Svoboda slova? Pouhá iluze

Může se to stát každému z nás.
Britské listy napsaly:

Svoboda je nedělitelná? Máme se za co stydět?
Jan Čulík

V úterý ráno odvlekla Policie ČR právníka Petra Partyka do vězení. Za co? Dovolil si stěžovat si na Městský úřad v Praze 7. K jeho stížnosti na tamějších internetových stránkách pak připsali pod jeho jménem anonymové nadávky. Partyk byl za to trestně stíhán a soudce Šídlo ho nehorázným způsobem odsoudil do vězení.

Pomiňme skutečnost, že trestní stíhání za verbální činy se ve většině zralých demokracií považuje za nesmírně kontroverzní – jde o omezování svobody projevu. Pomiňme i skutečnost, že Evropská unie vynucuje princip, že občané musejí mít právo nadávat na své státní úředníky a že obyčejný občan má mít větší práva před zákonem než státní úředník. Kdo by se o takové principy staral zrovna v ČR, kde je přece úředník Pánbůh a soudcové šídlové jsou od toho, aby hájili jeho nedotknutelnost!

Pomiňme i skutečnost, že „trestný čin“ Petra Partyka mu nikdo nedokázal. Formulace: „Ač tedy skutková zjištění soudu obsahují zčásti i údaje, které nenaplňují znak trestného činu, byl obviněný správně uznán vinným tímto trestným činem“ je neuvěřitelná.

Stejně neuvěřitelné je, že celý případ nikomu v ČR nepřipadl neuvěřitelný. Ministerstvo spravedlnosti odmítlo odvolání, prezident republiky odmítl milost. Pane Klausi, nestydíte se?

Svoboda je nedělitelná, ale nikoliv v ČR. Nevinný člověk byl před Vánocemi odvlečen do vězení za nedokázanou pitomost. Může se to stát každému z vás. Koho by to zajímalo. Máme přece Velkého bratra a VyVolené.

Proč by proboha měla média psát zrovna o případu Partyk?

A i kdyby o něm psala – co se změní?

Pokojné vánoce.