Karel Vohralík
Výročí. Revoluce. Nebo puče?
Dne 17. listopadu jsme si připomněli významné výročí našich novodobých dějin. Co za svátek to vlastně oslavujeme? Nelze se divit, že naše média k tomuto svátku přidávají fotky příslušníků SNB, jak rozhánějí demonstraci na Národní třídě, která je dnes označována jako »brutální potlačení pokojné studentské demonstrace«, a lze se dozvědět i to, že byly »zbity děti«. Pokud si po pětadvacetiletém odstupu poslechneme třeba i dotyčné zasahující příslušníky SNB, dozvíme se bohužel něco úplně jiného, než co je našimi sdělovacími prostředky tendenčně démonizováno.
K samotnému zákroku dne 17. listopadu 1989 je potřeba uvést mnohé na pravou míru. Spousta škol pořádá diskuse a přednášky i o tom, co se tehdy vlastně stalo. Avšak je s podivem, proč se těchto přednášek a diskusí účastní pouze ti, kteří byli »brutálně až k smrti zbiti a zkopáni« pohotovostním plukem VB či tzv. červenými barety z odboru zvláštního určení správy vojsk ministerstva vnitra. Existuje zajímavá zásada našeho právního řádu: »Nechť je slyšena i druhá strana.« Tato zásada však v běžném životě nás občanů zůstává raději zapomenuta.
Nezbývá, než se ptát proč? Proč ti tehdejší příslušníci pohotovostního pluku či onoho odboru zvláštního určení se musí raději skrývat a rezignovat na to, co za příkoří se jim děje? Kolik let vlastně bylo těm příslušníkům v bílých přilbách, když stáli proti davu desítek či stovek agresivních lidí? Dnes bychom se mohli dozvědět, že 17. listopadu 1989 ve večerních hodinách na Národní třídě stáli kluci věkem a studenti profesí, ale byli to však právě oni příslušníci v bílých přilbách, byli to posluchači policejní školy. Proti nim rozlícený dav křičících lidí, kteří jim vyhrožovali, nadávali, ale také po nich házeli keramické květináče, železné spojky od lešení, měli v rukou kovové předměty, fyzicky je napadali, právě ty chlapce se štíty stojící v první řadě. Zhruba 50 minut stáli a museli psychicky i fyzicky snášet to, co dnes snášejí profesionálně vycvičení policisté, kteří jsou kvalitněji nejen vybaveni, ale i vycvičeni. Ze strany příslušníků zněly marné výzvy k davu, aby se tento jménem zákona rozešel. Kdo chtěl, a byly tyto případy, mohl klidně odejít či projít. Je otázkou, nakolik »brutální« pak bylo samotné rozehnání davu po zhruba hodinovém marném vyzývání.
NEUVĚŘITELNÉ!!!
17. listopadu jsem byl až do konce, takže vám „pane“ Vohralíku snad mohu odepsat.
Fyzické napadání,kovové předměty, vrhání květináčů… Směšné! Demonstrace. Proti totalitě (KSČ) a celé té době. Za to, abychom se nadále nemuseli stydět. Sami před sebou. Demonstrace slušných lidí – za celou dobu jsem neviděl jediný náznak odporu!
Ano, kdo chtěl, mohl zkusit odejít. Do okamžiku, než to ze všech stran uzavřeli teoreticky ano. Ale – odešel by jste, když proti něčemu protestujete? Poté, co to začalo (lze to popsat úplně jednoduše – mlácení), jste se také mohl vydat se směrem k rozjetým „klukům v bílých přilbách“. Nebo k červeným baretům… V tom zmatku jsem zaznamenal dva, co to zkusili. Jeden šel k zemi ještě než došel ty dva tři kroky k „nim“ (byla to mela a hodně nahusto), toho si daly barety. Druhého za kordónem zkopali civilové. Oba ruce nahoře. Bál jsem se hodně, po tomto jsem byl … až za ušima. Do té doby nepoznaná mlátička, vytahování si z davu. To vše po nekonečné době (bití) měla zakončit pověstná ulička… Asi byli blbě domluvení, ale po zahnutí do postranní ulice (Mikulanská?)s tím, že jsme z TOHO venku, se proti nám zase ženou „kluci v přilbách“! Nebo jiní, nevím, byli jsme dost vyděšení. Hnali nás do dvora, první patro, druhý, pohled přes zábradlí na lidi na dvoře co to nestihli a dostávají nářez – nic moc výhled do budoucna… před náma poslední patro a nejspíš zamčené dveře na půdu. Záchranou jsou otevřené (ZÁZRAČNĚ) dveře a hlas „tudy, pojďte sem“. Cca čtyřicet nechápajících lidí, krev, zlomená ruka. (zachránkyní byla v té době hlasatelka hlavních zpráv čt paní Tomsová, ještě jednou díky).
