Colour
Článek v Britských listech
11.4.2005
Supermarket Tesco vykořisťuje pracovníky v Jihoafrické republice
Supermarket Tesco v úterý zveřejní svou výroční zprávu, podle níž vydělal za poslední rok 2 miliardy liber. Je to ekvivalent více než 250 000 liber za hodinu. Aktivisté nyní požadují, aby byla obrovská nákupní síla velkých supermarketů zákonně omezena.
Charitativní organizace ActionAid zjistila, že ženy v Jihoafrické republice, které pěstují ovoce, které prodává firma Tesco, dostávají jen minimální mzdu a žijí ve velmi špatných podmínkách.
Zpráva organizace ActionAid vychází právě v době, kdy se tento týden bude konat vrcholná schůzka v OSN, při níž se bude jednat o potřebě nových předpisů pro multinacionální společnosti. Kritikové požadují, aby britská vláda podpořila návrhy, podle nichž by největší světové firmy musely globálně dodržovat zákony o lidských právech.
Světově sílí znepokojení, že se supermarkety stávají příliš vlivnými. Světový potravinový průmysl se totiž stále více soustřeďuje jen do rukou několika málo jedinců. Zisky podniku Wal-Mart, který vlastní britský supermarket ASDA, jsou například větší než hospodářství dvou afrických zemí – Mozambiku a Ghany – dohromady.
Výzkumníci charitativní organizace ActionAid zjistili, že na akreditovaných zemědělských statcích firmy Tesco v Jihoafrické republice pracují krátkodobí zaměstnanci za „nepřijatelných podmínek“. Dostávají plat, který je nižší než jihoafrická minimální mzda.
Jeden námezdní dělník na farmě, která pro supermarket Tesco pěstuje hrušky, si stěžoval, že má tak malý plat, že si nemůže dovolit koupit školní uniformy pro své děti. Jiní hovořili o tom, že se v sadech, v nichž pracují ženy, stříkají stromy pesticidy, aniž by byly ženy vybaveny ochrannými oděvy. Jeden svědek vypovídal, že trhaly hrušky, zatímco stromy byly ještě „stále mokré“ od pesticidů.
Jiní svědci vypovídají o diskriminaci žen – mužští pracovníci dostávají uniformy a obuv, ženy nikoliv. Někteří pracovníci jsou nuceni bydlet v přístřešcích se stěnami z lepenky.
Nedávná zpráva organizace ActionAid varovala, že mezinárodní potravinářské koncerny prohlubují globální chudobu tím, že skupují firmy, prodávající semena a nutí dodavatele, aby radikálně snižovali ceny základních potraviny, včetně čaje, kávy, mléka, banánů a pšenice.
Firmě Tesco trvalo 75 let, než zaznamenala zisky větší než 1 miliarda liber, avšak pouhých 5 let jí trvalo překonat bariéru 2 miliard liber.
Podnik Tesco konstatoval, že bude kritiku o
pokračování
Podnik Tesco konstatoval, že bude kritiku od organizce ActionAid bezodkladně vyšetřovat.
Co tím chcete říct?
Ve světě taky umírají destitisíce lidí hlady. Jistě nás to netěší, ale nepřestaneme proto jíst nebo si pochutnávat na lahůdkách. My od Tesca zde chceme jen dobrý sortiment a slušné ceny. Chceme od něho rozšířit možnosti nakupování a nic více. Nechceme při tom napravovat nespravedlnosti a křivdy světa. O to se už staletí neúspěšně snaží jiní. Konec konců mít ziska a být úspěšný v byznysu není zločin, ale umění.
lahůdky?
Chemická směs, ne lahůdky. Ale když vám to chutná a nevadí vám, co na to vaše střeva…
Zatím to jde, díky
Mají i cizí zajímavá vína, francouzské sýry a spoustu zajímavého zboží. Rozhodně větší výběr i ovoce a zeleniny, než naše současné markety.
RADKO!!!
To jste nemyslela vážně, že ne?
na úkor jiných
Jenže kvůli Tesku, které může stát jinde, vezmete bezdůvodně tisícovce lidí na sídlišti zbytek klidu, na oplátku budou žít v hluku a prachu a kvůli čemu? Kvůli vínům, sýrům a zdánlivě levným cenám za šmejdové potraviny. To je ale vrchol sobectví, které bohužel radnice podporuje, ale z jiných důvodů.
