Článek je 11 let starý. Informace v něm už nemusí platit.
Anna Spěváčková
Soutěž o nejošklivější zateplený panelák
Už více než čtyři roky radnice slibuje, že zaměstná externího městského architekta, aby město nevypadalo jako „každý pes, jiná ves“. Jenže sliby se slibují, blázni se radují, jak praví staré úsloví.
Kdyby mělo město městského architekta, nemohly by zde vznikat takové příšernosti, jako je nově zateplený panelák na Kojetické, který se právě vyloupl z ochranné sítě. Od tmavě zelené omítky po světlou, na ní lomené čáry v křiklavě oranžové barvě, nad přízemím silná linka v téže barvě. Nevím, kdo je autorem návrhu tohoto zrůdného výtvoru, zda je to nějaký stavař nebo stavební firma Kasten, která byla zhotovitelem stavby, či jen vyhověla přáním obyvatel, jak mi nedávno tvrdil pan zastupitel Kocourek. Prý náš zákazník, náš pán.
Ještě do nedávna byl nejotřesnější věžák na Skalkách v zeleno – červeno – žluté barvě, připomínající rozšlápnutého papouška.
V poslední době se objevila masivní konkurence, ať už věžáky na Kojetické, či panelák v kpt. Jaroše nebo výše popsaný panelák v zeleném kabátě s lomenými křivkami na ploše. Osobně mi připomínají grafy a to: naše ekonomika, stoupající nezaměstnanost a výše příjmů, ovšem můžete si domyslet, co vám libo. A to ještě nehovoříme o soukromých domech v modré, zelené, červené a jiné křiklavé barvě, které jsou, jako všechny stavby, součástí veřejného prostoru a vytvářejí obraz města.
Chybí nám tedy městský architekt, který by měl plnit několik úkolů. Prvním by měla být urbanistická koncepce města, čili koncepční přístup k prostorovému uspořádání města.
Dalším úkolem městského architekta by měla být koordinace všech složek, neboli vytvoření pracovního týmu složeného z odborníků různých profesí a zaměření – neměl by chybět krajinný architekt, ekolog, zahradní architekt, arborista, sociální pracovník apod., se kterým by řešil dané úkoly.
Nezbytná je komunikace s veřejností a její informování o zásadních tématech.
K jeho úkolům by mělo patřit i založení komunitního plánování a veřejné debaty k zásadním tématům.
A samozřejmě i vytvoření kodexu, jenž by měl zaručovat dodržování jeho základního poslání. Tj. podmínky vzniku a zrušení služby, jeho pravomoci neboli kompetence a samozřejmě odpovědnost.
Tak a teď jenom můžeme čekat, zda se radnice odhodlá udělat krok správným směrem nebo ne.
C.V.
Anna Spevackova – brouk Pytlik, odbornik na vsechno od biologie, zoologie, travniakrstvi, spravni rad, stavebni zakon az po spalovaci motory, dopravni toky a taky nositelka jedinyho spravniho nazoru na barvu panelaku. Ja se divim, ze Vas nezamestna Google, vzdyt v porovnani s Vasim polyhistorickym talentem je jejich vyhledavac obycejny trapak.
Vy si neumíte něco sám nastudovat?
Možná neumíte číst. Asi jste nikdy neslyšel o renesančních lidech, kteří ovládali znalost mnoha odvětví. No vidíte, málem jsem zapomněla doplnit, že barva domů by měla být vzhledem ke zvyšujícím se teplotám velmi světlá, nejlépe bílá, aby teplo nevyzařovalo do okolí a nezvyšovalo přehřátí města. I střechy by měly být bílé a velmi by se tím odpomohlo od vytváření tepelných ostrovů tvořených městy. A také všude, pokud to jde, vysazovat stromy, stromy, stromy a pod nimi keře, keře, keře. Trávníky pod stromy jsou nevhodné, ubírají stromům vláhu a nedovolují kořenům dýchat. Ale to je pro vás asi příliš složité. Když se budeme zabývat těmi křiklavými oranžovými klikatými čárami na domě, existuje ještě něco jako vliv veřejného prostoru na psychiku člověka, čímž se hlavně zabývají Číňané, ale tím vás opravdu nehodlám zatěžovat. Zavařil by se vám mozek. Pokud jej ovšem vlastníte.
bílé paneláky?
Nebydlím v Nera., jen projíždim cestou domů a zrovna včera jsem si těch čar všiml a říkal jsem si že to vypadá pěkně. Myslim, že lepší než ta barva co tu byla 30 let. Takže proč né pestrost? Ještě že už neučíte, to by mé děti asi museli běhat nahý, jíst rukama a spát pod stromy, aby nezasahovali do přírody.
myslete pozitivně :)
Nechtělo by to spíš soutěž o nejhezčí panelák? Podle odezvy lidí by byl tento v první desítce. Co je špatného na zelené a červené? Možná že by tento u městského architekta prošel, zatímco ta navazující šedomodrá nikoli. Architekti se barev nebojí.