Takže se vás ptám pane: Pokud pomineme náš rozdílný názor na průběh demonstrace a úroveň brutality následného zákroku (zajímalo by mně, z čeho pramení váš názor?) – jakou odpověď vám dát na vaše PROČ? Na PROČ, zastávající se „příslušníků -kluků v bílých přilbách, kteří se musí skrývat a rezignovat“? Moje odpověď zní : PROTOŽE!!! Protože se dobrovolně a při plném vědomí toho, co budou muset dělat, nechali naverbovat jako výkonná složka tehdejší moci!!! PROTOŽE!!! Protože se ve vykonávání své práce (ano, byla to jejich práce) rozjeli tak, že z toho šel setsakra strach! Něco jiného je rozhánění agresivních band, jak to známe z posledních let, něco jiného je mlácení(masakr) lidí majících ruce nahoře bez náznaku odporu. Navíc mluvit o jejich skrývání, když jeden sedí tuším v parlamentu a další na radnici (Č.B.?)je, bohužel, mimo mísu…
Vidíte, myslel jsem, že to všechno budu „tlačit do hlavy“ jen svým dětem. Aby z nich vyrostli svobodomyslní a pravdomluvní lidé. Ale v době, kdy po pětadvaceti letech někdo kdo evidentně nebyl, ale zastává se těch co byli a bili – NELZE MLČET.
A pokud se ptáte, co to slavíme vlastně za svátek..? Podle mě svátek toho, že jsme přestali být připo…í. Svátek toho, že můžeme svobodně a beze strachu reagovat na podobné demagogické výplody, jakými jste nás „obšťastnil“ vy.
vám se to mluví…
Pane Suchomele, jste to vy, co máte výhodně pronajaté koupaliště a hospodu, ne? Vzhledem k vaší činnosti se obávám, že nahlížíte na současnou situaci obyčejných lidí poněkud zkresleně. Obyčejní lidé, pokud je tak budeme nazývat, jsou nyní připo..í, jak to poněkud nehezky nazýváte, mnohem, mnohem více než za minulého režimu. Kdybyste napsal, mají strach, bojí se, ta při…ost zní trochu nadřazeně, vás se netýká, vy jste zajištěn. Tehdy nemohl nikdo přijít o zaměstnání,musel pracovat, i když na místě podřadném, ale jeho rodina netrpěla hlady (slyšel jste, že by se dělaly potravinové sbírky?) ani nebyl na ulici (fungovaly podnikové ubytovny za hubičku), nepamatuji, že bychom znali slovo bezdomovec. A Nyní? Představte si lidí v prekérním zaměstnání, kde se třesou strachy, aby je nevyhodili, matky s dětmi, samoživitelky, lidi s rodinami, s hypotékou, staří lidé s minimálním důchodem, zdravotně postižení, kteří jsou z hlediska státu zdraví…ti drží ústa a opravdu nemají co slavit. Mnozí z nás možná bláhově uvěřili, že opravdu máme svobodu projevu, že můžeme říci svůj názor…ó, my bláhoví. Netušili jsme, že v nastalém kapitalizmu nebude existovat žádná vnější svoboda, jen totalita peněz a moci. Vás se to netýká, ale ať zaměstnanec zkusí říci svému šéfovi pravdu do očí, třeba něco o jeho chybných rozhodnutích, chci vidět ty následky. Je zde tvrdá sociální totalita, žádná demokracie. Kdyby nám tehdy Havel řekl pravdu, hodili bychom klíče do kanálu, jenže nic by to na věci neměnilo, vše bylo předem připraveno. Pokud vychováváte děti k pravdomluvnosti, rychle je to přejde nebo se vzdálí do jiných krajin.
Č.B.?????
Sedí na nějaké radnici nebo na naší radnici? Je tam prý několik estébáků a v zastupitelstvu milicionář.
nechcete se se stejným zápalem
pustit do boje o rekonstrukci zbytku veřejného koupaliště?Udělat z hospody místo, kde si rodina s dětmi může sednout ve stínu v čistotě? Máme svobodnou možnost jezdit na Mělník, když se chceme jako rodina koupat, hodnotně občerstvovat, ale rádi vás v případné činnosti tohoto druhu v Neratovicích podpoříme!
pro Karla
Je fascinující sledovat, k čemu se někteří lidé jako Vy mohou propůjčit. To co jste napsal opravdu myslíte vážně?