Oni z výstavby budou mít prospěch tak značný, že pokud ještě nevlastní parcely a domy v klidných zelených bohatých čtvrtích, určitě si je pořídí. Ti méně bohatí a chudí na Kojetické a Na výsluní mají smolíka. Nakonec je to jejich vina, jak vyplývá z vašeho příspěvku, mají být úspěšní.
To je jen věc názoru…
a každý na to kouká ze svého úhlu pohledu. Pokud těch „1000“ lidí nesouhlasí, musí prostě podat protest, nejlépe písemnou formou.
Navíc by stavba Tesca musela být zahájena přeložkou vysokého napětí, neboť existují bezpečnostní zóny, kde se nesmí nic stavět a ta je, pokud se nepletu kolem 100 metrů.
Jinak ty „šmejdové potraviny“ dnes kupujete v Plusech, Edekách a Penymarketech, a zdá se, že Vám to vůbec nevadí. Například sýry zde mají úplně stejné jako jinde v obchodech, uzeniny také, ale navíc mají v Tescu například čerstvé maso atk dále…
A pokud si někdo stěžuje na práci v takovémto podniku, tak proč tam dělá? Ať jde dělat jinam, nebo založí se spolupracovníky odbory, aby vedení bylo nuceno s nimi jednat…
Prostě je to jen věc pohledu!
1. Tady nejde o úhel pohledu, ale o to, zda stavba poškodí obyvatele ulic Na výsluní a Kojetická. Nevím,jestli je jich tisíc, jak uvádí předchozí příspěvek, zda více či méně, jelikož se zvolení zástupci občanů neobtěžovali zjistit jejich přibližný počet a uvést v příslušných dokumentech.
2. Co to je protest? Máte-li na mysli petici, neboť ničím jiným se radnice nemusí zabývat, pak občané ji zorganizovali, ale nikdo, komu byla adresována (starosta, rada, zastupitelstvo)na ni nereagoval.
3. Vysoké vedení, horkovod a kojetická silnice budou na náklad investora přeloženy. Vše je domyšleno do detailu, neboť na sever od sídliště je plánována část vnějšího okruhu Prahy – komunikace II/101, z níž bude přístup k pásu hypermarketů, které by v těchto místech mohly vyrůst. Součástí plánu je i stavba mostu přes Labe, kudy by byly propojeny obce za Labem a tím by vznikl další okruh zákazníků hypermarketů.
Mimo zájmů investorů, obchodních řetězců a místních „politiků“, kteří očekávají slušné zisky, jsou ve hře i podnikatelské zájmy jiných volených zástupců lidu.
jo jo …
hlavne ta zelenina a jak je to tam levne, treba hlavkovy salat, v Tescu ovadly za 15,- v Nera cerstvy, 2x vetsi za 8-10,- … ze ;-)
Jo a ty fr. syry. Byli jsme ve Francii, a privezli si cele auto syru. Kdyz jsem pak videl ty ceny, za jake to prodavaji v Tescu (min 2-2.5x tak draz), tak me omyvali. A ta vina zahranicni, co tam prodavaji (myslim v Tescu), jsou pekny ani nechci napsat co. Jo jo kupte si treba kalifornske ci chilske vino do 100, hehe, jsou to splasky dovezene v tancich pres more, plnene do lahvi az v Evrope. Nebo si kupte frankovku, plnenou u nas, ale je to slivka z Madarska. No a jinak 'kvalitni' francouzska vina, to je taky pekny mytus. Jenze to bych zde mohl psat nekolik dni. Lidi koukaji na cenu, a chlastaj to, co je nejlevnejsi. Nic proti, ale ono se da koupit i kvalitnejsi vino, treba jen o 20-30 korun draz, takze si holt nedam vino 4x do mesice, ale jen 2x ;-).
Nemam nic proti Tescu, ma svuj ucel, mohu nakoupit ruzne veci pod jednou strechou. O kvalite a zajimavosti nabizeneho zbozi bych ale hodne pochyboval. Tesco v Nera klidne ano, ale tam, kde byly takoveto stavby puvodne planovany, a ne par metru od panelaku, bez navaznosti na hlavni silnici.