Proč pořád jsou lidé nabádáni, aby mysleli pozitivně. Proč? Co je špatného na tom, že člověk myslí a vnímá negativa, nachází kvalitnější řešení a důvody, jež by výsledek zlepšily? Lidé často hodnotí kvalitu změn podle jediného kritéria: líbí – nelíbí.Pokud se týká základní barvy omítky, zde nevidím problém. Světle zelená (pokud by zůstala pouze světlá) je barva uklidňující, v přírodě běžná. Problém jsou ovšem klikaté oranžové čáry, tříští zbytečně plochy, oranžová barva v přírodě signalizuje nebezpečí, varování…Oranžová je barva agrese, příliš pestré barvy po čase začnou dráždit naši psychiku, narušují ji a dráždí. Klikatina vzbuzuje neklid, je nepříjemná a nápadná, dům je neklidný, znepokojující, příliš vystupuje do prostoru, místo aby splýval s okolím. Kdyby přesto městský architekt, pokud by byl jmenován, souhlasil s takto barevnou úpravou omítky, nebyl by dobrým architektem. I na poli roste plevel. A to jsem ještě nevzala v úvahu přehřátí prostoru kumulací tepla a vyzařováním do okolí.
kontroverzní omítky domů
Plameňáci, krabičky od sirek, letadla nebo i tváře amerických herců. To vše lze najít na nových fasádách plzeňských paneláků. Takto ztvárněná reklama vadí architektům, podle nichž jde o propagaci kýče a devastaci veřejného prostoru. S kritikou se ozvala už i radnice, ale přiznává, že je bezmocná.Útvar koncepce a rozvoje plzeňského magistrátu zadal vypracování estetické studie sídliště Slovany, kde by měla být například doporučení, jaké barvy se pro konkrétní domy nebo části území hodí.
Architekt Ondřej Janout se pozastavuje nad tím, že když chce někdo v domě vyměňovat okna, podléhá to stavebnímu povolení, ale když si někdo vymaluje na panelák obřího plameňáka, který patří do říše „echtkýčů“, tak to nikoho nepohorší.
Zdroj: http://plzen.idnes.cz/obrazky-na-fasadach-plzenskych-pane…
Barva?
Chtěl bych upozornit paní pisatelku, že jsem se byl na zmiňovaný panelák podívat a musím podotknout, že zmiňovanou oranžovou jsem nikde neviděl. Prohlédl jsem spoustu vzorníků a toto je typická červená. A není náhodou červená barva barvou života? V tomto případě družstvo spolu s provádějící firmou odvedlo veliký kus práce a v kontextu s jinými paneláky je to pozitivní krok dopředu.
Barva
Já se tedy stejně jako Martin na ten dům znovu podíval, a několikrát. Musím říct že na mne působí vesele, ne depresivně. Líbí se mi víc než před týdnem. Barvy jsou zvolené celkem citlivě. A jsou světlé nejsou tmavé.
Je pravda, že by město mělo mít nějakou urbanistickou koncepci, režim schvalování a podobně, ale tenhle dům mi nepřijde jako dobře vybraný negativní příklad.
veselý dům?
Je to vítězství člověka nad přírodou. Připomíná mi „veselé“ červené a oranžové dětské pokojíky a obýváky v Prostřenu. Po delším pobytu končí obyvatelé v blázinci.
Architekt
Zkusím napsat Adamovi Gebrianovi, zda by byl ochoten uspořádat v Neratovicích přednášku o občanské angažovanosti ve veřejném prostoru, architektuře a za jakých podmínek. Sám říká, že to není problém.
Kdo je Adam Gebrian? Fanoušek, teoretik a propagátor architektury vystudoval fakultu architektury v Liberci a díky Fulbrightovu stipendiu také postgraduální program SCIFI na SCI-Arc v Los Angeles.
Cituji: „O jednom z nejpalčivějších problémů, rehabilitacích či rekonstrukcích panelových sídlišť, se podle Gebriana nemluví dostatečně a jejich zateplení či nabarvení rozhodně není řešením. “Rekonstrukce sídlišť je komplexní záležitost, vyžádala by si spolupráci mnoha subjektů, ale úplně na začátku by muselo stát pojmenování kvalit, které je nutné zachovat, a pak problémů, které je třeba zlepšit. K tomu myslím vůbec nedošlo a živelné úpravy sídlišť (aspoň podle mě) zatím vedou pouze k jejich zhoršování. Zateplení a nabarvení nepovažuji za řešení, možná právě naopak. Za největší, nepříliš řešený problém považuji kontakt mezi vnitřkem a vnějškem. Tedy jakýsi přechod v podobě polo-soukromých, polo-veřejných prostor, předzahrádek. Momentálně ten předěl tvoří přímka, ostrá hrana a to je málokdy dobře. Město by se na takovýchto akcích mělo spolupodílet.”
