Článek je 21 let starý. Informace v něm už nemusí platit.
Anna Spěváčková
Město nesplnilo náhradní výsadbu
Za pokácené stromy byla městu nařízena náhradní výsadba. Město v určeném termínu dřeviny až na vyjímky nevysadilo.
Myslím, že není nutno zdůrazňovat a vysvětlovat význam zeleně ve městě, vlastně kdekoliv. Je pravda, že řada lidí pořád ještě nechápe, že vysadit zeleň znamená prospět lidem. Všimněte si, jak v bohatých lokalitách se zelení přímo hýří, zatímco v Chánově je absence zeleně nepřehlédnutelná. Během posledních dvou let padlo v Neratovicích mnoho desítek stromů za oběť vichřicím, suchu a následným chorobám, některé stromy byly svévolně zničeny lidmi.O pokácení některých zdravých stromů požádalo město na místě budoucích staveb, v blízkosti domů a pod.
Od ledna roku 2003 povolil odbor životního prostředí v Neratovicích pokácení celkem 163 stromů na městských pozemcích. Aby se plocha zeleně v Neratovicích nezmenšovala, za pokácené stromy byla městu odborem životního prostředí nařízena náhradní výsadba 247 kusů převážně listnatých dřevin.
Náhradní výsadba měla být ukončena v termínech od 31. prosince 2003 do 31. prosince 2004, další termín je stanoven na 31. března 2005.
Město do určeného termínu vysadilo jen nepatrný zlomek toho, co mělo nařízeno. Dvě drobné sazenice lip byly vysazeny ve Čtvercové ulici (jedna je už zlomená), v lesíku u radnice bylo vysazeno šest borovic černých, třebaže borovice černé jsou v současné době masově poškozovány houbovými chorobami. Z výsadby zbyly tři stromky, jeden z nich je již z větší části uschlý. V Mlékojedech jsou čtyři nové lipky v ulici Slepá. Odbor životního prostředí kromě počtu, druhu dřevin a místa výsadby nařizuje městu, aby zajistil péči (včetně výměny odumřelých sazenic) do jejich úplného uchycení, nejméně však po dobu pěti let od jejich vysazení.
Někteří občané se mylně domnívají, že město na podzim vysázelo spoustu stromů a keřů. Bylo slyšet pochvalná slova na adresu města, jak dobře je o zeleň pečováno. Bohužel se lidé mýlí. Skoro dvě stě stromů a keřů bylo vysazeno zahradnickou firmou jako náhradní výsadba za zničené dřeviny na místě likvidace dioxinů ve Spolaně. Spolana výsadbu organizovala a financovala. Další výsadba – u silnice za trojkou školou a v Kostomlatského sadech byla placena z daru Spolany městu ve výši sto tisíc korun.
Město za poslední dva roky vysadilo pouze plochu keřů na křižovatce Kojetické ulice s ulicí Dr. E. Beneše.
Sdružení občanů Neratovic se obrátilo na Českou inspekci životního prostředí, aby prošetřila, proč město nesplnilo předepsanou náhradní výsadbu. ČIŽP se vyjádří do šedesáti dnů.
Ano zeleň je příjemná
A proto jsou také Neratovice městem zeleně. Málo kde naleznete více zeleně, než zde. Myslím, že je tomu tak už delší dobu a občané mohou být spokojeni. Samozřejmě zeleň se nesmí stát samoučelem a programem. Je tu zeleň jako doplněk pro lidi a ne lidi aby se božstvem stala zeleň. Většina lidí s tím ale nemá problém a má k zeleni rozumný a normální vztah. Myslím, že mezi ně patří i radnice. Množství zeleně obdivují i moje návštěvy, jsou překvapeni protože podle mediálního obrazu si představovali Neratovice jako šedé špinavé a smaradlavé město.
Zeleň není doplněk
Je to nutná součást lidského života, základ symbiotického vztahu dvou organismů, jak jste se jistě učil ve škole. Nedával jste zřejmě pozor, když považujete zelň za pouhý doplněk pro lidi. Bohužel, antropocentrismus – názor, že člověk je středem země i vesmíru, je u nás rozšířený, je to pozůstatek doby, kdy jste chtěli ovládnout přírodu, poručit větru, dešti. O rozumném a normálním vztahu radnice k zeleni, jak vy to nazýváte, zde nehodlám polemizovat, vycházím z toho, že radnice neplní, za co běžný občan je pokutován.
