Anna Spěváčková, autorka webu
Pěstují strach ze psů
Nedáno jsem byla svědkem naprosto neuvěřitelné scény:
Malá holčička se pomalu loudala za mámou, ta na ni chvíli čekala, pak na ni hartusila, aby zrychlila, ale holčička nereagovala, naopak se zastavila, aby si prohlédla nějakou kytku. Jim v ústrety z opačné strany přicházela paní s velmi starým, unaveným psem. Matka, když psa spatřila, křikla na dítě:"Když nepůjdeš, tak tě ten pes kousne!!!“
To je panebože výchova. Již od malinka pěstovat strach ze psů. Pak se nedivme, když pes kousne dítě, které piští strachy a mává rukama. Nebo pes kousne v reakci na nepřiměřené dětské „hry“. Nikdy ale nezaútočí bez příčiny a navíc přitom varuje.
Jak ale může reagovat na psa dítě, které je vychovávané odmalička ve strachu ze psů? Stejně jako ve strachu z pavouků, vos, včel, zmijí…Pak se nedivme, že zabíjí vše, co v přírodě uvidí, neví, jak se chovat ke zvířatům a pod.
Dovolím si ocitovat z rozhovoru s PhDr. Karlem Netíkem, CSc., naším předním soudním znalcem a pedagogem FF UK, zveřejněném v časopise Psí kusy, č. 7/2008: „Strach ze zvířat v lidech pěstují a nadále posilují hlavně média, a to zcela zbytečně. Když si to vezmete, případů napadení psem je mnohonásobně míň než případů vražd mezi lidmi. Vždycky je třeba se bát více lidí než zvířat.“
P.S.: Bohužel jsem zjistila, že takto reagujících matek (ale i otců) je víc (odposlechnuto):
„Zabijeme tu zlou vosu, aby tě nebodla“
„Fuj, to je ale zlej pejsek!“
„Nechoď k tomu psu nebo tě kousne!“ (Volá matka na dítě, které obdivně pozoruje malé důvěřivé stěně)
„Zabijeme toho hnusného pavouka…!“
Inu, chybí výchova a osvěta.
Taky
jsem to dětem říkala když byly malé,jak vysvětlíte 2letému prckovi že nemá sahat na cizí psi????
vysvětlit?
Maminko, dvouletému prckovi nic vysvětlovat nemůžete, neboť to nepochopí. Co myslíte, jak vysvětlíte dítěti, že nesmí: strkat prsty do zásuvky, sahat na horká kamna, kousat el. vedení atd.? Především je tu slůvko „nesmíš!“ nebo naše maminky říkaly „hais“ (pálí). Dnes jako by se toto slovo nesmělo používat. Už je málem neslyším. Dítě musí od malička reagovat na nesmíš. Pokud je situace velmi nebezpečná a dítě neposlechne, je nutno ho mírně seknout na zadeček. Slovo nesmíš opakujeme v každé nebezpečné situaci. A držím ho pevně za ruku. Časem zafunguje podmíněný reflex, už není nutné držet, jen říct nesmíš. Při té příležitosti se mi vybavuje jedna matka, která honila malé dítě po silnici, neustále opakovala: Patriku, pojď sem, a pak mu vysvětlovala, proč nemá chodit do silnice. Sotva přednáška skončila, běh se opakoval. Podívejte se, co dělá fena se štěnětem, které neposlechne a dělá něco, co nemá. Vezme ho do tlamy a prudce s ním zatřese. I dospělému psu stačí jako upozornění na jeho nevhodné chování stisknout čumák a on tomu rozumí, neboť s ním komunikujeme jeho psí řeči. Stejně je možné zvýšit účinek trestu tím, že ho povalíme na zem a čekáme tak dlouho, až se uklidní. Dáváme mu tím najevo svoji převahu. Pokud máme mít autoritu, musíme denně dát najevo, že jsme na hierarchickém žebříku nejvýš. Jdeme první ze dvěří, odstrčíme psa, který nám stojí v cestě, musí poslechnout,když mu něco nakážeme… Co to má společného s výchovou dítěte? Vše. Pokud budeme vše pouze vysvětlovat, dělat z dítěte partnera,bát se uplatnit svou autoritu, je to v háji. Současná ultralibelární výchova hlásaná paní Stehlíkovou, je cesta do pekel.
Není náhodou pí Stehlíková
zástupkyní stejné strany jako Vy? Neprosazuje náhodou zákon o výchově za vaší stranu? A vy s ní nesouhlasíte? To být u oranžových…
Ano, máte pravdu. Nesouhlasím s tzv. fackovacím zákonem, který paní Stehlíková prosazuje. Pokud bude schválen, nastane invaze udání dětí na rodiče, učitele, vychovatele…Poroste počet Pavlíků Morozovů (Dovolte malou odbočku pro mladší generaci: Pavlík Morozov udal svého otce, který podporoval rolníky -"kulaky"=rolník, který odmítal kolektivizaci a nechtěl vstoupit do kolchozu. Ve skutečnosti byl Pavlík retardovaný chlapec, k činu ho navedla jeho matka, která chtěla donutit otce, aby se k ní od milenky vrátil. Pavlíka údajně zabili vesničané v čele s jeho dědečkem. Později vyšlo najevo,že ho pravděpodobně zabili komunisté, aby mohli vyvolat represe a procesy s kulaky) Odůodnění zákona, že rodiče týrají tělesně děti, je nesmysl. Dítě nemusí být bito a může být týráno psychicky účinněji než dokáže bití. Pamatuji jednu dívku, která měla 3 měsíce „zaracha“, protože měla špatné známky. Opravdu tři měsíce nesměla ven a seděla v dětském pokoji sama nad knižkami, do kterých hleděla. To je teror, co? Jiná „úspěšná“ matka dítě nebila, ale neustále na něj řvala, nadávala mu, urážela ho. To vychovný pohlavek je rychlý, účinný trest. Pokud se ovšem nevykoná ve vzteku.
Mělo by se začít
V masívním měřítku učit rodiče,jak vychovávat své děti.Kantoři a výchovní pracovníci to studovali,určitě by také mohly přispět.Těch absurdit je kolem dost a nedivím se,že mládež,která se už příliš „ohýbat“ nedá je právě taková ROZTOMILA…Posadit dítě k počítači,dát mu nějakou tisícovku kapesného výchovným prostředkem vskutku není…
některé matky…
Dnes nedokážou vychovávat své děti,chovat se zodpovědně…U silnice se dají do debaty s kamarádkou,otočené a nic nehlídajíc dítě.Pak se diví,že jim děcko auto srazí nebo dopadne-li to líp dítě zbijí a vynadají mu.leté dítě se má držet matky a asi stěží pochopí a rozliší hranici kam smí a kam už ne.Takových „story“ zažívám dost a nejde jen o matky mladé,ale i starší a o ty co jich mají více,takže by praxi ve výchově měly nějakou zvládat…Jak je možné,že náš Pepíček mluví tak spostě,vždyť mi když se doma s manželem „chytnem“ jsme na sebe tak „slušní“…atd.