Co také povolí stavební odbor

Dokud člověku nic nechybí a může si chodit, kam se mu zachce, je mu hej. Ale zkuste si představit, že máte nohu v sádře nebo chodíte o berlích či nedejbože sedíte na vozíku. Takových lidí je v Neratovicích dost a není jim co závidět. Představte si, že bydlíte v ulici 28. října za Anittou. Družstevníci nechali zrenovovat celý blok a jistě si mnohý kolemjdoucí pochvaloval, jak je pěkně čisťoučký a růžově zářící. Vchody konečně zakryté stříškou, schránky přístupné listonoškám. Jen venkovní schodiště kazí celkový dojem. Zpočátku byl přístup do domu pouze po schodech a teprve za několik dnů na ně byly položeny kovové lyžiny. Zdá se, že projektant opomněl schodiště opatřit rampou či něčím podobným a ocelové pásy se zvednutým okrajem se ukázaly být rychlým řešením. Ovšem tvůrce zapomněl na to, že kovové lyžiny budou namrzat a klouzat a stanou se nepříjemnou překážkou pro matky s kočárky i kolaře. Kdyby někdo uklouzl, rozrazil by si hlavu o ocelové výstupky. Nelze než volat: „Bravo, nejmenovaný pracovníku stavebního odboru městského úřadu! Jak jsi mohl povolit takovou zhovadilost!“.

S podobnou zrůdností se můžete setkat prakticky u všech vstupů do obchodů na Kojetické ulici. Opět, ačkoliv stavební odbor má povinnost povolit jen bezbariérové vchody, všechny obchody mají před dveřmi schody ve tvaru pyramidy. kterou i zdravý člověk zdolává s obtížemi. Kromě obchodu firmy Dahlia, který má kromě schodů vstupní rampu, musíte před vstupem do prodejen překonat nepochopitelnou a nebezpečnou překážku, která je hlavně pro staré lidi velmi nepříjemná. Ani matky s kočárky nemají přístup do prodejen jednoduchý. Buď nechají dítě venku na kočárku nebo ho nesou do obchodu v náručí. A opět se namane otázka: „Jak je možné, že stavební odbor povolil výstavbu takto řešených vchodů? Kdo je zodpovědný za to, že vstupy do obchodů nejsou bezbariérové?“