Poděkování

Podělím se s vámi o příhodu se šťastným koncem. V pondělí ráno, když jsme se sousedkou venčili své psy, jsem uviděl nějaké malé zvíře na trávníku za domem 1300 (Na Výsluní). Sousedka mi říkala, že je to morče (sami je doma chovají). Že by někdo v zimě venčil morčata se nám zdálo nepravděpodobné a tak jsme usoudili, že ho někdo sprostě vyhodil. Rozhodli jsme se ho chytit a sousedka říkala, že by si ho nechali, bylo moc pěkné tříbarevné. Bohužel, morče bylo opatrné a příliš rychlé, zmizelo pod blízkou velkou hromadou větviček, které leží na tomto místě už asi 3 roky a dokonale prorostla travou a nedalo se s ní hnout. Museli jsme čekat, až znovu vyleze. Každou chvíli jsme se koukali z balkonu, jestli ho neuvidíme. Když vylezlo, snažili jsme se ho chytit. Měli jsme strach, že noční mráz nemusí přežít. Bohužel, všechny pokusy skončili neúspěchem, jako i v další dny. Alespoň jsem všem okolo procházejícím známým pejskařům o situaci řekl a požádal je, aby na ta místa nepouštěli své psy. Soused byl tak hodný, že mu k díře do hromady nosil jídlo a seno, aby si udělal pelech. Dnes, když mu tam soused opět nesl jídlo, zastavili se u něj nějací kluci a ptali se, co to dělá. O morčeti jím řekl a šel domů. Za chvíli domovní zvonek a dole stojící kluci mu říkali, že morče chytili a jestli ho chce. Soused ho chtěl a tak bylo zachráněno a u sousedů má i nové kamarády. Nevím, kdo ti kluci byli, tak jím chci, alespoň touto cestou poděkovat za pomoc ubohému vyhozenému zvířátku. Jak je vidět, dnešní mládež zase tak špatná není a existují i hodní lidé, kterým není osud zvířat lhostejný.