blíží se povodně…

Ano, máte pravdu. Teď jsem četla, jak někde na střeše sedí šest lidí a budou je zachraňovat na člunech hasiči. Jenže ti na větší pohromu nestačí. Pamatuju v 97 na Moravě, náhodou jsme přijeli přímo do středu povodně, vojáci ve V3S vyráželi zachraňovat, dovézt vodu, potraviny, léky…jezdili bez ohledu na únavu, naopak, měli radost, že konečně jsou k něčemu užitečnému. Pamatujete na Troubky? Tam by bez vojáků ještě dnes odklízeli trosky. A co Zálezlice? Náhodou jsem tam byla těsně po povodni, nebýt vojáků, tak se ti lidi zbláznili. Ještě jsou na nerátkách fotografie přímo po opadnutí vody. Ve většině vesnic jsou dnes sice dobrovolní hasiči, ale jejich technika a počet nestačí a nakonec v případě katastrofy oni sami mají co dělat, aby zachránili rodinu a majetek. Myslím to nejnutnější. Pokud máme pouze profesionální armádu, měli by mladí muži jít na povinnou službu dejme tomu 1/2 roku naučit se první pomoc, základy zacházení se zbraněmi (napadeni můžeme být, proč ne), veřejné práce a hlavně kázeň, podrobit se rozkazům a kolektivu. Dovolte malou odbočku: včera večer ještě jdu na procházku kolem domu, tam lítá místní spratek, napomenout ho znamená riskovat výlev drzostí a xichtů, jde kolem otec se psem (je po deváté večer): „Péťo, pojď domů!!!!“ „A eště chvilku“, odpovídá syn. Tón nelze znázornit. Otec opakuje výzvu ještě jednou. Syn mizí za rohem. Po chvíli otec znovu volá, tentokrát již z okna domu. Syn někde zmizel v dáli. Pak už jen ticho, otec to vzdal, syn někde lítá a není v dohledu. To je výchova? Důslednost nulová, naučit dítě poslušnosti neexistuje, vojna na něj. Jenže ta není. Místo toho musíme zajistit profesionálním vojákům psychiatry, aby se léčilo jejich trauma způsobené pobytem v zahraničních misích, kam se dobrovolně přihlásili za těžké peníze. A teď, až opravdu něo vypukne, si budeme pomáhat sami. Vlastníma holýma rukama bez zkušeností bez znalosti první pomoci.

Tentokrát postihly jednu z nejchudších oblastí republiky, Vidnavsko. Zatím co Jesenicku (nad Odrou) byla věnována slušná pozornost (pokud si je mladičké nezkušené reportérky nepletly, jedna líčila, jak OPAKOVANĚ bylo Jesenicko zaplaveno :-(), neštěstí tohohle výběžku Moravy už nikoho moc nezajímá. Více času zabraly úvahy o příčině smrti popového krále, zda Klaus nebo Zeman se vrátí do politiky a pod. tedy zbytečnosti. Kdyby raději televize informovala, jaký je vlastně rozsah škod, které vesnice byly zatopeny, co lidem opravdu chybí – jakási opět mladičká reportérka zajíkající se v palbě řeči zakotvila na poněkud pomuchlané zahradě coby příkladu místní katastrofy a ptala se majitele, jehož dům stál nedotčen opodál, co by potřeboval!! A on řekl čerpadlo, zatímco možná o kus dál stály zničené domy. Začaly prázdniny, mladí lidé by mohli vyjet pomoci, mají se poflakovat na ulicích nebo udělat něco dobrého pro druhé. Ale nikdo nesdělil, kde potřebují pomoc, jakou, kolik lidí jsou schopni zaměstnat, ubytovat a pod. Televize jako veřejnosprávní instituce totálně zklamala.

Dnes jsem se objednala u pana starosty a mimo jiné jsem mu navrhla, aby město Neratovice si „vzalo patronát“ nad jednou z vytopených vesnic na Vidnavsku. Jsou to zastrčené velmi ubohé a chudé obce a zatím mediálně pomíjené, tak mě napadlo, že by bylo dobré jim pomoci. Tady je spousta lidí, kteří by byli ochotni dát dohromady potřeby do domácnosti, oděv, knížky…vše. Pan starosta s tím souhlasil, takže mám vybrat vesnici a prý se spojí se starostou a domluví, co by potřebovali. Představuji si, že bychom i nadále s ní udržovali kontakt a pomáhali ať už finančně nebo materiálně. Máme se všichni velmi dobře proti těm ubožákům, co jim nic nezůstalo.

Kontaktovala jsem co se dalo, nakonec jsem na městském úřadě v Jeseníku (ne nad Odrou) dostala seznam nejpostiženějších obcí: Bernartice, Velká Kraš, Kobylá nad Vidnavkou (určitou dobu pod Vidnavkou), Mikulovice, Stará Čerevná Voda, Uhelná, Vlčice, Skorošice.
Podle mapy jsou Kobylá, Uhelná, Skorošice, Vlčice vesničky nejdál od civilizace v lesích schované.

V Jeseníku mi řekli, že by potřebovali především peníze, v tomto případě by bylo nejvhodnější svolat mimořádné zastupitelstvo a odsouhlasit nějakou slušnou částku. Když my jsme potřebovali v roce 2002, také nám lidé pomohli.