Starostka si novou tajemnici vybrala, prověřila a pak ji vyhodila.

Na neratovické radnici se za dvacet pět let vystřídalo pět tajemníků. Jako první se po převratu usadila na židli tajemnice L. Košťálová, bývalá zásobovačka ve Spolaně, proslulá svou, řekněme  razantností. Pokud se dobře pamatuji, v porevolučním nekontrolovaném kvasu se funkce více méně rozdávaly. Starosta stejně jako tajemnice. Po ní se zjevila bývalá vedoucí finančního odboru L. Hurtová, později provdaná Roithová. Nemastná, neslaná. Když se jí podařilo odlehčit městu o málem půl milionu (část údajně zaplatila) kvůli špatně vytvořené pracovní smloouvě, raději odešla. Místo ní se z odboru dopravy přesunul policejní právník, nechvalně proslulý svou činností na ministerstvu dopravy – J. Konečný. Za něj se vládlo. Neomezeně a nekompromisně. Odešlo několik úředníků, byla vyhozena na hodinu referentka z odboru životního prostředí. Pak odešel; dobrovolně či mu to bylo doporučeno, kdo ví.

Neočekávejte, že budeme pravdivě infomováni o dění v instituci, kde v plném informačním utajení vládnou ti, které jsme si tam dosadili a platíme je.

Bylo vypsáno výběrové řízení a jako vítězku si starostka Mrzílková osobně prověřila, proslustrovala a zvolila ing. Danuši Svobodovou, údajně bývalou zaměstnankyni Zeměměřičského ústavu v Praze.

Po dvou měsících ve funkci ji ve zkušební době na hodinu vyhodila.

Povídá se, že ji vedoucí kanceláře úřadu Lencová hodinu hlídala, aby něco neodnesla. Skutečné důvody vyhazovu se můžeme pouze domýšlet, neočekávám, že nám je starostka pravdivě oznámí na zasedání zastupitelstva 13. května. Tvrdí se, že to bylo kvůli nedostatečné kompetentnosti, jiní se domnívají, že nebyla dostatečně lojální vůči starostce a chtěla si řídit úřad podle svých představ bez zasahování vedení radnice. Pochyby už předem budilo její zaměření a bývalé zaměstnání, bez zkušeností a znalosti příslušných zákonů a vyhlášek si troufnout řídit městský úřad s více než sty zaměstnanci chce opravdu odvahu…a to ještě musíme vzít v úvahu úpornou snahu starostky Mrzílkové neustále zasahovat do práce úředníků a nařizovat jim, co mají udělat, a to  i v odvětvích, kterým vůbec nerozumí.

„Je tu atmosféra jako ve školním kabinetě“, prohlásil jeden z úředníků, „mám já to zapotřebí?“

Zorganizovat nové výběrové řízení na tajemníka úřadu byl pověřen ing. Petr Svoboda, vedoucí odboru životního prostředí, o kterém se na úřadě povídalo, že bude tajemníkem, než byla vybrána D. Svobodová.