naproti trojky školy roste krásná zdravá bříza. To je dnes vzácnost, břízy houfně hynou.Před lety ji technické služby ořezaly část větví, aby nestínily obyvatelům domu. Od té doby zase dorostly, ale proč je ořezávat? To je moc práce. Pokácet! To je jednodušší a strom můžeme vyškrtnout ze seznamu.Náhradní výsadba? Nenavrhujeme, píše město.
Na Benešovce naproti Anittě roste další bříza. Pokácet, žádá město a opět nenavrhuje náhradní výsadbu. Asi má dojem, že už máme ve městě tolik stromů, že žádné další nepotřebujeme.
Za školkou „U rybiček“ kolem Kojetického potoka rostou mohutné vrby. Pokácet, rozhodlo se město, přesto, že vrby jsou součástí důležitých břehových porostů a Kojetický potok je součástí územního systému ekologické stability a vytváří biokoridor pro pohyb zvěře.Opět žádnou náhradní výsadbu město nenavrhuje.
Podle zákona 114/1992 Sb. orgán ochrany přírody může uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Pokud orgán ochrany přírody neuloží provedení náhradní výsadby, je ten, kdo kácí dřeviny, povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí.
Tak nevím, jestli si město uvědomilo, že stejně neušetří. Buď vyčlení z rozpočtu peníze na náhradní výsadbu nebo zaplatí peníze do rozpočtu obce (z rozpočtu obce!). Je ovšem možné, že si radnice představuje, jak bude za zlepšené životního prostředí vydávat třeba nové parkoviště. U nás v Ko…pardon, v Neratovicích je všechno možné.
Byl jednou jeden strom…
Náhradní výsadba za vykácené dřeviny je určitě nutná a záslužná činnost. Ovšem vyžaduje kompromis, rozumnou míru a ohled k obyvatelům v bytové zástavbě, aby nedošlo k zalesnění sídliště a pak jsme nedopadli jako v té pohádce o Dr.Voštěpovi a nečekali na spasitele, který nám pustí slunce do bytů. Jinak je neodiskutovatelné, že do biokorodidorů zeleň patří jako nikam jinám a nějaký park navíc v Neratovicích by taky určitě městu prospěl. Chci jen upozornit na možnost nadbytečné výsadby stromů jako např. v okolí Čtvercové ulice, protože i z malého stromku vyroste velký strom a pak už je tu ta pohádka…
realita je jiná
Pohádka je pohádkou proto, že realita je jiná. Pamatuji, kdy v sídlišti na Skalkách se opakovala výsadba stromů třikrát, dřeviny vždy uhynuly a z původní výsadby zde zbyla jediná borovice. Vaše obavy, že v ulici Čtvercová je nadbytečné množství stromů, jsou liché. Těmto pahýlům s uřezanými terminály bude trvat nejméně třicet let, než se rozrostou do velikosti, kdy budou někomu nebo něčemu stínit. Možná, že v té době změní obyvatelé (budou-li nějací) svůj názor na význam zeleně a budou rádi, že jsou obklopeni stromy. Ovšm je fakt, že nemají moc šancí k přežití. Nepomůže jim osekání kůry u paty kmenů sekačkami 1. polabské, mizerné podloží a nedostatek vláhy.
A nejenom zeleň…
Ve Čtvercové ulici se před nějakým časem provedla výsadba za dioxiny, myslím, že to bylo v roce 2004. Snad dvakrát jsem viděl 1.polabskou výsadbu zalévat, jinak žádná péče. Mám zkušenosti z města stejné velikosti jako jsou Neratovice, že minimálně jednou za dva roky probíhá výběrové řízení na firmu, která zajišťuje údržbu městské zeleně, pokud se firma osvědčí, může se přihlásit za dva roky do výběru znovu. Tato firma musí prokázat mimo jiné i odborné znalosti. Tak to bohužel v Neratovicích nefunguje a proto se nemůžeme divit, že to tu vypadá tak jak vypadá (pominu-li vandalismus) a není to jen otázka zeleně, ale např. kvality povrchů chodníků, nyní i aktuálně úklidu sněhu apod. Mimochodem taky Vám připadá, že současná samospráva za necelé čtyři roky neudělala pro město mimo pár metrů chodníků vůbec nic?
Co nám to tu vyprávíte?
Vždyť ta smršť ve výsadbě stromů, ke které došlo tuším loni nebo předloni nemá obdoby. To teď můžou kácet celé desetiletí a mají vysázeno. Neratovice jsou město zeleně a kdo říká něco jiného ať se projde městem. A pak strom není nějaký fetiš, ale pouze více či méně vhodný doplněk našeho životního prostředí.