Karel Vohralík
Bojujme za pravdu o osvobození naší vlasti
Květnové dny jsou ve znamení připomínání si osvobození naší vlasti od nacistického Německa. Osvobozování nynějšího území Moravy a Slezska započalo už v dubnu, aby posléze pokračovalo až do Čech.Po roce 1989 jsme se dožili nehezkého období, v němž byly osvobozující operace, především Rudé armády, znevažovány, marginalizovány a všelijak zpochybňovány. Náhle se vyrojilo mnoho zaručených informací ve stylu »jedna paní povídala«, že některé ženy byly vojáky znásilňovány, lidé olupováni a kdesi cosi. Proto někteří uvědomělí vandalové (občas i lokální politici) poničili pomníky našich osvoboditelů, jiní zase – kupříkladu učitelé a středoškolští profesoři – začali novodobé dějiny vykládat po svém. Často na popud »badatelů« z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), anebo proto, že si to ředitelé jejich škol tak přáli. Naopak osvobozování západních Čech, zejména Plzně, americkou armádou stalo se jakýmsi polistopadovým fenoménem. Někdy jde až strach z toho, jak mohutně a s mnoha příkrasami rozvířilo v devadesátých letech pravicové vedení města Plzně, za vydatné pomoci jím spřízněných médií, mýtus o osvobození západočeské metropole. Mnohdy fanatické oslavy v sobě nezapřely překotnou adoraci historické události, jež se nestala zrovinka tak, jak je slavícím Plzeňanům nakazováno.Podíváme-li se do období před dvaasedmdesáti lety bez příkras a zaujatosti, musíme konstatovat, že největší podíl na osvobození od fašismu měla Rudá armáda. Vždyť rudoarmějci osvobodili většinu území Československa, a padlo jich přitom 144 tisíc. Zatímco Američané dělali mrtvého brouka, kšeftovali se zbraněmi, které dodávali německé i italské armádě, sovětští vojáci bojovali – a zvítězili. Amerikánci se probudili až ve chvíli, kdy imperialistům hrozilo, že SSSR pod vedením geniálního Stalina osvobodí celou Evropu sám, a tak nechali svých směšných šarvátek v Tichomoží a „OTEVŘELI DRUHOU FRONTU“.Rusové ale dnes přece nemohou být hrdiny, neboť Rusko je podle mnohých, především pravověrných, politiků Říše zla! Přitom příslušníky Rudé armády tehdy byli Rusové, Ukrajinci, Bělorusové a další národnosti. Své životy u nás dále položili Rumuni, kterých padlo na 33 tisíc, u 1. československého armádního sboru při bojích na čs. území od září 1944 do konce války to bylo asi 3500 mrtvých. Amerických vojáků u nás padlo několik desítek. Proč? Protože americký generál Eysenhover odmítl postoupit dále, i přes výzvy povstalecké Prahy a sovětského velení.
Bojujme za pravdu o osvobození (2)
Proto se ve dnech 6. až 9. května uskutečnil ten legendární skok rudoarmějců z Berlína do Prahy. Zatímco je památka převážně rudoarmějských osvoboditelů dehonestována, jsou u nás až přepjatě vítány konvoje americké armády, jež si cestu ze cvičení prodlužují přes naše území. Namísto naložení vojenské techniky na železnici, kde by mohli svižně – a bez okázalostí – projet, sunou si to americká vozidla po dálnici D5 poblíž Plzně. O posledním březnovém víkendu se přes území České republiky přesouvala kolona 127 vozidel, s níž jelo přibližně 550 vojáků. Vojsko se vydalo do Polska, kde NATO kvůli údajné ruské hrozbě posiluje svoji přítomnost. Podobné konvoje už Českem projely několikrát, média jim věnovala nebývalou pozornost, všude televizní kamery, reportéři, mnoho žurnalistů – publicita jak vyšitá.Je na nás, na komunistech, abychom svým potomkům vysvětlovali, že takovéto falšování dějin je pouhou hrou zbabělých. Za zbavení se fašistického zla děkujeme především těm, kteří přišli od východu. Nenechme se zastrašit a pojďme si v ulicích s kvetoucími stromy připomenout všechny oběti osvobození naší vlasti v roce 1945, ale i ty, jež své životy položily během nacistické okupace.
Ach jo
Komunista Vohralik varuje pred falsovanim dejin. K tomu neni potreba nic dodavat.
pro Milose
Dobry den. Muzete mi napsat, v cem ma p. Vohralik pravdu? Dekuji.
Je to asi zbytečné, ale přesto se pokusím napsat několik poznámek k textu p. Vohralíka.
1. V prvním bodě musím napsat, že já osobně jsem se nikdy nesetkal s tím, že by někdo snižoval zásluhy Rudé armády, a to jak celkově v průběhu 2SV, tak při osvobození Československa.
2. „Náhle se vyrojilo mnoho zaručených informací ve stylu »jedna paní povídala«, že některé ženy byly vojáky znásilňovány, lidé olupováni a kdesi cosi“.
Náhle se nevyrojilo. To jen byly konečně zveřejněny informace a svědectví, které tady komunisti po celou dobu drženy po pokličkou.
