neratky.cz

Fórum

80.výročí konce bitvy o Stalingrad

2.února 1943 skončila jedna z nejstrašnějších bitev druhé světové války, ve které zahynulo více než 24 milionů sovětských obětí, které i nám přinesly osvobození.

Odpovědi

13 odpovědí
  1. Dr. Novák

    Stalingrad

    Dobrý den, pane Miloši,
    jak jste, prosím, došel k počtu obětí 24 milionů? V době obléhání Stalingradu měl tento dle historických pramenů cca 600 tisíc obyvatel. Historické zdroje uvádějí ztráty při bitvě o Stalingrad v maximálních číslech do 1,5 milionu na straně složek Německé říše (vč. spojenců z Itálie, Maďarska, Rumunska a Chorvatska) a 1,1 mil. na straně Sovětského svazu. Nebo myslíte celkový počet obětí druhé světové války? Pak se ale číslo rovněž rozchází z uznávanými prameny.
    Děkuji za vysvětlenou.
    Dr. Novák

    1. Emil

      Nestudoval jste v Plzni?

      Vy jste asi doktor jako já prezident. Vy neumíte číst??? Miloš napsal 24 milionů sovětských obětí, to je přece včetně civilů,starců, žen a dětí, třeba těch, co pověsili a umučili v sovětských městech proslulí SS Waffen, jejiž součástí byla divize Galizien, asi víte kdo to byl.

      1. Dr. Novák

        oběti

        Dobrý den, pane Emile,
        umím číst, ba právě proto to číslo neumím přiřadit.
        Budeme-li brát jako hodnověrný zdroj Rybakovskeho a jeho studii velké vlastenecké války, pak uvádí, že oběti na straně Sovětského svazu byly 6,1 až 9 milionů civilistů (civilní oběti se nesčítali přesně, byly pouze odhadovány podle stavu obyvatelstva před a po válce) a 8,7 milionu příslušníků ozbrojených sil. Ani součet s maximálním možným úbytkem civilního obyvatelstva nedává udávaných 24 milionů.
        Byl bych proto rád, kdyby zde byl uvedený zdroj, abych případně mohl chybu ve svých znalostech opravit a napravit.
        S úctou
        Dr. Novák

  2. Jindřich

    Pozor na termín 2SV

    Akce wermachtu na východní frontě nebyla válka, ale Speciální vojenská operace s cílem debolševizovat Rusko.

  3. Miloš

    zdroj: idnes – Karel Pacner

    Největší počet obětí mělo Polsko: 17% obyvatelstva´= 6.milionů, na druhém místě se umístila Jugoslávie s 10,9% obyvatelstva = cca 2miliony, třetí SSSR s 10,4 % obyvatel, to je 20 milionů, ale nejnovější údaj je 26 milionů, z toho je 18 milionů civilních obyvatel.

  4. Jindřich

    Oprava

    Ano, máte pravdu, omlouvám se za nepřesnost. Správně má být „Velká vlastenecká Speciální vojenská operace“.

  5. ufoun

    andulka

    I sovětská obět se rovná 1,6 krát jinak. Podobně jako mile se míchají s km. Vyžraní němci posloužili jako krmivo pro prasata, popř. pohnojili velkou rus

  6. Karel Svoboda

    Osvobození od nacismu ano, svoboda ne

    Sovětských obětí bylo 27 milionů, z toho 8 milionů Ukrajinců. Jsou to nepředstavitelné počty obětí a nepředstavitelná míra utrpení, které si porážka německého nacismu vyžádala. Od něj naše země osvobozena byla, ale skutečnou svobodu v intencích parlamentní demokracie zpět nezískala. Stala se znovu ovládaným územím kontrolovaným pro změnu diktaturou sovětskou. Rozdíl v míře poválečného společenského a ekonomického pokroku mezí zeměmi osvobozenými západními spojenci na straně jedné a zeměmi osvobozenými SSSR na straně druhé jasně ukázal, o co všechno naše země vinou tzv. „omezené suverenity“ praktikované moskevským vedením byla připravena.

    1. Anna Spěváčková autorka webu

      bylo to trochu jinak

      „Zapomněl“ jste napsat, že ekonomický pokrok západních zemí byl způsoben Marshallovým plánem čili Plánem evropské obnovy ve výši 190 miliard dolaru v současných cenách.USA si touto pomocí zabezpečily vliv a prestiž v Evropě a to jak ekonomicky tak vojensky.Takže bylo to jinak.Kromě toho jste ještě „zapomněl"napsat, že USA vybombardovaly v březnu těsně před koncem války velkou část našeho průmyslu a infrastruktury. SSSR a východní státy Marshallův plán z pochopitelných důvodů odmítly,cílem USA bylo získat cizí trhy.Něco podobného proběhlo v roce 1989 po .tzv.sametové revoluci, kdy byl zprivatizován a záměrně likvidován náš průmysl.