Zdroj: http://www.lidovky.cz/zate pleni-a-nabarveni-panelaku -neni-reseni-rika-gebrian- pin-/design.aspx?c=A120404 _144346_ln-bydleni_ter
příklad ze Slovenska
Nevím, jestli víte, že v mnoha případech jsou na Slovensku mnohem dál než u nás. Jen třeba tím, že občané volí starostu, ne jako u nás, kdy je to výsledek zákulisních machinací.
Cituji: Slovenští architekti a designéři v projektu usilují o to, aby byla fasáda brána jako součást veřejného prostoru a bylo k ní přistupováno citlivěji. Dnes je barva domu na jeho majiteli, v budoucnu by se o fasádě mělo diskutovat a souhlasit by měl i stavební úřad.
Existuje mnoho faktorů, které vizuálně znečišťují město, a různobarevné fasády na sídlištích je jedním z nejviditelnějších problémů dnešních metropolí. Přestat mluvit a přistoupit k akci se rozhodli architekti a designéři na Slovensku, kteří chtějí svůj „barevný manuál“ dostat i do zákona.
O iniciativě Fasády informoval deník Sme. Slovenští architekti a designéři v projektu usilují o to, aby byla fasáda brána jako součást veřejného prostoru a bylo k ní přistupováno citlivěji. Dnes je barva domu na jeho majiteli, v budoucnu by se o fasádě mělo diskutovat a souhlasit by měl i stavební úřad.
Jako konkrétní příklad deník odkazuje na bratislavské sídliště Ružinov, kde najdeme v těsné blízkosti panelák růžový, zelený, oranžový, kostičkovaný a dokonce i maskáčový. Architekti navrhují zachovat základní šedivou a bílou barvu, které by doplnilo osm výraznějších barev doplňkových. Projekt Fasády také zdůrazňuje institut sousedství, obyvatelé sídlišť by podle něj měli společně rozhodovat o kvalitě „svého“ veřejného prostoru.
Rakousko
…Za príkladom koncepčného fungovania stačí ísť do Rakúska, kde si domy ani bytovky ľudia nevyfarbujú sami.
„V Rakúsku sa k tejto téme pristupuje veľmi komplexne v rámci chránených zón. Napríklad vo Viedni pripomienkujú všetky podania a ich vizuály mestskí architekti, ktorí chránia kompozičné, materiálové vplyvy a farebnosť,“ hovorí Ingrid Konrad, hlavná architektka Bratislavy, ktorá študovala a pôsobila aj vo Viedni. „Pri významných architektonických počinoch je základnou ochranou pri zmene farebnosti autorské právo, a tým rozhodnutie autora.“
Konrad vraví, že farebnosť fasád, a to aj pri zatepľovaní, má veľký vplyv na tvorbu mestského prostredia. Farby preto Rakúšania regulujú aj v menších mestách.
„V Rakúsku preferujú pastelové farby a každý inovatívny zámer musí prejsť odbornými komisiami,“ dodáva architektka. „Pri sídliskách zo 70. a 80. rokov, keďže v nich prevládajú nájomné mestské byty, platí, že pri revitalizácii alebo pri zatepľovaní sa farebnosť nemení alebo pri zmene sa sídliská riešia ako jedna celistvá farebná kompozícia.“
Krikľavé farby na domoch nepôsobia podľa dizajnérky príjemne. Problémom sú nielen farby, ale aj rôzne ornamenty či grafiky, niekedy sa na fasády kreslí. Mesto je vizuálne znečistené, podobne je to aj pri bilbordoch, stačí prejsť za hranice Rakúska a hneď vidno rozdiel.“
Čítajte viac: http://bratislava.sme.sk/c/6741796/bytovku-obliekli-aj-do…
to
snad není možné až se na těchto stránkách napíše něco v tom smyslu, že je to pěkné a povedlo se tak se snad dám na modlení. Možná by se p. SPĚVÁČKOVÁ měla probrat. Tyto stránky jsou skvělý komiks.
nedá se jinak
Co všechno se povedlo (i když se značně nepovedlo) se dozvíte v Listech, na zasedání zastupitelstva při vystoupení starostky a při občasných setkáních s občany (pokud se ovšem konají; když se nekonají, jako v Listech starostkou oznámená a pak popřená schůzka s veřejností o parkovišti, tak se nic nedozvíte).
Jelikož mají být média informující o dění ve městě VYVÁŽENÁ (viz novela tiskového zákona, lze vyhledat na internetu), jsem přinucena okolnostmi oznamovat veřejnosti a komentovat věci nepovedené, zmršené a někdy doslova zkur…Omlouvám se za náznak sprostého slova, ale někdy nelze použít jiné. Až bude radnice informovat občany vyváženě a pravdivě, pak můžete dát na modlení, ačkoliv jako pokřtěná ateistka bych raději viděla ty peníze věnované na prospěšnější účely…třeba svačiny dětem či přilepšení nějakým ubohým stařenkám…Cpát peníze chamtivé církvi mi připadá nerozumné…