Vedro, sucho, stromy schnou, hoří les

Vážení,
katastrofální sucho pokračuje a bude pokračovat i nadále. Keře a stromy usychají, úroda je čím dál menší, ovoce opadává, někde už jsou prázdné studny, krajina vysychá.

Opatření proti suchu budou vyžadovat miliardové náklady. Každá obec by měla zvážit, jak snížit následky sucha. Týká se to i Neratovic. Město stále pokračuje v přípravě výstavby parkoviště na poli za Výsluním. V nejbližších dnech, ač je doba dovolených a prázdniny, bude zahájeno územní řízení. Ale zničit pole je velmi neblahá záležitost. Nejen že je zde velmi úrodná zemědělská půda, ale jako každá půda pomáhá zadržet vodu: 1m3 nasáknutím zadrží neuvěřitelných 200 – 500 l vody. To jsou velmi závažná čísla.

Jestliže místo půdy se zde bude rozkládat parkoviště, sníží se mimo jiné i schopnost krajiny zadržet vodu. Recyklát na povrchu parkoviště navíc zvýší prašnost a zhorší ovzduší ve městě. Patříme do oblasti s velmi vysokou koncentrací velmi jemného prachu a jedovatých látek. http://zpravy.aktualne.cz/domaci/ve-dvaceti-ceskych-meste…
Přitom výstavba parkoviště není nutná. Na minulém zasedání Mgr. Prošková přednesla návrh na rekonstrukci stávajících parkovišť a doplnění dalších parkovacích míst. Takže lze parkovat i jinde, jen se zamyslet nad různými variantami.

Na př. soukromé parkoviště u Batelky je nejméně z třetiny prázdné, pozemek je města, pan Batelka oznámil radě, že by odprodal zařízení a město by si mohlo pozemek převzít zpátky a provozovat samo. Rada dosud zastupitelstvu žádost pana Batelky nepředložila, ač prodej je v kompetenci zastupitelstva, ne rady.

Tato opatření by zvýšila počet parkovacích míst, aniž by musela být zničena úrodná půda.

Znovu prosím: zastavte práci na výstavbě parkoviště, použijte peníze na opatření proti vysokým teplotám a suchu. Uhynou nám stovky keřů a desítky, možná i víc stromů. Jen stromy mohou snížit teplotu v přehřátém městě a odpařovaním vody z listů zvlhčit vzduch. Už dnes se neodváží jít ven staří lidé a děti. Co bude v budoucnu? Vedra se budou v dalších letech stupňovat a období sucha prodlužovat. Jsme zodpovědni svým potomkům za to, jak se na budoucí, ještě větší problémy připravíme.

Děkuji za odpověď.

S pozdravem Mgr. Anna Spěváčková

Sucho decimuje Českou republiku, potrvá další dva týdny
Sucho potrvá ještě nejméně 14 dnů. Pršet má sporadicky, teploty mohou vyšplhat až na 39 stupňů. I v druhé půlce prázdnin mají být teploty nadprůměrné. Pokud se předpověď vyplní, budou letošní prázdniny nejteplejší a nejsušší v historii měření. Informoval o tom ve čtvrtek Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Od počátku roku napršelo o 150 litrů na metr čtvereční méně, než je obvyklé, což je téměř třetina srážek. Půda je na celém území vyschlá do hloubky 20 centimetrů, výjimkou jsou horské oblasti.

Navíc ve velké části Jihočeského kraje, středního a horního Polabí se vlhkost půdy pohybuje na bodu vadnutí, kdy začínají usychat rostliny. Suchem v hlubších vrstvách půdy je nejvíce zasažen jih Moravy a část Polabí.

Kvůli suchu bude v srpnu nadále ubývat vody v tocích. Nyní průtoky dosahují desetiny až poloviny dlouhodobých srpnových průměrů, ještě nižší jsou na přítocích středního Labe, střední Vltavy a v povodí Lužnice. Ubývat bude také podzemní vody.

Za Zárybami, když uhnete na Kostelec, jsou pole s uvadlou řepou, kusy už jsou úplně hnědé, vedle pole s usychající slunečnicí…Jak to vypadá jinde, se můžeme jen dohadovat. Třeba na odvodněné Jižní Moravě nebo v dalších částech Polabí. V srpnu nelze očekávat dlouhodobé srážky, spíš lokální bouřky a přívalové deště, ani září nás asi nespasí, je to období suchého slunečného babího léta. Pánbůh nás opatruj. Teď jen aby to pochopili lidé na radnici a začali jednat. Opatření nejen proti povodním, ale hlavně proti suchu a přehřátí města, protože voda bude to nejcennější, co budeme potřebovat.

Čekají nás větší sucha i povodně, varuje hydrolog. Extrémy jsou ale podle něj normální

Sucho v Česku nekončí. Letošní prázdniny by mohly být nejteplejší a nejsušší v historii měření ČHMÚ.
Podle odborníků se v budoucnosti budou více střídat sucha s povodněmi.
Připravují se opatření proti suchu. Patří mezi ně nejen budování remízků a mezí, ale i zdražení vody.