      1. Jindřich

        Vaše pravda není celá

        Tady s vámi nemohu tak docela souhlasit. Ano, Američané bombardovali české továrny, ale my byli za války Německo a v těch továrnách se vyráběly zbraně až do konce války. Pravda, občas se stalo, že bombardovali i jiné cíle, ale bylo to chybou v navigaci a nebylo to v plánu. Američané to taky přiznali, omluvili se za to a nabídly nám kompenzaci. Pod nátlakem SSSR byla odmítnuta. To slavná Rudá armáda se chovala daleko hůř. V továrnách na již osvobozeném území rabovala ve velkém. Co šlo ukrást, ukradli, co nešlo zničili. Tohle vím docela jistě od tehdejších pamětníků. Pod tlakem Ruska jsme ani nepřijali Marshallův plán a raději se vrhli do spárů Ruska. Německo bylo za války zničeno mnohem víc, než ostatní země. Kam se dokázalo to západní s pomocí USA za pár let dostat, víme všichni, co tu dobu pamatujeme. Kam se dostaly země pod vedením SSSR, víme taky. Je všeobecně známo, že dříve české továrny konkurovaly na zahraničních trzích jen a jen díky ceně, státem dotované ceně. Bylo jen velice málo firem, které mohly opravdu konkurovat západním výrobkům i kvalitou. Po revoluci dotace na prodej skončily a byl problém. Firmy nebyly konkurenceschopné a peníze na jejich další rozvoj nebyly. Nezbylo, než je prodat nebo zavřít. V drtivé většině to bylo ku prospěchu věci, např. automobilka Škoda a mnoho dalších. Ze strany USA nešlo o žádnou likvidaci našeho průmyslu, ta nastala již po převzetí moci komunisty a znárodnění. Rozepsal bych se o tom více, ale není tu tolik místa. Když pravdu, tak celou.

      2. Karel Svoboda

        Marshallův plán jako zlo :-) ??

        To, že západní země získaly nad sovětským blokem po válce postupně jasnou převahu v tempu ekonomického, technologického i společenského rozvoje, je nezvratný fakt. Skutečnost, že k tomu došlo vlivem Marshallova plánu, na tom nic nemění. Naopak to potvrzuje, že jeho přínos byl pro země, které jej od USA přijaly, velkou a zásadní pomocí. Právě na příkladu Československa, které na sovětský nátlak Marshallův plán odmítlo, lze jasně dokumentovat jeho propad oproti Západu. Vy se ale na celý ten proces díváte ještě dřevní leninskou optikou z dob, kdy jste chodila do školy, což je komické.

      3. Anna Spěváčková autorka webu odpovídá Karel Svoboda

        ale ne…

        Cha, cha, leninská optika…no to je dobré. Milý pane Svobodo, nám socislizmus přinesl soběstačnost v potravinách, rozsáhlý průmysl (jako studující chemie jsme sjezdili desítky továren, měl jste vidět třeba naše sklárny, porcelánky, špičkové čokoládovny, kam se hrabe fialová kráva, ocelářské výrobky, zbraně, jaderné reaktory. Stavěly se tisíce bytů, nebýt paneláků, nyní nebydlíme. Nebyli bezdomovci, exekutoři, nikdo nehladověl, byla práce pro všechny, cikání museli pracovat, nehrnuli se sem žádní migranti všeho druhu, to je špatně? Podívejte se na carskou Rus (Russ, napsal by náš pan starosta), nevolníci, negramotní, jo, naše školství bylo na vysoké úrovni, věda a technika taktéž…byla jsem v Americe, taková bída jako tam tady nebyla, rozdíly mezi lidmi..zpátky sem: školství bylo zadarmo, zdravotnictví také podpora rodin s dětmi, o které se dnes rodinám může jen zdát…dnes ve slavném kapitalizmu jsme montovna a skládka všech možných sraček, jen se podívejte na potraviny…a co spalovny, to bude odpadů ze západu…

      4. Alena

        Privatizace Spolany-však si pamatujeme

        Babiš, Gross a privatizace Unipetrolu
        PRAHA Když se vysloví jméno Andrej Babiš, mnozí si okamžitě vzpomenou na kauzu kolem privatizace společnosti Unipetrol z dob Zemanovy vlády.

        Tehdy vláda přiklepla Unipetrol za jedenáct miliard korun Agrofertu, společnosti reprezentované Andrejem Babišem. Bylo to značně překvapivé a navíc v rozporu s pravidly soutěže. Konkurenční zájemce nabízel za podnik o čtyři miliardy korun více.

        Když pak Babiš nakonec ani na vyzvání nové Špidlovy vlády za Unipetrol nezaplatil, stát si ho ponechal a pustil se do dalšího pokusu o privatizaci. Tendr vyhrála polská firma PKN Orlen v dubnu 2004. Případem Unipetrol se pak zabývala krakovská prokuratura. Měla přitom zájem vyslechnout významné tuzemské politiky – kteří vydláždili cestu k vítězství PKN Orlen tím, že bez ohledu na pravidla soutěže vyřadili všechny další seriózní zájemce. Hlavním podezřelým byl pro polské vyšetřovatele Stanislav Gross, který byl s Babišem v pravidelném kontaktu.

        Zdroj: https://www.lidovky.cz/dom ov/babis-gross-a-privatiza ce-unipetrolu.A090403_0000 71_ln_noviny_sko

Odpovědět

Příspěvek zveřejníme po schválení. Vy ho uvidíte hned. Jak zacházíme s údaji