3. únor – židovský svátek stromů

Když se stromy dověděly, že Bůh dal lidem svátek Roš ha-šana – Nový rok, tak i ony požádaly Všemohoucího, aby jim také daroval nějaký svátek. Aby podpořily svou prosbu, připomněly Všemohoucímu, že byly stvořeny dříve než člověk a byly jím stvořeny vlastně pro člověka. Vždyť člověk se raduje při pohledu na jejich krásu a jí jejich plody! Člověku Bůh daroval Nový rok a na ně zapomněl. Hospodin vyslyšel jejich prosbu a zeptal se jich, kdy by chtěly mít svůj Nový rok. Stromy odpověděly, že v měsíci švatu, neboť měsíc švat je bohatý na deště a jejich bytí závisí na vodě. Bůh s nimi souhlasil a ustanovil Nový rok stromů prvního švatu. Stromy však požádaly Hospodina, aby přenesl jejich svátek doprostřed měsíce, neboť první den měsíce švat je Roš chodeš, a tedy svátek, a kromě něho není v měsíci švat žádný jiný svátek. Stromy tak chtěly svým Novým rokem ozdobit měsíc švat.

Judaismus ukládá všem, aby sázeli stromy, svědomitě o ně pečovali a dbali o jejich zdravý vývin:
„I když najdete zemi plnou všeho dobrého, neřeknete si – usadíme se tu a nebudeme nic sázet, vždyť je tu všeho dost. Když jste přišli, viděli jste stromy, které před vámi zasadili jiní, proto i vy budete sázet pro vaše potomky. Ať proto nikdo neříká, že je příliš starý a zítra tu už nemusí být, proč by se tedy měl lopotit pro druhé. Naopak, nechť se nikdo nespokojí s tím, že našel zemi osazenou stromy, ale sám ať k nim vysadí ještě další, bez ohledu na svůj věk“

Člověk nemůže žít odtržen od přírody, jíž je nedílnou součástí . Péče o stromy, starostlivost o životní prostředí anebo vděčnost za dary přírody může být projevem vztahu s Bohem, bohoslužby. Podle biblických zákonů nesmí být půda prodána, ale pouze pronajímána, a to na 49 let. Není to tak správné? Půdu jsme dostali propůjčenu od svých předků a předáváme ji svým potomkům. My sami jsme na světě dočasně a po tu dobu máme odpovědnost za stav světa.
Zdroj: www.blisty.cz