Mládež przní češtinu

Protože studenti téměř nečtou, ubývá košatých knižních výrazů.
Výběr slov, která již mládež neumí použít:

cudný, horlivý, hvozd, chmury, chrabrý, jihnout, jímavý, jízlivý, kasat se, kazajka, klání, kloudný, komolit, konejšit, lačný, láteřit, ledabylý, lomozit, lpět, mamon, mdlý, nedůtklivě, nejapný, niterný, osočit, ostýchavý, otálet, perný, pohnutka, pokoutně, ponurý, pookřát, pověra, potutelný, proradný, prchlivý, předpojatý, pýřit se, rmoutit se, rozšafný, rusý, schlíplý, slídit, spílat, srdnatý, strádat, střenka, svérázný, svízel, šev, tklivý, trýznit, úděl, uhranout, unylý, úlisný, upejpat, úporný, úskalí, uštěpačný, útlocitný, vesměs, výspa, vzývat, záhy, zakabonit se, zakolísat, záludný, zášť, zesinat, zevrubný, zpupný, ztepilý.

Úpadek češtiny v psaném i mluveném projevu studentů potvrzuje i místopředseda Asociace středoškolských češtinářů a učitel pražského víceletého gymnázia s pětadvacetiletou praxí Josef Soukal.

Ve vyjadřování studentů podle něj značně přibylo vulgarit a ubylo spisovnosti. Výkony v češtině jsou dle jeho slov „výrazně slabší“. I on potvrzuje, že angličtina je na rozdíl od češtiny u českých studentů „trendy“.

„Mnozí vědí, že si jen s mateřským jazykem nevystačí, proto někdy i většinu pozornosti při jazykovém vzdělávání věnují angličtině či dalším cizím jazykům. Anglická slova či obraty pak zcela běžně vplétají i do komunikace s učiteli.“