Člověk má jen své já
a jeden svůj život který žije. Je proto naprosto přirozené, že mu jde především o to aby si tento život hezky užil se svými drahými. Z hlediska budoucnosti ho zajímají tak ještě vnukové. Co bude dál je pro něj až příliš vzdálené a odtažité. To je realita. Z tohoto hlediska je pro něj opravdu příroda a rovnováha v ní jen něco, co mu má usnadnit a zlepšit kvalitu života. Četl jste o „sobeckých genech“? Tohle je něco obdobného z hlediska „já“ jedince. Různí intelektuálové by byli rádi, kdyby tomu bylo jinak a lidé zodpovědně mysleli na další generace a světlou budoucnost lidstva. Ale lidstvo má stejně omezenou dobu existence jako každý biologický druh před ním. Samozřejmě si ji ještě zkrátí i samo vyčerpáním zdrojů a podobně. Ale to je vývoj. Bránit se mu je stejně pošetilé, jako „poroučet větru a dešti“ neboli rozumné chování skupin je stejně neúčinné jako nerozumné. Žijeme tady a teď a užívejme si života dokud to jde.
Stromy
Tak nějaké stromy jsou ovšem také je dobré vidět jak se k nim chovají občané v okolí.
proč ne
A proč by se k nim měli chovat jinak? Berou si příklad z radnice, pro niž není problém pokácet desítky stromů, mám na mysli ulici 28. října.
Cože…
Na té ulici jsou nějaké stromy ???
Proč by měl být strom posvátnou krávou?
To je přece absurdní. Město má sloužit především člověku, stromy mají jistou „přednost“ v lese, kde jsou doma. Navíc radnice je ochotna vysadit náhradní stromy jinde, tak fakt nechápu o co jde? Spíš j eto o uražených ješitnostech a to je vždycky průšvih.
Absurdní ?
Píšete, že člověk město potřebuje a v zápětí propagujete město bez stromů, to je absurdní. Město bez stromů je nesmysl, tak jako názor, že stromy jsou „doma“ v lese. Město bez stromů bylo běžné možná tak ve středověku a to z obranných důvodů, kdy bylo obklopeno relativně neporušenou přírodou ale dnes? Vy byste chtěl v takovém městě žít? Já ne. Chci také, aby město vysadilo stromy, ale také aby je zbytečně nekácelo. Je to ostatně špatný příklad obyvatelům, kteří si pak zeleně neváží. Ozývají se tady hlasy, jak lidé ničí zelěň. Když to dělají ti nahoře, proč by to nedělali ti dole.
absurdní?
Ale p.Karel nepropaguje město bez stromů,ať to čtu
jak chci toto mi z toho nevyplývá!!
Vždyť jsme město zeleně
Tak jaké povídání, že by stromů v Nera bylo málo nebo byly usurpovány. To že jednou za čas prostě lidem někde překáží je snad normální a mezi normálními lidmi se to snadno vyřeší. Ne tak v Nera. Strom je příjemn a důležitý, ale člověk ještě více, O to tu běží.
Nedůležité stromy ?
Milá Jano, jseš vedle, jak ta jedle.
Tato planeta a život na ní se bez lidí docela dobře obejde – snad jí bude i líp – bez stromů a bez zeleně život zanikne nebo zůstane na úrovni mikrobů a bakterií.
Vysvětlení
Nemluvil jsem přesně o stromech v ulici 28. října ale všeobecně.
Máme vlastně té zeleně v Neratovicích moc a nebo málo. Jsou stromy tam, kde jsou chtěné, nebo občas někde trochu překáží? Nestíní třeba někomu před okny stromy bez uvážení zasazené. Potřebují Neratovice sázet stromy za každou cenu a jako o život. Nebylo by dobré spočítat peníze a dát je uváženě na méně zelenou činnost prospěšnou taky lidem. Paní Spěváčková, tváříte se, že stromům a jiné flóře i fauně dobře rozumíte. Dala jste někdy na úřad nějaký konkrétní návrh? Nebo jen zneužíváte svobody a vyjadřujete se vždy a ke všemu a vždy negativně. Obsah a účel vámi podaných peticí mi většinou uniká. Na závěr musím přiznat, že stromy mám moc ráda. A také jsem ráda, že Neratovice jsou město zeleně. Všichni mí známí, kteří přijeli do Neratovic na návštěvu byli vzhladem města příjemně překvapeni.
O posvátných kravách
Především bychom se měli při veškerém filozofování držet reality: Povinnost k náhradní výsadbě je ÚŘEDNÍM ROZHODNUTÍM orgánu státní správy, které orgán státní správy vydal podle § 9 zák. 114/1992. Při vydání povolení ke kácení stromů má Odbor životního prostředí vůči tomu, pro koho povolení vydal, ze zákona tyto dvě možnosti:
- buď uloží povinnost k přiměřené náhradní výsadbě ke kompenzaci ekologické pokácením dřevin
- nebo uloží povinnost zaplatit odvod do rozpočtu obce. Tento odvod je obec povinna použít ke zlepšení životního prostředí obce, k žádným jiným účelům ho nesmí použít.
