Zastupitelstvo 19. 11. 2003

Na pozvánkách sice autor textu (?) již několik let tvrdošíjně trvá na formulaci „jednání zastupitelstva“ – bez onoho důležitého „veřejného“, což zákon o obcích nezná, avšak není v lidských silách dosáhnout v tomto směru změny. Nakonec, nabulíkovat lidem neznalým zákona, že jednání není veřejné nebo je alespoň zviklat, je jistě cílem mnoha zastupitelů. Vždyť zatímco ze zasedání některých jiných zastupitelstev můžete sledovat přímé přenosy, naši občané by s hrůzou zjistili, že tři čtvrtiny jejich vyvolených sedí jak pecky, hrabou se v materiálech a zírají do nich (zřejmě poprvé) jak husa do flašky.

Během zasedání nastal rozruch ve chvíli, kdy byl na světlo boží vyloven papír, na kterém Dům dětí a mládeže předkládal žádost o přesun 50 000 Kč z položky opravy do položky mzdy. V tom okamžiku vyletěl jako čertík ze škatulky zastupitel (lékárník) Bárta, který nesouhlasil s tím, aby byly peníze přesunuty. Tvrdil, že v Domě dětí musí být prováděny opravy a je nutné tyto peníze na ně využít. Nezměnil svůj názor ani tehdy, když ředitelka DDM vysvětlila své důvody. Město zřídilo v DDM hernu pro děti z ulice, které se sice již nepotulují venku, ale vše, co se dá, zničí. Ředitelka plánovala rekonstruovat toalety, ale pak právem usoudila, že by to byla škoda, a tak požádala o přesun peněz do mezd, aby mohla zaplatit ty nešťastnice, které za pár halířů na děti našich převážně snědých spoluobčanů dohlížejí. I když žádná pracovnice nedostane horentní částku (padesát tisíc by bylo rozděleno mezi pět lidí), Bárta trvale nesouhlasil. Asi se mu zdála tato částka příliš vysoká. Možná srovnával svůj zisk s jejich a neubránil se závisti. Zmlkl, až když radní Juda řekl: „Nevím, kdo se byl v herně podívat. Sděluji Vám, že tam bych nebyl. Rozumím paní ředitelce, že nechce rekonstruovat toalety.“ Po tomto sdělení zastupitelstvo přesun odsouhlasilo. Proti byl jen pan Bárta.

Ale to nebyl konec. Ředitelka 3. ZŠ žádala zvýšit položku služby o 49 000 Kč. Ve škole se namnožily myši a různé breberky a tak nezbývalo, než provést deratizaci. A aby toho nebylo málo, musela být škola, jak zákon vyžaduje, polepena luminiscenčními bezpečnostními značkami. Pan Bárta opět vyletěl. Částka na deratizaci a desinfekci se mu nelíbila. Podle něj musí být ředitel manažer, který manažersky řídí školu a už do minulého rozpočtu měl zapracovat částku na hubení letošních myší a hrabošů. Tentokrát měl pravdu. Vždyť částka na deratizaci by měla být každoročně zapracována do rozpočtu. Ale: Byla opravdu částka v rozpočtu? Neodbyla ředitelka povinnost nechat provést deratizaci, Zkontroloval někdo rozpočet na letošní rok a doložil doklady, že se deratizace uskutečnila? Nic takového zastupitelstvo nezajímalo. Nebo se jednalo o další deratizaci, kterou nebylo možno předvídat? Tyto otázky bohužel nikdo nekladl, ani na ně neodpověděl.

Jako obvykle chyběly perfektně vypracované materiály, zastupitelé tápali a nakonec částku odsouhlasili.

A do třetice všeho dobrého: Zastupitelstvo zamítlo uvolnit částku 1,4 milionu, o kterou požádala Almeda, vlastnící městskou nemocnici. Tato částka ale nebyla určena Almedě, jednalo se o rezervu na provoz ve zdravotnictví. Přesto o ni Almeda požádala. Naštěstí zastupitel Burda upozornil zastupitele na tuto skutečnost a žádost byla zamítnuta.