Vedro, vedro a nekropí se ulice…

Dnes teplota vystoupala na rekordních 34 stupňů C, v rozpálených ulicích bylo ještě více, ale žádný kropicí vůz nebyl v dohledu. Prostě se nekropilo. Obvolávám pár známých v různých městech. Ano, kropíme, to je přece samozřejmost, kropíme…zní odpovědi. Někde mají dokonce na frekventovaných chodnících mlžítka pro ochlazení chodců. Ale my si na něco takového nehrajeme. Stojí to peníze a ty mohou být využity jinak. Lépe. Jak? Ale to všichni víme, ne? A tak obyvatelé sídliště hledají stín, kde se dá. Moc ho není, stromy a keře nepatří k prioritám vedení města. Kromě fontány za kinem není nikde žádné zchlazení. Ani vodní plochy nepatří k tomu, čemu by město věnovalo pozornost. Naopak zmizí kašna na náměstí včetně spousty rozrostlých jehličnatých keřů. Kdysi se ještě, tehdy starostka, Mrzílková chlubila pítkem u Penny. Kdeže loňské sněhy jsou. Pítko zmizelo jako pára nad hrncem. No a tím by můj příspěvek končí. Ne ještě ne. Volala jsme starostovi kvůli kropení. Hlasová schránka. Volám místostarostovi Židoňovi – opět hlasová schránka. Vzhledem k jejich odměnám je s podivem, že je lidé ještě neudělali nezaměstnanými. Pardon, na ně ale neplatí zákoník práce. Nemají ani stanovenou pracovní dobu. To je dobrý kšeftík, co?