Anna Spěváčková, autorka webu
Studenti na pole!
Naši novináři se mohou zbláznit. Poslanec Ondráček navrhl povinnou práci studentů vysokých škol na polích. Samozřejmě v titulcích se psalo „komunista Ondráček“. Aby bylo na první pohled jasné, o jakou opovrženíhodnou kreaturu se jedná a studenti si o něho mohli otřít hubu.
Pan Ondráček totiž nepřevlékl kabát jako jiní a stojí si za svým na rozdíl mnohých jiných. Za to bychom si ho měli spíš vážit. Ježíš, teď to schytám. Ne že bych komunisty milovala, za zapálení svíček na Palachově hrobě mě chtěli vyhodit ze školství. Místo toho se mi nabízelo místo v Koruně v lahůdkách. Tam by bylo kaviáru a šunky. Bohužel mě nevyhodili, postavil se za mě ředitel školy (ne neratovické), ale pražské. Komunista. Už zase odbíhám od tématu. To je kantorský nešvar.
Vrátím se k té práci na poli, JÁ JSEM PRO. Na prvním místě by měli naklusat studenti filosofických oborů jako je novinařina, gender, religionistika, komunikace a jiné podezřelé obory…Práce šlechtí.
Na gymplu jsme strávili spoustu času na všelijakých brigádách. Chmelová byla samozřejmostí. Občas v horách na státním statku nasněžilo na vyorané brambory, kdo je jel zachránit? Studenti. Vyhrabávali jsme je zpod sněhu zmrzlýma rukama, někdy to byla hlíza, jindy kámen. Ořezávali jsme také chrást z řípy, odtud nás ale vyhnali, protože jsme si málem usekali všechny prsty. Na vysoké nás nahnali do Jeseníků vysazovat smrčky do svahů, kam babky odmítaly vylézt. Nebyli jsme schopni je všechny vysadit, no tak se vyhrabala jáma pod pařezem a zbytek stromků se zahrabal. Kdo by to počítal, že. Skvělá brigáda nás čekala za Berounem. Vytahovali jsme vytrhaný len zarostlý plevelem a pod ním rostly neskutečné houfy žampiónů; vesničané nám podarovali vajíčka, z kuchyně jsme si vyprosili hrnec a každý večer vypukla náramná žranice.
O prázdninách jsme byli vysláni POVINNĚ na měsíční brigádu do Šternberka do Chronotechny, kde se vyráběly budíky. Normovaná práce. Zpočátku jsme chrlili samé zmetky, které nám strhávali z platu. Pamatuji, že jeden den jsem si vydělala na deset deka rybího salátu a dva rohlíky. To bylo tenkrát za pakatel. Dělali jste někdy na páse? Já ano. Neskutečný zážitek.
Mimochodem, na gymplu jsme chodili na tzv. výrobní praxi do olomoucké chemičky Farmakonu. (Výroba, laboratoř, dílny, sklad, nádvorní parta – na střídačku). Na konci jsme složili učňovské zkoušky, takže jsem i vyučený chemik. Jen tak na okraj: také mám průkaz „Vůdce malého plavidla.“ To by hmyzu zdar koukala…) Na požádání oboje ukážu
Po těchto životních zkušenostech jsme se zapřísahali, že se budeme učit, učit a učit (jak řekl Lenin), abychom neskončili na státním statku nebo v nějaké Sloveně (spolužák měl na mysli Slovakofarmu.)
Takže vysokoškoláci by MĚLI jít pracovat na pole nebo do sadů, aby se odvděčili státu za to, že mohou více méně zadarmo studovat a také aby si okusili, jak chutná práce. A teď hurá do mě.
Po těchto životních zkušenostech jsme se zapřísahali, že se budeme učit, učit a učit (jak řekl Lenin), abychom neskončili na státním statku nebo v nějaké Sloveně (spolužák měl na mysli Slovakofarmu.)
Takže vysokoškoláci by MĚLI jít pracovat na pole nebo do sadů, aby se odvděčili státu za to, že mohou více méně zadarmo studovat a také aby si okusili, jak chutná práce. A teď hurá do mě.
Proč ne?
Nazdar Aničko, taky ponocuješ? Souhlasím s tebou.
Je to výborný nápad. Pro některé ze studentů humanitárních oborů by to byla příležitost udělat první a zároveň i poslední užitečnou věc v životě.
Našel jsem témata diplomových prací:
Sexuální a vylučovací slovní zásoba a kontexty jejího užívání v romštině
Gay pornografie jako afirmace a jako parodie. Genderové aspekty gay pornografie
Figura kyborga v diskurzu kyberfeminismu
Duhová rodina živoucího světla a lásky
Výuka tématu homosexualita a prevence homofobie na druhém stupni základní školy
Homosexualita u Romů
Neúplný feminismus: stopy ekofeminismu v díle a myšlení Milana Machovce, Hany Librové, Luby Lacinové a Mirka Vodrážky
Genderová analýza filmu Sněhurka a lovec.
humanitární???
