Příklad hodný následování

Z hlediska vyhlášky přimhouřit oko a z hlediska lidského pochválit!

A co na to odbor životního prostředí, nebude „pokutáž“. Občas se nám ta Růženka totiž nebezpečně probudí…

Aspoň někdo něco udělal. A vyhláška ehm no radši nekomentovat a zavřít oči. Jen tak dál.

Co takhle se snazit zmenit hloupou vyhlasku misto toho navadet lidi aby ji porusovali? Je videt, ze nekdo, kdo se na jedne strane zakony a vyhlaskami ohani, na ne zaroven kasle, ze pani Spevackova.

Tu vyhlasku jsem necetl, takze ji neznam, ale myslim si, ze ta vyhlaska to mysli v zasade dobre, pokud jde o svevolnou vysadbu (podtrhuji), poradek by mel byt (coz kdybych si jako milovnik kopriv chtel zkraslit sve okoli koprivami – vite jak jsou uzitecne jako lecivka? ale jako okrasna rostlina asi ne).
Nikde ale neni receno, ze by si obcan nemohl vyzadat souhlas (rovnez podtrhuji). A dale predpokladam, ze svevolnou vysadbou se nemysli treba tech pet narcisu, co moje zena vysadila pred oknem na travniku… (a ktere po rozkvetu stejne nepreckaji noc).
Ono presne formulovat vyhlasky a zakony je strasne obtizne, protoze vzdycky se najde nejaka dira, ktera nakonec uplne obrati jeji smysl (viz treba v tisku propirany spor o prekroceni rychlosti). Takze bych doporucoval pro aplikaci v praxi pouzivat hlavu a vychazet z ucelu a nikoliv z doslovneho zneni, ktere nikdy nemuze pamatovat na vsechny okolnosti. A o tom, ze to v praxi muze fungovat docela dobre, svedci anglosaske pravo, uplatnovane jiz po stovky let.

Zákaz svévolné výsadby zeleně na městských pozemcích má své racionální jádro v tom, že náklady na údržbu a ošetření zeleně na pozemcích města platí město (kosení trávníků, ošetření stromů). Nesystémová výsadba zeleně pak vede ke zvýšeným nákladům na údržbu městské zeleně. Na druhé straně ovšem město moc nové zeleně nevysazuje a spíš tu, která je, pod různými záminkami odstraňuje. Lidé, kteří bydlí v rodinných domcích a nemají před nimi vydlážděné chodníky, řeší tento problém bez města: vlastními náklady na těchto plochách vyseli trávu a květiny a vlastními náklady tyto plochy ošetřují. Je to pořád lepší než mít před barákem rumiště s perspektivou chodníku někdy za deset, dvacet let. Na západě (ale i v Rumunsku) je běžné, že v ulici, kde není ani trochu místa pro zeleň, smějí majitelé domů bezplatně umístit před svými domy aspoň velké květináče s rostlinami. Jenomže v rodinných domech je (na rozdíl od paneláků) málo voličů na metr čtvereční, takže tato problematika v Neratovicích nikoho nezajímá. Vyhláška města dokonce ani neobsahuje možnost, aby vlastník pozemku, přilehlého k domu, požádal město o souhlas, aby před domem směl něco vysadit. Jen kategorický zákaz sázet… Takže ta růže před mým domem, jakož i ten trávník, to jsou prostě náletové rostliny, které tam vyrostly náhodou.

Myslím, že to, co udělali oba podnikatelé, je úctyhodný kousek odvahy starat se o nějakou zeleň ve městě. Tím ovšem nechci říct, že město nic nedělá, jistě, že dělá a určitě by mělo něco podobného podporovat, je to v jeho zájmu. Nemyslím, že pokud se šípková Růženka probudí, bude okamžitě striktně dodržovat vyhlášku. Možná by město mělo jen připomenout, že udělali přestupek, malé varování.