ToDo,
vaše slova „ať jde dělat jinam, nebo založí se spolupracovníky odbory“ mi znějí jako z jiného světa. Nechápu vás, nerozumím.. Vy si asi myslíte, že si ti zaměstnanci vybrali kde budou pracovat a že záleží jen na nich, zda založí odbory a tím si pomohou, ALE, ono to takhle přece není! Nebudu zde již unavovat důvody proč, ale situace je taková, že v podobných obchodních řetězcích pracují převážně ženy, které z objektivních nebo subjektivních důvodů nemohou nebo nechtějí pracovat jinde. jejich důvody jsou z jejich pohledu natolik závažné, že vylučují změnu (až na výjimky). zaměstnavatel si je této skutečnosti dobře vědom a využívá ji, myslím až nechutně. Demokracie, v již zmíněném „klausovském“ pojetí, je naprosto lhostejná k jejich osudu – jak jste právě demonstroval – a jedinou nadějí je aktivita občanské veřejnosti, která nesmí být lhostejná k podobným praktikám. Obstrukce, žaloby a veřejný nátlak, jsou vývojovým stadiem defenestrací a revolucí. Jsou jen o něco méně nepříjemné a o mnoho méně účinné! Nezlobte se na mou kritiku! Jen si myslím, že je nejvyšší čas pochopit, že jsme na jedné lodi a hesla a proklamace zastánců volného trhu pracovních sil se obrátí nakonec i proti vám.
A je to tak…
, že je to opravdu různé, pokud se na to koukáme z jiného úhlu pohledu.
Již jsem unaven neustálým zastáváním se někoho, kdo jen tiše pláče na rameně v hospodě a sám nic neudělá pro změnu například podmínelk ve kterých pracuje.
Kdysi jsem bojoval za lidi kolem sebe a nakonec jsem ve všem zůstal sám…
V době, kdy jsem se dostal do pře s vedoucím kolem nočních směn, všichni mí kolegové, kterým jsem zařídil příplatky za přasčasy a tak podobně, se otočili zády a nechaly mne v louži. No přece nebudou riskovat, že by někdo mohl mít podezření, že mají stejné názory…
Takže pokud z mého předchozího příspěvku čiší lhostejnost k problémům „druhých“, tak se mi nedivte, mám pro to spoustu dúvodů, a dnes už asi názor nezměním, když vidím čím dál větší odcizování sousedů a ničení společného majetku v bytových družstvech… ale to je na dlouhé povídání, a nepatří to sem.
Závěrem bych chtěl říci, že dokud bude za lidi, kteří se bojí sami vzepřít, bojovat někdo jiný, koho se to vlastně netýká, nikdy se Ti „bojsové“ nezmění a vždy budou čekat na to, až se jich někdo zastane!!!
Dejme jim šanci se změnit! To je totiž správná cesta k lepší společnosti, kde se každý snaží, aby se měl dobře a aby mu nikdo neznepříjem%noval život…
Ale lidé se přece nemění,
to klišé neplatí, ToDo. Kdo se bojí, bude se bát dál, kdo je podrazák, bude podrážet dál. Snad to zachrání další generace, myslím ty příští, dětí, které se ještě nenarodily. Atomosféra strachu, lokajství, servility, prospěchářství, klientelismu, to nejde vytrhnout z člověka a ten za to vlastně ani nemůže.. Ne!, neomlouvám ty, za které jste se postavil a oni Vás podrazili, jen se ptám proč Vás podrazili a ptám se po skutečné odpovědi. neumějí se chovat jinak! Co to má ale společného s prodavačkou vydíranou zaměstnavatelem? S prostředím syrového kapitalismu přelomu 18. a 19. století, které v obchodních řetězcích vládne? Co to má společného s ideou solidarity, které jediná je opravdovou ochranou sama sebe? Ono opravdu neplatí, že když se bude každý starat, aby se měl sám dobře, budeme se mít dobře všichni.. Věřte mi!
k zamyšlení…
21.3.2005 Ekonomika – strana 1
Obchody platí málo, lidé často odcházejí
Praha: Deset největších obchodních řetězců podnikajících v Česku by mohlo zaměstnat všech 43 tisíc obyvatel Mladé Boleslavi včetně kojenců. Moc by si však nevydělali, ze svých současných výplat by museli oželet skoro polovinu. Zaměstnanci v největších obchodech brali v roce 2003 od 10 do 18 tisíc korun hrubého měsíčně, v průměru výdělek nepřekročí třináct tisíc. Vyplývá to z žebříčku sestaveného MFDNES na základě účetních výkazů jednotlivých společností. Firmy mzdy svých pracovníků úzkostlivě tají a některé z nich, jako Ahold, Billa či Plus Discount, nechtějí ani veřejně dostupná čísla komentovat.
Nejméně si vydělají pracovníci v supermarketech Albert a hypermarketech Hypernova společnosti Ahold, v obřích prodejnách Carrefour a Tesco. Nejvíce naopak v Kauflandu a v Makru, fungujícím jako velkoobchod.