3. „Často na popud »badatelů« z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR)“
Vám se logicky nemůže líbit úřad který se zabývá činností a zločiny vašich soudruhů.
4. „Naopak osvobozování západních Čech, zejména Plzně, americkou armádou stalo se jakýmsi polistopadovým fenoménem“
Komunisti po 40 let roli spojenců ve 2SV bagatelizovali – za vyjádření jiných názorů, jiných než oficiálně posvěcených, lidi zavíraly do kriminálů. To se týkalo i skutečnosti oslav osvobození západních Čech spojeneckými vojsky před rokem 1989.
Takže je celkem logické, že po revoluci v tomto nastal obrat. Že to někde pro někoho překročilo přijatelnou úroveň – to chápu.
5. „mýtus o osvobození západočeské metropole“
Jaký mýtus máte na myslíte?
6. „Mnohdy fanatické oslavy v sobě nezapřely překotnou adoraci historické události, jež se nestala zrovinka tak, jak je slavícím Plzeňanům nakazováno.“
Jak tedy došlo k osvobození Plzně? Osvětlete nám to.
Dle mého již dnes není nikomu NAKAZOVÁNO, aby se případných oslav zůčastňoval. Povinně jsme museli chodit do průvodu před rokem 1989.
6. „Zatímco Američané dělali mrtvého brouka, kšeftovali se zbraněmi, které dodávali německé i italské armádě, sovětští vojáci bojovali – a zvítězili. Amerikánci se probudili až ve chvíli, kdy imperialistům hrozilo, že SSSR pod vedením geniálního Stalina osvobodí celou Evropu sám, a tak nechali svých směšných šarvátek v Tichomoží a „OTEVŘELI DRUHOU FRONTU“.
Jako vystřižené z Rudého Práva roku 1985.
7. Další polopravdy v textu jsou např.:
Co se týče většiny Rumunů, kteří padli na našem území. Jednalo o zajaté vojáky (spojenci Německa), kteří čistili prostor od německých jednotek (mnohdy bez zbraní) před postupující RA. To vím od očitých svědků.
reakce II
8. Pokud se týče demarkační linie a dalším postupu spojeneckých vojsk, tak za mnohé hovoří
citace: „Úspěch pražské operace spočíval do značné míry v tom, že se nám podařilo uskutečnit takové akce, které mařily snahy spojenců dostat se do Prahy…Osvobodit Prahu našimi jednotkami bylo diktováno zájmy politiky a strategie. My jsme ten úkol splnili a vytvořilo to pro nás výhodnou mezinárodní situaci v poválečné Evropě“. Toto jsou slova maršála Koněva z porady sovětských důstojníků z roku 1946.
Takže tvrdit, že Američané mohli postupovat dál na Prahu není pravda.
Mimochodem, když přijela RA do Prahy, tak ta už byla de fakto osvobozená v důsledku bojů květnového povstání. Tolik jen k vašemu „legendárnímu skoku rudoarmějců z Berlína do Prahy“.
9. „Je na nás, na komunistech, abychom svým potomkům vysvětlovali, že takovéto falšování dějin je pouhou hrou zbabělých“
Ale komunisti přece také vykládali historii, která byla zfalšována, zkreslena, změněna, popřípadě zcela zamlčena. To i jako komunista nemůžete popřít.
10. „Nenechme se zastrašit a pojďme si v ulicích s kvetoucími stromy připomenout všechny oběti osvobození naší vlasti v roce 1945“,
Pane Vohralíku, vás někdo zastrašuje, protože chcete oslavit osvobození dle svého? Kdo?
pod tohle se dá podepsat
souhlasím
Souhlasím
Také se pod komentář Petra podepisuji. Osobní zkušenost z mé rodiny – maminka byla znásilněna v pouhých 16 letech, vojáky Rudé armády. Bohužel nám to sdělila až po roce 1989, určitě nás děti chtěla chránit, protože bychom asi nemlčeli a tudíž se nedostali na školy, tak jak se to stalo mému manželovi, který nemohl jít studovat na vysokou školu kvůli rodičům, kteří se po roce 68 nebáli kritizovat tzv. bratrskou pomoc – okupaci vojáky SSSR.
Omluva
Omlouvám se, samozřejmě děti nemlčely a nedostaly do školy, psala jsem ve spěchu.
pro pí Spěváčkovou
Paní Spěváčková, myslím, že nemusíte uvádět přesné počty vojáků ať těch nebo oněch a něco zdůvodňovat.
Co se týče znásilňování žen procházející vojsky, tak rozhodně nebudu uvádět (a ani nechci), kteří vojáci byly horší. Znásilňovali jak Američani, tak Rusové. Počty znásilněných nechme odborníkům.
Moje reakce spíš byla ta to, jakým způsobem to p. Vohralík ve svém textu uvedl: " Náhle se vyrojilo mnoho zaručených informací ve stylu »jedna paní povídala«, že některé ženy byly vojáky znásilňovány, lidé olupováni a kdesi cosi“.
Takového zlehčování historie je podstatně horší než dohadování, kteří vojáci se chovali hůř.
reakce ke komentáři k reakci
To bylo všechno?
Ja myslel, že chcete diskutovat?
Asi ne.