Roušky

Ano, ale členové vedení města (starosta, místostarostové, rada města, částečně i předsedové výborů) berou vysoké odměny, a už jen kvůli tomu by se měli starat o „své“ občany, nejen v době, kdy vypukne epidemie. Nejsou to velké požadavky. Stačí, aby si uvědomili, jestli jejich záměry nepoškodí obyvatele a jaké dobro jim to přinese. (Nikdy jsem tuto větu neslyšela od koalice na zasedání zastupitelstva. Převládala věta:"Mě se to líbí.“ Takto hovoří i většina úředníků.) Měli by naslouchat lidem, debatovat s nimi, zvažovat jejich připomínky a posuzovat je. (Ne vždy jsou požadavky občanů moudré – třeba žena požadovala pokácet strom jen proto, že jí z něho létaly listy na balkon. A stalo se, že strom byl pokácen). Musí zajistit informovanost o dění ve městě všemi způsoby, a to je to, co marně požaduji po starostovi – využití rozhlasu v této těžké době. Měli by podporovat občanské iniciativy, ne je odmítat, jak to udělala místostarostka Mrzílková. Za to dostávají od státu velké odměny.

Odměny jsou něco jako plat za funkce, které zastupitelé vykonávají. Sčítají se. Ani to nikdy nebylo. Za bývalých starostů každý dostával jen tu nejvyšší částku, nyní si odhlasovali součet všech.

Myslí na lidi? Co to jsou pro ně lidi? Socky a chudinky, které se neumí zařídit jako ti u koryta. Oni vnímají jen ty sobě rovné. Co umí nahrabat, využít, vydělat, zničit, zprivatizovat…Bydlím tu padesát let a nikdy jsem si nedělala iluze o tzv. elitách města. Byli a jsou. Jenže současný režim umožňuje nekontrolovatelně využívat společný rozpočet, ze kterého se odklání co se dá. V minulém režimu se točily částky v tisících, teď v desítkách milionů. Snad jedině Čermák umřel v garzonce, proto o něm nechtějí ani slyšet.