Svými výdělky se zahraniční řetězce plně přizpůsobily malým českým obchodníkům. Ti i přes klesající počty zaměstnávají třikrát více lidí než velké společnosti a platí v průměru 12 tisíc měsíčně. „Rozdíly v platovém ohodnocení u velkých řetězců a malých obchodníků nejsou příliš velké,“ potvrzuje Miloslava Kondrová z Úřadu práce v Mostě.
Pod českým průměrem, který se pohybuje okolo osmnácti tisíc, se udrží mzdy v obchodech i nadále, protože uzavírané kolektivní smlouvy nepočítají s velkým přilepšováním. Zhruba třetina obchodních řetězců (například Globus, Ahold, Carrefour či Makro) se řídí nadřazenou dohodou mezi Svazem obchodu a odbory. Ta platí do konce roku 2007. „Dohoda však není o mzdovém nárůstu, ale o tom, aby výdělky nezaostávaly za růstem cen,“ říká předseda obchodních odborů Alexandr Leiner.
K tomu si mohou zaměstnanci vyjednat ještě vyšší růst, ale odbory řeší spíše opačný problém. „Problematický zaměstnavatel je třeba Billa. Ta dělá stále mrtvého brouka a na naše návrhy nereaguje,“ říká Leiner. Na dotazy MF DNES společnost uvedla, že nebude odpovídat.
Nízké mzdy, které na spodku žebříčku „trumfnou“ už jen výdělky v zemědělství a textilkách, a navíc práce na směny a o svátcích vedou k tomu, že jen málokterý zaměstnanec v obchodu vydrží dlouho.
„Největší kšeft se dělá od pátku odpoledne do neděle, ale všichni by chtěli dělat přes týden dopoledne,“ říká jeden ze zástupců obchodního řetězce. Podle odhadů lidí z oboru se u některých profesí vymění za rok celá polovina lidí.
„Vysokou fluktuaci má třeba Tesco nebo Carrefour,“ říká Leiner.
„Je to rozdílné. Tam,
k zamyšlení…pokračování
Tam, kde je vyšší nezaměstnanost, je téměř nulová, v některých městech vyšší,“ říká k obměně pracovníků mluvčí Carrefouru Jana Havlíčková, Tesco se k této otázce nevyjádřilo. Podobné zkušenosti mají úřady práce, kde patří prodavači k nejčastěji hledaným i nabízeným profesím.
Častá výměna zaměstnanců snižuje i průměrný výdělek ve firmě, protože začínající zaměstnanci berou méně než ti zkušenější.
Nakupující často narazí i na brigádníky, kteří stálejší pracovní sílu doplňují. „Třeba o Vánocích nabíráme externě až deset procent lidí,“ říká za hypermarkety Globus jejich šéf Petr Vyhnálek.
„Zaměstnance nabírané přes agenturu používáme, ale snažíme se jejich podíl snižovat,“ doplňuje za Delvitu její mluvčí Petr Uchytil.
Obdobně mluví i další řetězce. Tento trend bude pokračovat, protože od loňského října už není zaměstnání přes agenturu tak výhodné.
Jak platí řetězce (hrubé výdělky, údaje v korunách)
zaměstance 2003
Kaufland*
Hrubý měsíční výdělek: 17 876
Počet zaměstnanců: 3989
Počet prodejen ****: 57 supermarketů
Tržby na zaměstnance v mil. Kč (za rok 2003): 5,1
Makro
17 229
3326
11 hypermarketů/velkoobchod
9,2
Penny Market***
16142
1197
152 diskontních prodejen
8,2
Globus
13 836
4870
11 hypermarketů
2,9
Plus Discount**
12 786
1782
113 supermarketů
5,8
Delvita
12 781
3140
95 supermarketů
2,9
Blila
12 356
2251
71 supermarketů
3,2
Tesco
12 332
6956
25 hypermarketů (včetně obch. domů)
2,4
Carrefour
10 219
2335
10 hypermarketů
3,1
Ahold – Albert a Hypernovy
10 127
12 401
184 supermarketů Albert a 47 Hypernov
2,4
Vážený průměr 12 812 Kč
Vážený průměr 3,7
* k 28.2 2004
** k 30.4 2004
**'firma vede zvlášť zaměstnance na pobočkách (1197) a v centrále (333)
***' poslední známá čísla
Pramen: účetní závěrky, vlastní výpočty MF DNES