Panelová diskuse o Janu Husovi

Panelová diskuze proběhla v Jazzovém klubu v SD.
Hosté panelu:
Prof. PhDr. Jan Sokol, Ph.D., CSc.
farář Tomáš Pavelka ČCE
PhDr. Eva Doležalová, Ph.D. z Historického ústavu akademie věd.

Pořádal Společenský dům ve spolupráci s Církví husitskou Neratovice a Českobratrskou církví evangelickou Libiš pod záštitou starostky města Mgr.Lenky Mrzílkové, která se nezúčastnila. Moderoval Olin Kadlec.

Návštěvníků bylo asi dvacet, ale později část odešla, protože v zadní části Jazzového klubu, který tvoří protáhlou nudli, nebylo rozumět a přítomný ředitel SD I.Fried nebyl schopen zajistit, aby všichni účastníci panelu mluvili do mikrofonu.

Hosté hovořili o významu Jana Husa, jeho vztahu ke Kristu, zmínili se o tom, že Jan Hus kázal česky na rozdíl od svých současníků, kteří kázali latinsky. Hus psal pro církev latinsky, pro prostý lid česky. Podporoval překlady bible do češtiny a němčiny. Dokonce provedl reformu českého pravopisu, vymyslel místo nešikovných spřežek – tj. skupiny hlásek, které se četly jako jedno písmeno – rz, ss, dz- znaménka nad písmeny – tečky a čárky, jež se později označovala jako nabodeníčka. Tečka se časem změnila v háček. Reforma se uplatňovala velmi dlouho, ale nakonec zvítězila. De facto povýšil český jazyk na spisovný. Debatovalo se o jeho zpočátku nechtěné účasti na politickém kvasu, o jeho přesvědčení, že katolická církev se musí reformovat (mimochodem, nebyl přítomen jediný představitel katolické církve, ačkoliv několik věřících katolíků bylo přítomno. Debatovalo se o novém, dle názoru některých účastníků, ne příliš zdařilém filmu.

Škoda, že přišlo málo lidí, sál při besedě s panem Grygarem praskal ve švech. Ale co si budeme povídat, Neratovice tvoří sekulární společnost a Jan Hus je v očích lidí především představitelem pozdně středověkého křesťanství. Jeho morální pevnost a urputná zásadovost je pro mnohé současníky nepochopitelná.

Kdyby ovšem přišlo hodně lidí, nevešli by se do zcela nevhodného Jazzového klubu: i při pořádání koncertů vám vpředu u reproduktorů praskají bubínky v uších, vzadu nemáte přehled a pořádně neslyšíte. Celý kulturák by si zasloužil pořádnou rekonstrukci, místo toho se financují zbytečné rekonstrukce toho, co by stačilo soustavně a důsledně opravovat.