Z výše uvedeného plyne, že pokud je povolení ke kácení vydáno pro obec, může mu být úřadem uložena pouze povinnost k náhradní výsadbě, protože jinak by město platilo samo sobě.
Litera a duch zákona
Jistě, podle litery zákona máte pravdu a v právním státě by se to mělo dodržet. Ale litera zákona nedovede postihnout šíři celé problematiky, kterou přináší život. Proto je i něco jako duch zákona, který vyjadřuje úmysl a cíl, který zákonodárci měli na mysli. Ten je často důležitější. Proto se mi více líbí anglosaské právo, kde není vše tak taxativně a tedy i nedokonale vyjmenovávané a ctihodný soudce na zákaldě zkušenosti a precedensu rozhoduje tak aby to bylo co nejvíce rozumné. Nelpíte v tomto případě na liteře zákona zas až moc. Jistě, měli by, ale stane se zas tak moc, když to udělají jinak?
Zákon v tomto je zcela jednoznačný. Úředník, který by při vydávání povolení ke kácení stromů neuložil jednu z povinností, uvedených v § 9 zák. 114/1992, by se dopustil porušení zákona a mohl by být propuštěn.
Ujišťuji Vás, že v Británii jsou administrativní předpisy na ochranu životního prostředí daleko přísnější a jejich dodržování je daleko přísněji kontrolováno. Naivita Vašeho názoru vyplývá z toho, že nerozlišujete mezi právem občanským a právem správním. Pak ovšem ztěží můžete být odborníkem na anglosaské právo a znáte ho akorát tak z detektivek.
Mluvíte stále jen o liteře…
a kde máte ducha zákona, ten mnohostranný účel, který má zajišťovat a plnit? Postihnout i sporné výjimky a pod.
A co takhle…
kdyby si někdo vzal na starosti raději ty jedince, kteří neustále ničí stromy a keře ve městě!
A nebo, kdy přesně začneme být nelhostejní k tomu co se u nás něje. Dnes 99% lidí raději odvrátí zrak, když vidí, že někde někdo něco ničí.
Nechci říci, že bych schvaloval činnost naší radnice, ale rozhodně MY všichni, kteří tady žijeme, musíme přiznat, že pro zlepšení stavu zeleně, děláme velice málo, a to ještě spíše na papíře. K tomu nám nepomůže to, že budeme neustále něco hledat na městské radnici, ale musíme se začít koukat kolem sebe, a když je to nutné, tak třeba i zakročit. Nebo se Vás líbí okolí domů, kde děti, ale bohužel nejen ony, stále ničí keře, nebo že neukáznění spoluobčané nedokáží ani vyhodit odpadky na předem určená místa, a tak dále a tak dále…
Tuto situaci nevyřešíte tím, zda vysadíte třeba milión stromů, když se nenaučíme k té „zeleni“ také chovat. Zase je to jen záminka, jak někoho kritizovat.
Pro stromy není vidět nic
Dovoluji si překopírovat článek pana Ladislava Jakla psaný pro MF Dnes, pokud shledáte článek bez jakýchkoli souvislostí s diskutovaným tématem, omlouvám se, jsem jen trouba.
Pro stromy není vidět nic
Ladislav Jakl
Loni jsem byl s prezidentem republiky na státní návštěvě Libanonu a Kypru. Středomořská příroda těchto dvou zemí je pro Středoevropana krásná a exotická. Když jsem se po několika dnech vrátil do Prahy, už cestou z letiště mě do očí uhodil ohromný rozdíl: co jen je u nás zeleně! Ne vyprahlé a šedivé porosty mezi skalami a kamením. Všude šťavnatá zeleň, kterou za exotickou zase musejí považovat turisté z teplých krajů.
Naše oko už je zvyklé, ale zeleně je u nás opravdu hodně a je to dobře. A králem zeleně je strom. Zeleň do města patří a takový pořádný strom, jaký třeba stojí v Široké ulici kousek od nové Kafkovy sochy, je úplné umělecké dílo, směle konkurující kolem stojícím památkám.
Mám rád stromy v centrech měst, ale musím říci věc, za kterou to asi pořádně schytám: ze stromů ze dělá nedotknutelná modla i v případech, kdy žádnou ozdobou nejsou. Je právě zima a korunami stromů bez listí se otevírají průhledy, které přes ne zcela udržovanou džungli jindy nezažijete. A tak se mě synek ptá, co že za budovu to stojí na té Letné nad řekou, že si jí jindy nevšiml.
