Anna Spěváčková, autorka webu
Kdo byli vlasovci a zaslouží si pomník?
Také už máte plné zuby Novotného, starosty Řeporyj (utěšuje mě, že někde jsou na tom ještě hůř než my…)a „jeho“ pomníku vlasovcům? Kdo vlastně byli ti vlasovci? Tak si přečtěte následující článek uveřejněný na rozhlasu dvojka:
Autoři: Martin Čáp, Jindřich Marek
Čtyři největší mýty o „vlasovcích“ v Praze
20. květen 2015
Vlasovci: hrdinové na poslední chvíli? Vrazi polských civilistů během Varšavského povstání pomáhali Čechům osvobodit Prahu
Byl to jakýsi kolektivní Jekyll a Hyde. Nacističtí vrazi polských civilistů během Varšavského povstání. Pomáhající za Pražského povstání českému obyvatelstvu v boji proti Němcům. Po válce komunisty nejdřív odsuzováni, pak zase neprávem oslavováni.
Varšavské povstání (1944): příslušníci ROA (Ruské osvobozenecké armády) a němečtí vojáci při něm zmasakrovali polské obyvatelstvo
Téměř 45 let byl v českém vědomí květen 1945 spojován se šeříky a rozesmátými vojáčky s garmoškou. Byl to komunistický obraz, falešný. Chyběly v něm třeba polské, rumunské a americké uniformy. A tváře konkrétních barikádníků.
Vedle této oficiální režimní legendy se ale šeptandou šířila ještě legenda o „vlasovcích“, kteří prý zachránili Prahu. I zde šlo opět o Rusy. Ale byli to ti, kteří pro změnu bojovali s Hitlerem proti Stalinovi. Každá legenda je ale většinou pravdivá tak z poloviny. A to ještě v tom lepším případě!
1. mýtus: Šlo o osvobozeneckou armádu
Ruská osvobozenecká armáda (ROA) dostala přezdívku „vlasovci“ podle přeběhlíka z Rudé armády, generálmajora A. A. Vlasova. Byli v ní bývalí emigranti spolu s přeběhlíky z Rudé armády, kteří poznali gulagy, váleční zajatci donucení ke službě, zbabělci, kariéristé i zločinci a vrazi.
V Buňačenkově divizi bylo i 5000 vrahů z Kaminského brigády, která se podílela na krvavém potlačení Varšavského povstání.
Podivná směsice. Svoje postavení si ještě zkomplikovali spojenectvím s Německem. V květnu 1945 už ale věděli, že Německo prohraje a že je čeká krutá pomsta Rusů. Pomoc Čechům byla jejich jediná šance na záchranu. Věřili totiž v postup Američanů na české území a chtěli si tak získat jejich sympatie.
2. mýtus: Generál Vlasov zachránil Prahu
Praze na pomoc nakonec vyrazila pouze Buňačenkova divize. Šlo o jeho vlastní inciativu, bez podpory a bez velké radosti generálmajora Vlasova. Oba generálové ale měli stejný osud: po válce byli v Moskvě oběšeni.
Při popisu bojů u Zlíchova si česká komunistická historiografie nevěděla rady se zbytky Buňačenkovy divize pod vedením Andreje Hubanova. A tak je prezentovala jako „partyzány majora Hubanova“.
Během Pražského povstání se tak v Praze a na jejích okrajích objevilo celkem asi 16 000 vojáků ROA. Vedle pěchotní výzbroje s omezenými zásobami střeliva disponovali i několika dělostřeleckými bateriemi (většinou ráže 75 mm) a asi 30 středními tanky T-34/76 a několika stíhači tanků Hetzer.
3. mýtus: Povstalci (ne)vítali „vlasovce“
V neděli 6. května v 5:50 vysílal povstalecký rozhlas v ruštině výzvu k ROA o pomoc v Praze. Druhý den v 9:10 už ale Česká národní rada v rozhlasovém vysílání kategoricky prohlásila, že akce vlasovců proti německým vojskům jsou jejich vlastní záležitostí.
