Článek je 11 let starý. Informace v něm už nemusí platit.
Anna Spěváčková
Město ani obyvatelé nejsou připravení na období sucha
Letošní sucho a extrémní teploty jsou nejhorší, jaké kdo pamatuje. Od března nepršelo, ani tři dny intenzivního deště pak nepomohly. Usychají keře a stromy, klesá spodní voda, úroda bude mnohem nižší než obvykle.
Dokonce i jinak laxní vláda se sešla, aby schválila koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Je nutné zadržovat dešťovou vodu, nedovolit, aby odtékala do kanalizace. Odstraňovat regulaci potoků a řek a navrátit vodním tokům jejich přírodní klikatý tok, budovat mokřady a rybníky, šetřit s vodou. Zároveň bude nutné vypracovat podrobné plány, ty ale budou hotovy až v letech 2016 nebo 2017.
Jen abychom do té doby neuschli docela. I to se může stát. Ještě jedna teplá zima bez sněhu a pokračující sucho do příštího roku a o nějaké úrodě se nám bude jen zdát. Uschnou lesy, vyschnou studny a řeky. Vidina to není nemožná. Možná se nic nestane během dvou tří let a pak ještě větší vedra a sucha udeří znovu.
Potřebujeme upravit krajinu i města, aby byly schopné zadržet vodu, musíme uplatnit veškerá adaptační opatření, abychom přežili.
Jak řekl prezident Zeman: „Říká se nám, že jsme střecha Evropy, ale ta střecha většinou nemá okapy ani sudy na dešťovou vodu.“
Bohužel, v tomto případě musí zasáhnout stát, aby lidem nařídil, co musí udělat. A nejen stát, ale i obce by měly přemýšlet, jak postupovat v zájmu svých občanů. Jenže nepomůže jen zadržet vodu, ale i chránit půdu, ta je totiž významný zdroj jako voda a hraje důležitou úlohu při jejím zadržování.
Naše město zatím strká hlavu do písku jako by se nic nedělo. Dál důrazně prosazuje další kroky vedoucí k výstavbě parkoviště na poli Na Výsluní. V příštích dnech by mělo být zahájeno územní řízení a pak už nic nebude bránit stavbě, která bude mít dalekosáhlé negativní důsledky pro celé město.
Půda je nezbytná pro pěstování potravin, ale i rostlin použitelných pro výrobu energie. Filtruje dešťovou vodu, pracuje jako dokonalá čistička vody. Ve skutečnosti je něco jako houba, která při dešti nasákne vodu a zadržuje ji v době sucha. 1 m3 zadrží 200 – 500 litrů vody! Obsahuje i miliony drobných půdních organizmů – hub, bakterií apod. Je to živá, neustále se proměňující hmota, která nás živí už více než pět tisíc let.
Je nutné si uvědomit, že pole, o které se jedná (město vlastní i další pozemky v okolí), je nejen velmi úrodné, ale i velmi kvalitní. Pole v naší zemi jsou totiž ve velké míře poškozená větrem a vodou, špatně obhospodařovaná, zničená a vyčerpaná.
Přesto město v čele se starostkou bez mrknutí oka zničí dva hektary půdy, tak jako bez uzardění nechalo pokácet desítky zdravých lip v ulici Masarykova, přestože stromy mají největší zásluhu na snížení teploty a zvlhčování vzduchu v rozpáleném městě.
Pole Na Výsluní má ještě jednu zvláštnost – po jeho okraji vede potrubí s labskou vodou, takže je možné plochu zavlažovat, je ji možné využít jako zahrádkářskou kolonii pro případ nedostatku potravin. Pokud bude katastrofální sucho nebo dojde nebejbože k nějakému konfliktu, lidé ze sídliště by zde mohli pěstovat potraviny. Ve městě jsou lidé na tom vždy hůř, na venkově je naděje na lepší přežití. Půda byla vždy jistota na přežití. Pro někoho je to symbol minulosti, ale je to symbol budoucnosti. To by si lidé na radnici měli uvědomit.