Fakt, že jste schopen napsat „humanitární“ místo „humanitní“ svědčí o tom, že jste sám měl trávit více času ve škole než na poli.
Jde o jídlo
Žádná tragédie, ruce jim neupadnou. Já při studiu na pole musela, protože tam byl můj studijní materiál a taky mě neubylo. Ale pravda-nejsem filozof.
Říkala jsem si, že nemít teď práci, tak si taky najdu aspoň brigádu v zemědělství. Jídlo musíme zachránit!!! Ono totiž NEMUSÍ být.
jsem taky pro
Studentům se nezkrátí žíly, uvidí, jak těžko si mnoho lidí vydělává peníze.Když se nesklidí, nebude co jíst. Nedovezeme a když dovezeme, nedoplatíme se. Jestli nebudeme v potravinách soběstační , bude to náš konec.
nebudeme??!!
Asi spíte…To už totiž dávno nejsme!Vepříny,kravíny a JZD se zrušila,vše se vozí ze světa a těch pár farmářů a prodejců přebytků na trzích nás nezachrání.Na polích,kde by se plodiny mohly pěstovat se pěstuje řepka anebo staví.Staví byty anebo ultramegabig velké chrámy spotřeby a konzumu-naše skvělá obchodní centra a nákupní krabice.Ty většinou patří i cizákům,tudíž i peníze plynou za hranice.Mizí i zahrádkářské kolonie.Pro zeleň a zvířectvo tu není místo a smýšlení.
Takže nejsme soběstační v ničem.
hy.storry
Jo,hustím to i na příkladech do vnoučat, mám jich osm. Učit se, učit se..Z gymplu jsme byli párkrát na bramborách na vysočině, za čertem sbírat do košíků, jako vysokoškolák jsme z Brna byl náš ročník dodán na chmel do Blšan. Tu jsme na ubikacích zapalovali prdy a bylo to sice potřebná práce, placená (mizerně) ale spousta zábavy.
Není, kdo by pracoval na polích a sadech
Už si toho všimla i naše média.
Lidovky: „V Česku nastává paradoxní situace. Zatímco kultura, gastronomie či obchody prožívají hibernaci a úřadům práce tak hrozí nápory nezaměstnaných, jiné sektory – hlavně zemědělství – bojují s nedostatkem lidí. Ke slovu tak hojně přicházejí brigády: chmelové, lesní i ty na poli.
Sezonní práce však táhnou jen chvíli: těžká dřina za málo peněz. „Buď přitlačí, nebo to balíme,“ zaznívá od dočasných dělníků.(Najdou zjišťují, jak se nadřou lidé v zemědělství…My si to ještě pamatujeme.Pozn. A.S.)
V zemědělství, potravinářství i lesnictví chybí kvůli pandemii a zavřeným hranicím tisíce zahraničních sezonních pracovníků, zejména z východní Evropy…A zatímco jeho předseda Jan Hamáček (ČSSD) vyzývá nezaměstnané, aby v tomto sektoru pomohli zalepit prázdná pracovní místa, a šéf opoziční ODS Petr Fiala jeho slova kritizuje, komunistický poslanec Zdeněk Ondráček přiostřuje debatu návrhem, aby se sezonních brigád na záchranu zemědělství povinně účastnili vysokoškoláci nižších ročníků. To ale ministr vnitra rázně odmítl. Co budeme na podzim sklízet, táže se na sociálních sítích poslanec Ondráček, je ve hvězdách. Dobrovolně se přitom hlásí nejen studenti, ale ti, co náhle přišli o výdělky.
Uzavření hranic v březnu zkomplikovalo práci hlavně chmelařům, přičemž někteří museli prakticky ze dne na den sehnat i kolem stovky lidí.Přihlásili se mu studenti, majitelé restaurací, důchodci i lidé z kultury. Kdo je hodně šikovný, může si za den vydělat i tisícovku.
České ruce zase po letech sázejí cibuli, sklízí chřest, okopávají lány s jahodami. Nejde přitom o lehkou práci. Své o tom teď vědí i lidé z kultury. „Je to náročné. Nesu to docela negativně, jako bedňák a technik osvětlovač jsem si vydělal mnohem více a moje práce mě moc bavila. Ale musím to vydržet,“ popisuje Dominik, který teď sklízí na poli chřest.
Velký zájem je především o brigády v lesnictví. Lesům ČR se na pomoc v boji s kůrovcem přihlásilo 5 tisíc studentů, byť jich nakonec nastoupilo mnohem méně. Na některých místech hlásí lesníci plnou kapacitu, práci tam totiž nachází i ti, kteří museli svou profesi dočasně opustit. Pokračuje novinářské bla, bla, bla. Najednou chudáci zjistili, jak vypadá práce…Zbytek si můžete dočíst sami…
už je to tady zase…
Někomu jsem zase šlápla na kuří očičko a protože nesnáší pravdu, chce mi zlikvidovat nerátky. Je to srab a tak škodí.