V ranních hodinách 8. května už vlasovci začali opouštět Prahu. Bylo jasné, že sem americké jednotky nedorazí. A že politické vedení povstání (ovlivňované komunisty) jim beztrestnost nezaručí.
Na jedné straně tu panuje radost, že přichází vojenská pomoc. Na druhé straně obavy z politických komplikací se sovětskou stranou. A taky ze zrady. Do té doby se totiž příslušníci ROA v protipartyzánských komandech podíleli na Slovensku a na Moravě na spoustě zločinů i na civilním obyvatelstvu, když se vydávali za rusky mluvící partyzány.
4. mýtus: Vlasovci (ne)pomohli Praze
Kde a jak vůbec vlasovci Praze pomohli? Bylo to hlavně na levém břehu Vltavy (Motol, Slivenec, Smíchov, Ruzyně). Na pravém břehu, kde 7. května vyvrcholil německý útok do středu města, ale bojovali málo.
Zásah Vlasovových jednotek měl snad více účinek morální. A to na obránce, jejichž sebedůvěra v boji proti Němcům byla posílena, tak na útočníka – Němce, u něhož zprávami o vysokém počtu vojsk, které má Vlasov k dispozici (které však byly přehnány), způsobily značný zmatek v jeho vedení.
Generál Karel Kutlvašr
Bezpochyby ale byli krátkodobým povzbuzením pro povstalce. A ještě větším pro civilní obyvatele u rozhlasových přijímačů. Ty totiž rozhlas masíroval často přehnaně patetickými zprávami o úspěších jednotek ROA, díky kterým právě u nezúčastněných civilistů vzklíčila legendu o tom, že „vlasovci zachránili Prahu“.
I upřímný obdivovatel ROA historik Stanislav A. Auský přiznává, že hlavní tíhu bojů v Praze nesly jednotky pražských povstalců.
Ztráty vlasovců v Praze nebyly nijak malé. Odhadují se na 300 padlých, dalších 198 zraněných příslušníků ROA měla po válce odvléct z pražských nemocnic sovětská NKVD a povraždit.
d-fens.com
Jen tak mě napadá, neměli bychom postavit i pomník Hitlerovi? Vždyť právě Hitler zarazil běsnění gestapa a SS po atentátu na Heydricha. Neudělal to samozřejmě pro to, že by Čechy nějak zvláště miloval. Udělal to především z důvodů ryze pragmatických. Protektorát byla významná průmyslová základna a také, ačkoliv se o tom moc nemluví, i oáza klidu. Němečtí vojáci se sem jezdili rekreovat a léčit. Bylo zbytečné a kontraproduktivní příliš terorizovat obyvatelstvo, tím spíše, že všichni významní Češi na území Protektorátu atentát odsoudili. I herci ve Zlaté kapličce u Vltavy hajlovali jak o závod. A tak zcela jistě mnoho Čechů za svůj život vděčí Adolfu Hitlerovy.
Snad nějakého politika napadne Vůdci pomník postavit. V roce 1938 prý strávil den na Pražském hradě. Takový pomník by byla například pro primátora Prahy Hřiba jedinečná příležitost, jak odvést pozornost jinam. V médiích už se nebude diskutovat o katastrofální dopravní situace ve městě, o tom, že u nových tramvají za X miliard praskají kola, o tom, jak transparentně jmenovali ředitele DPP, ale o tom, kam pomník Vůdce umístit, zdali bude stačit jen busta anebo bude třeba postavit sochu a je-li vhodné, aby byl na pomníku „haknkrajc“. A určitě by se mu podařilo naštvat Rusy ještě více. Ano, je to skutečně velká výzva.
Jen se jí chopit.
jen odklon pozornosti
Od skutečných a závažnějších problémů.Ve finále budou řešit zaražené prdy dědy z Horní Dolní.Jen divadlo.Ale najde se spousta lidí co mu to v těch Řeporyjích dlabou,no.