Anna Spěváčková, SPD, autorka webu
Zajímavá vosa na bělotrnu banátském
Včera jsem pozorovala vosu, kterou jsem nikdy neviděla. Celá černá se žlutými skvrnami na zadečku.
Našla jsem ji na googlu, je to žahalka žlutá. Seděla na trvalkách u cesty vedoucí z náměstí k úřadu.
Scolia hirta – žahalka žlutá
Scolia hirta (Schrank, 1781) – žahalka žlutá
Čeleď: Scoliidae – žahalkovití
Popis: Velikost 10–25 mm. Tělo černé lesklé barvy, na zadečku s dvěma nápadnými žlutými pruhy. Černě zakouřená blanitá křídla, nohy jsou černé.
Možnost záměny: S naším dalším druhem, žahalkou čtyřskvrnou (Scolia sexmaculata). Rozliší se od sebe poměrně snadno, Scolia hirta má dva žluté pruhy, Scolia sexmaculata má dva páry žlutých skvrn, samice mají ještě jeden pár drobných skvrn.
Rozšíření: Mediteránní druh, který zasahuje svým rozšířením do střední Evropy.
V ČR vzácný druh, hojněji pouze na jižní Moravě.
Biologie a ekologie: Žahalka žlutá se vyskytuje na osluněných nelesních biotopech, jako jsou stepi, písčiny, okraje cest apod. Dospělce můžeme pozorovat za slunných dnů od července do září, jak poletují na květech. Nejčastěji na stepních lokalitách, s oblibou na máčce (Eryngium) nebo bělotrnech (Echinops). Samičky ochromují larvy zlatohlávků nebo chroustů a kladou do nich vajíčka. Larva nejdříve žije na povrchu larvy, později proniká do hostitele, a zabíjí ho. Kuklí se vedle larvy.
Taxonomická poznámka: Vytváří dva poddruhy, u nás Scolia hirta hirta a v jižní Evropě Scolia hirta unifasciata.