Smutné je si představit, že něčemu takovému tito lidé i věří.
Měli v rukou kovové předměty
Jó, jó, to už nám před léty vysvětlil Jiří Lábus v Televarieté, v roli středoškolského učitele: Tak, Aničko, jak to bylo 17.11.1989 na Národní? „No, voni tam byli študenti a křičeli: „Máme hole v ruce!!!“ :-)))
ti policajti
plnili rozkazy jak jim velí zákon. Od té doby je práce policie degradovná, at už Havlem, nebo poslední amnestií Klause, či omezením jejich počtu, platy kolem 20 tis. kč a možnost bydlet na ubytovně s dalšími policajty.
Čili pan Suchomel a další at si nestěžují, že je málo policajtů atd. Udělali pro to maximum a ted se volá po větší bezpečnosti v zemi. Směšné, smutné.
Vyjadřuji politování nad zlomenou rukou studenta v revoluci.
ach jo
Sám jsem zažil Veřejnou bezpečností uzavřené prostory, kdy ampliony vyzývali demonstranty, či jak je nazvat, aby se rozešli.No a pak je zmlátili, část naložili do antonů, za tři dny se ti spolužáci objevili, v šoku, na zádech v oblasti ledvin obrovská jelita od pendreků, po celém těle modřiny od kopanců.Já jsem z těch vřav vždy unikl, když jsem popadl nějakou blondýnku a kordonem nás propustili-na bezpečné místo.
Můžeme dát sešlost a pokecat. Třeba na Koupáku, kde vstává „z mrtvých“ slušná restauračka.
ale, pane Bartoši
Slušná restauračka? Vy jste asi v žádné nebyl. Koupák je hnusná zakouřená knajpa.
koupák
Pan Bartoš ví co chválí a proč. Z koupáku odešel výčepní Komrska a koupák si vzal do pronájmu syn pana Bartoše. To je celá pravda.
pravda nevítězí
No, každý má v něčem pravdu. Dnes, ve čtvrtek 27.11, venku na nule, nepříjemno, jsem v areálu koupaliště sledoval pana Suchomela, sází tam nějakou zeleň, opravuje se tělo bazénu, to asi tak, aby to zima nezničila ještě více, než nekvalitní opravy různýma, městem (asi) vybranýma, firmama. Paní Spěváčková má styky, docela by mne zajímala ta zmiňovaná výhodnost pronájmu tohoto areálu..V letě je to pro město nenahraditelná, příjemná, až krásná oáza.
s dětmi
Pan Suchomel mi připadá docela mladý, ten na Národní třídě jako študák asi nebyl, nevím. Ale ten pod jeho jménem píše skvěle! Hlavně -PRAVDIVĚ !! A pochybuji, že pan Suchomel- ten z koupaliště- má čas se zajímat o věci veřejné. Jeho život je především o práci. Za kterou se nemusí ani náhodou stydět. Tak nádherné koupaliště, míněno pohledem zpět do léta, se jen tak nevidí.
koupák
Hospodu „KOUPÁK“ jsem tedy navštívil. Kouří se všude. Je to dnes dobrá střední, klidná třída. A dá se tu pokecat s mladejma, pokud ovšem budou mít náladu. Nenajdete zde uslintané dědky. A nenutí vás do konzumace. Příjemné posezení u překvapivě vymazleného pivka. Rozlehlá hlavní místnost, kde se lidi neruší. Možnost salonků (v budoucnu).
skvělá knajpa
To jste mě potěšil, že se všude kouří a mohu si pokecat s mladejma. To musí být hustý prostředí.
tak rychle,než to zmizí v dějinách. :-)
Nemohu souhlasit s pí. Spěváčkovou! Když pomineme, že tématem diskuse byla slabomyslnost pana Vohralíka a jeho výplodů (alespoň doufám, že jsme to tak všichni brali ) a její reakcí na toto téma bylo (v podstatě) pouze „nadávání na současné poměry“, její vývody stylu: socialismus (se svou ztrátou svobody jednání a rozhodování)je lepší než současný režim (se všemi možnými i nemožnými nespravedlnostmi) -jsou pro mě fakt mimo…
Doufám tedy, že děti vychovám tak, aby byly pravdomluvné a ty klíče nikdy nezahodily!
děkuju pí. Kučerové s dětmi za uznání k Letnímu koupališti, potěší (snad to bude i lepší :-))