Nejenom to!
Co může radnice udělat pro úsporu ve spalování fosilních paliv? Je to sice kapka v moři proti tomu, kolik uhlí a ropných derivátů spálí vyspělé země na hlavu v porovnání s námi, nicméně každý musí začít sám u sebe.
návrh
Místo často zbytečných a vždy nekvalitně provedených nekvalitních rekonstrukcí ulic provést kompletní rekonstrukci kulturáku, kde teplo uniká pánubohu do oken. Nejen tepelnou, ale i prostorovou rekonstrukci. Jaká je asi vytíženost všech místností v SD????? Toť otázka, na kterou nám nikdo neodpoví, neboť se jí nikdo nezabývá.
o půdě: slova člověka ze zemědělství…
…Ano, naše zemědělství bylo poznamenáno socializací, zcelováním pozemků v nevhodných podmínkách a nevhodnými terénními úpravami,
ale to byly spíš výjimky a nebylo to všude. Staří sedláci moc dobře věděli, proč je ta mez tam, kde zrovna je. Celá krajina byla uzpůsobena
tak, aby zadržovala vodu. Stejně tak zdravé lesy. Pro člověka je nejdůležitější vzduch, voda a půda. O jakosti vzduchu nemluvím, o jakosti vody a hlavně o jejím množství, které naší současnou krajinou jen rychle prohrne, taky ne a o půdě – o ornici – největším našem pokladu,
to by bylo několik stránek málo. Při vstupu do EU jsme měli 120 % potravinovou soběstačnost. Tlak nadprodukce „starých“ členských států
EU je tak vysoký, že i třeba v Rakousku, které si berou všichni za vzor hospodaření (viz pan dr. Cílek v nedělní Moravcově debatě) za
posledních 15 let zaniklo 40 % malých farem, protože to ekonomicky neustály. Přitom v Rakousku není tolik „hypersuper“ nadnárodních
řetězců, a tak každý obchodník musí koupitpotraviny kolem sebe a ne je
vozit přes půl Evropy, případně zeměkoule, a přesto to malé farmy ekonomicky vzdaly. Tvrdím, že naše zemědělství bylo na vysoké úrovni
a plně konkurenceschopné, nebýt nerovných, přímo vražedných podmínek, které mu připravili naši politici. Jela jsem nedávno po delší době autem po jižní Moravě. Na polích není nic jiného než ječmen, pšenice, kukuřice a řepka. Kde jsou lány vojtěšky, červeného jetele, řepy cukrové i krmné, hrachu, cibule, okurek, jahod, mrkve, bobu … Vždyť už se vůbec nedá sestavit osevní postup. Jaký vliv to má na strukturu půdy, jaký veliký splach je do potoků a řek. To ale
není cílem mého článku. Nemáme už žádný dobytek. Jak dlouho mohli zemědělci vydržet výkupní cenu mléka za 5 Kč, když u nejlepšíhochovatele se výrobní náklady na 1 litr pohybují k 8 Kč. Tak se podřezaly kravám krky. Chováme se přece ekonomicky! Stejně tak to skončilo u chovů prasat a drůbeže. Nemá kdo žrát jetel, a tak se nepěstuje a není chlévská mrva na hnojení, tolik potřebná pro zachování humusu a udržení vody v půdě, není kde zpracovávat cukr, není kde zpracovávat ovoce a zeleninu. První, co bylo zlikvidováno byla Fruta: v Modřicích, v
Miroslavi, ve Znojmě, a cukrovary, kdo je prodal Francouzům? Na jednoho pracovníka v potravinářském průmyslu pracovalo v prvovýrobě,
to znamená na poli, v průměru 8 lidí. Že jsou teď všichni na sociální podpoře a nevybereme tolik daní? To nevadí, zvedneme DPH! Že nám
ubylo orné půdy o 250 000 ha, že máme na nejkvalitnější o