Ještě jednou vedro a kropení ulic…

Nevím, jak jste vnímali dnešní vedro, ale mě připadalo jako jedno z nejhorších. Nakonec i mnozí známí se mnou souhlasili. Tak co s tím? Shodli jsme se, že by se měly kropit silnice a chodníky, jenže žádný kropicí vůz se neobjevil. No tak jsem se vydala na městský úřad, nakonec jsem zastupitelka a mojí povinností je sloužit lidem (nějaký budulínek do mě rýpal, že jsem na radnici každý den, nakonec i kdyby to byla pravda, tak co je na tom špatného, prý už se přede mnou úředníci schovávají – tomu nerozumím – pokud si dělají svoji práci zodpovědně, tak se nemusejí schovávat, ne?), kropení prý má v popisu práce pan Slavoj Kašpárek, ale byl sice přítomen na úřadě, ale nemohla jsem ho najít. Až po chvíli jsem ho zastihla v kanceláři. Prý se kropí, až když je třicet nad nulou a to prý není. Nevím, co je to za pravidlo a kde ho lze najít. Má to být teplota ve stínu nebo rozpálených ploch ve městě? Nedozvěděla jsem se to a tak jsme zamířila do kanceláře starosty a žádala jsem ho o zahájení kropení. Nevím, kdo z nich dvou byl úspěšný, v každém případě během hodiny zahájil kropení kropicí vůz a to směrem do výšky a na plochu silnice. No sláva. Možná příště se bude kropit bez intervence na příslušných místech. Zítra vám popíši, jak to dělají v Brně. Dnes se už připozdilo a my starci chodíme rádi spát brzy.