Dnes 3.3. je světový Den divoké přírody

Plundrování přírodního bohatství kvůli ekonomickým zájmům pokračuje, což je velmi krátkozraké. Lidé tím na mnoha místech zlikvidují nenahraditelné části původního ekosystému. Nemusí to vždy být divoká příroda, ale kus nenarušené přírody nebo místa, kde se dá pro přírodu něco udělat. Např. v Kostomlatského sadech zmizela většina vegetace kvůli projektantce paní Řehákové (a samozřejmě i objednatele projektu odboru ŽP), která nechápe, že revitalizace neznamená likvidaci všeho rostoucího, ale doplnění vegetace tak, aby park dál sloužil lidem.

Podobný osud čeká lesík Mládežnická, kde podle projektu mají být zlikvidovány porosty, které samy vyrostly a zabraňují vysušování půdy. Mají zmizet i velké stromy, hlavně akáty, stále považované ze nepřítele krajiny, i když jsou schopné se na rozdíl od ostatních dřevin přizpůsobit vysokým teplotám i suchu. Na kahánku mají i břečťany, které se pnou po kmenech stromů, kterým tím neškodí, ale naopak jsou vyhledávány včelami pro svou bohatou nektarovou a pylovou nabídku. Podobný osud hrozí i lesíku u úřadu a v Mlékojedech. I v nich se příroda postarala o přirozenou obnovu porostů a to zadarmo.

Světový den divoké přírody funguje především jako připomenutí, jak fatální je zachování kvalitního životního prostředí pro budoucí generace. Jenže u nás ve městě můžeme mít tisíce dnů divoké přírody, aniž by to mělo vliv na jeho vedení, které si hlídá své kapsy, aby se v nich neudělala díra.