Ve Výzkumném ústavu vodohospodářském zkoumají odborníci průtoky vody na modelech. Mají například vymodelovaný horní tok Labe, který uzavírá celé povodí Čech.
autor: HN – Michaela Danelová
Letošní sucho překonává všechny rekordy. Pokud se naplní předpovědi, že v následujících dvou týdnech téměř nezaprší a teploty vyšplhají k devětatřicítce, bude toto léto nejteplejší a nejsušší v historii měření Českého hydrometeorologického ústavu.

„Letos jsme na nižších průtocích Labe v Děčíně, než byly v době katastrofálního sucha v roce 1947. Vypadá to na největší sucho, které současná generace hydrologů zažila,“ říká Mark Rieder, šéf Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Navíc je podle něj unikátní, že zasáhlo celé území České republiky.

Krajina není schopná zadržovat podzemní vody. Může za to například betonová zástavba nebo necitlivé zemědělské zásahy z 50. let minulého století, jako je scelování polí.

Na podzim vznikla meziresortní skupina expertů, která vytvořila dokument s padesáti úkoly, s nimiž se nyní musí ministerstva popasovat, aby se situace zlepšila. Dokument již vláda schválila.

Mezi navrhovaná opatření patří například budování remízků, rybníků a mezí, ale i zdražení vody nebo systémy na promíchávání podzemní vody s povrchovou. Náklady na opatření se nedají přesně vyčíslit, odhady ale hovoří o miliardách korun.

Zatímco přesně před pěti lety způsobily přívalové deště v severních Čechách rozsáhlé povodně, letos napršelo od počátku roku o dvě třetiny méně vody, než je obvyklé. Průtoky řek jsou až na desetině dlouhodobých průměrů a ubývá i podzemní vody.

Na extrémy bychom si ale měli podle Riedera zvykat. „Byly vždycky. Akorát jsme měli posledních čtyřicet padesát let období, kdy nebyly na našem území žádné významnější povodně a sucha. A teď ty extrémy najednou začaly přicházet,“ vysvětluje hydrolog, který mimo jiné předsedá meziresortní komisi voda-sucho, jež pro vládu sestavila padesátibodový manuál, jak se situací bojovat.

Podle všech scénářů vývoje změn klimatu, které Riederův ústav společně s ČHMÚ vytvořil, bude v budoucnosti množství vody, která ročně dopadne na Česko, stále stejné. Změní se ale rozložení srážek v roce − letní sucha se prodlouží a budou větší a v zimních měsících přibude dešťů. Čekají nás tedy častější sucha i povodně.

A přestože protipovodňová opatření jsou v Česku zavedená, sucho se začíná řešit až nyní − i když není žádnou novinkou. Sucho s povodněmi souvisí a může být neméně nebezpečné. „Řekl bych, že sucho je vždycky daleko větší katastrofa, co se týká ekonomických škod a vlivu na lidské životy. Jen není vidět. V roce 2003 mělo evropské sucho na svědomí miliony životů. Ne že by lidé umírali žízní, ale byla vedra, v nemocnicích netekla voda a nefungovala elektřina,“ vysvětluje hydrolog a dodává, že momentální situace v Česku přispěje k tomu, že se začnou proti suchu podnikat výraznější opatření.

Zdroj: HN

Silver Spring – Zemské klima letos v nevídané míře ovlivní hydrometeorologický jev známý jako El Niňo; přijdou extrémní výkyvy počasí.

Nebývalé oteplení vod Tichého oceánu povede ke globálním odchylkám, které na některých místech planety vyvolají katastrofální sucha a na jiných zase záplavy.

Podle odhadů může El Niňo dosáhnout až dvakrát větší intenzity než v roce 1997, kdy způsobil katastrofální záplavy na západě Spojených států a následné sesuvy půdy, jakožto i sucha v Indonésii či rozsáhlé požáry v Austrálii.

Na tiskové konferenci, kde byly médiím představeny nejnovější výsledky meteorologických modelů, na to upozornili experti amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA).

„Odhadujeme, že El Niňo může být letos vůbec nejsilnější od počátku sledování tohoto jevu v roce 1950,“ řekl médiím na tiskové konferenci Mike Halpert z NOAA a dodal, že je popisovaný jev už teď velmi „výrazný a stále sílí“.

Riziko, že El Niňo v zimní sezoně 2015/2016 ovlivní počasí na severní zemské hemisféře, dosahuje 90 procent, s tím, že bude mít vliv i na jaře, je pak potřeba počítat na 85 procent, cituje CNN z oficiálního prohlášení NOAA.

Málo se bojíme klimatických změn, varují vědci

Vědecká studie odhaluje, že lidé z vyspělých zemí berou změny klimatu na lehkou váhu. A to i přes to, že o hrozbě globálního oteplování vědí. V řadě afrických a asijských zemí naopak panují obavy.
Co vlastně je a jak vzniká El Niňo? Jedná se o hydrometeorologickou anomálii. Za běžného stavu jsou pasáty – větry vznikající ve skupinách kolem rovníku – normálně silné a odtlačují vodní masu Tichého oceánu od pobřeží Jižní Ameriky.

Při příchodu El Niňa dojde k zeslabení pasátů a prohřáté vody západního Pacifiku se přesouvají v podobě nízké vlny k pobřeží Jižní Ameriky.

Teplá voda je zdrojem vodní vlhkosti a oblačnosti u pobřeží Jižní Ameriky, zatímco v západním Pacifiku panuje suché a horké počasí.