Strom se stal nekritizovatelným a nedotknutelným. A tak zarostly naše přední památky, hrady a zámky i jiná krásná místa. Dívám se na siluetu Řípu a dalších významných míst naší země na obrazech a starých fotografiích a musím říci, že bez souvislého porostu jim to slušelo víc. Kdysi vyhlídková místa dnes žádnou vyhlídku neposkytují, protože strom je posvátný. Co bylo křiku, když na Karlově náměstí zkultivovali malou část zdejšího parku. Zbylo několik hezkých solitérních stromů, pěkný trávník a pár udržovaných keřů. Kvůli tlaku veřejného mínění je celý zbytek náměstí dál pokryt hustými křovinami, ve kterých se skryje nejen bezdomovec či narkoman, ale také zloděj či násilník. O lidech provádějících jistou potřebu ani nemluvím.
Jistě existuje mnoho projektů na ozdravění našich parků či slavných dominant české krajiny. Jenže v době, kdy poražení stromu je automaticky považováno za zlo, i když se tím třeba prosvětlí vlhkem postižená historická památka, se autoři bojí s takovými nápady přijít. Byl bych rád, kdyby taková debata začala a bez předsudků.
Pro stromy nejen není vidět les, ale někdy pro ně není vidět vůbec nic, co by i za vidění stálo.
To je ale rozdíl
Je rozdíl srovnávat zarostlé historické památky a sídliště plné obyvatel. Zatímco debaty kolem historických památek se zúčastní fundovaní památkáři, historici a pod., o pokácení zeleně požádá každý, kdo si myslí, že strom překáží a má být odstraněn. Když nemá důvody, vymyslí si je. V ulici Čtvercová za starými krámy u čísla 842 roste krásná, kupodivu zdravá ( břízy ve městě hynou kvůli houbovým chorobám, jak jsou oslabeny suchem) vysoká bříza v nejlepším věku. Družstvo chtělo břízu pokácet, protože prý větve poškozují okapy a střechu. Zjistili jsme, že nic takového není pravda. Strom je dostatečně vzdálený od domu, větve jsou mimo střechu i okapy. Odbor životního prostředí kácení nepovolil.
Sídliště, které se nevyvíjelo přirozenou cestou, ale bylo uměle vytvořeno, je nutno humanizovat, polidštit a to dovede zeleň nejlépe. Myslím, že už tu padla zmínka o Chánově. K tomu není co dodat.
Už jen kdy začnete fotosyntetizovat…
Jak vás tak poslouchám, jste víc živočich nebo rostlina? Každou chvíli se Vám zřejmě na kůži objeví chlorofyl a začne probíhat fotosyntéza. Zkuste se taky někdy zastávat lidí. Jejich život není vždycky procházka.
Pana Jakla nemusím
ale s obsahem jeho článku bez výhrady souhlasím. Myslím si, že neplatí jen pro historické památky, ale i pro běžně obydlené oblasti. Není výjimkou vidět, že v rámci zkrášlení prostředí kolem domu si lidé vysadili stromy, aniž by si uvědomili, jak budou vypadat po 20 letech. Pak jim strom od přízemí až do 2. patra zastíní okna tak účinně, že musí celý den svítit, aby si přečetli noviny. Takový strom asi už není pro potěchu, ale spíš k vzteku. V takových případech by mělo být pokácení stromu povoleno, pokud o to tito obyvatelé požádají. Leč to by nesměli být fundamentální obránci každého jednotlivého stromu, kterým přece ten strom krásně zakrývá pohled na dům, jako hnusný prvek civilizace …
ejhle!
Před dvěma lety vzplály před trojkou školou čtyři rozrostlé jalovce, zapálily je dětičky, které zničí co uvidí. Město požádalo o pokácení opálených keřů, povolení dostalo ale s podmínkou, že vysadí šest jehličnatých keřů jako náhradní výsadbu. Vysadilo tři. Keře uhynuly. Město nejenže nevysadilo předepsaný počet dřevin, ale nesplnilo povinnost uhynulé sazenice nahradit novými.
A ejhle! Dnes koukám, koukám, je tam vysazeno šest nových jehličnanů. Možná než přijde ČIŽP na kontrolu, bude vše v pořádku.
No vidíte, že umíte taky pochválit
Dokonce i radnici. Jen tak dál. Získáte tak lepší image a pro dobro věci tak uděláte mnohem více.