Anna Spěváčková, autorka webu
Pomoc peruánským indiánům
Dobrý den,
neměl by nám být lhostejný osud peruánských indiánů a deštných pralesů, kde žijí.
V poslední době se dozvídáme o násilí proti peruánským indiánům za jejich oprávněné požadavky. Armádní a policejní zásahy si vyžádaly již několik desítek mrtvých. To, že se původní obyvatele Peru starají o své právo předat přírodní dědictví dalším generacím na místo záměru vlády předat většinu nerostného bohatství nadnárodním firmám, by nám mělo být spíše inspirací nežli mlčení nad svévolí peruánského parlamentu a vlády.
V současné době jsou v Čechách na oficiální návštěvě poslanci z „Výboru andských, amazonských a afroperuánských nativních obyvatel, životního prostředí a ekologie Parlamentu Peru“. Podklady a další zajímavé materiály naleznete zde
V pátek 19. června 2009 pořádá Peruánská ambasáda v Praze Muchově ulici č. 9, (kousek od metra Hradčanská) recepci, na kterou pozvala i řadu českých politiků. Mapa zde
Přijďte od 19.00 hod vyjádřit svojí účastí protest proti porušování lidských práv peruánských indiánů a ničení životního prostředí, tedy dědictví celého světa.
Nepotřebný papír
Naše papírny po zdařené „privatizaci“ jedna po druhé skončily s výrobou nového papíru. Ve Štětí se občas zpracovával sběrový, teď je i ten neprodejný. Pro firmu jsem tiskl ceníky a z velkoobchodu mi několikrát přišel papír vyrobený v Brazílii. To se obchodníkům vyplatí dovážet do Evropy papír z brazilských pralesů a my se divíme, proč se tam lesy kácí? To snad ani nemusíme. Nový ekonomický systém přece z nesmyslů žije.
zaplať pánbůh…
Peruánská vláda ustoupila a rozhodla, že do tropického pralesa nepustí těžaře. Pro původní obyvatele je to vítězství, jakých ve svém pětisetletém boji proti kolonizaci příliš nezažili. Peruánský parlament ustoupil protestům indiánů a zrušil dekrety, které měly džungli otevřít těžařským koncernům. … Ve čtvrtek místní kongres jasnou většinou odhlasoval, že prezidentovy dekrety číslo 1064 a 1090 jsou neplatné. Jeden měl povolit prodej 450 tisíc kilometrů pralesa (je to více než třetina plochy Peru a více než pětinásobek rozlohy České republiky) soukromým firmám. Druhý měl ponechat vládě volnou ruku při schvalování těžebních koncesí, do kterých dosud mohli mluvit zástupci domorodé komunity.