Anna Spěváčková, autorka webu
Zítra uplyne 100 let od atentátu v Sarajevu.
Wikipedie: Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko−uherského trůnu, byl spáchán 28. června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny. Během vojenské přehlídky byl arcivévoda František Ferdinand napaden skupinou šesti atentátníků, jejichž vůdcem byl Danilo Ilić. František Ferdinand d'Este a jeho choť, Žofie Chotková (pocházející ze starodávného českého šlechtického rodu), byli po předchozím nezdařeném bombovém útoku na kolonu vozů poté na jiném místě zastřeleni srbským separatistou Gavrilo Principem.
Možná nevíte, že manželka Ferdinanda Žofie Chotková byla v době atentátu těhotná, mělo by nás zajímat i to, že na pracovním stole měl Ferdinand připravený plán přestavby monarchie na federální stát. Na Ferdinada d'Este mám osobní vzpomínku. Jako hodně malá holčička jsem se svým otcem chodila navštěvovat v Olomouci na vrátnici v ASE pána, který byl zaměstnán u Ferdinanda jako podkoní a jeho manželka jako komorná. Ukazoval nám alba plná fotek: Ferdinanda s Žofií a dětmi, sloužících, ušlechtilých koní, kočárů a pod. Vzpomínal hlavně na to, jak slušně se choval Ferdinad ke služebnictvu. Bohužel, jeho jméno si nepamatuji. Kdo ví, kde alba skončila. Možná ve sběru, škoda jich.
Pietní akt u příležitosti 100. výročí
1.světové války. Před sto lety v cca 11.00 hod. zavraždili Ferdinada d'Este s manželkou v Sarajevě, ale 1. světová válka byla oficiálně zahájena až 28. července 2014.
V 9.30 proběhlo v kostele Nanebevzetí Panny Marie REQUIEM za padlé a zemřelé. Během mše se zpívala píseň Blíž k tobě, bože můj, která prý zazněla na palubě potápějícího se Titaniku.
Po mši se lidé sešli před památníkem padlých a zamřelých v roce 1914 – 18. Jako všude v českých zemích jich bylo na tak malou ves hodně. Žesťové kvarteto Bohemia zahrálo průběžně několik skladeb, škoda, že mezi nimi nebyla rakouská císařská hymna na melodii Josefa Haydna: „Zachovej nám Hospodine“, vždyť naši vojáci bojovali a položili své životy za Rakousko – Uhersko. Ale zdá se, že této skutečnosti se všichni vyhýbají.
Nejprve starostka Mrzílková s míst. Hrodkem položili věnec k pomníku, starostka pronesla krátkou řeč, pak místostarosta Hrodek se zamyslel nad změnami, které 1. světová válka přinesla, hlavně v oboru vojenství a techniky. Místní bard Kubias ve vojenské uniformě s metály na hrudi přednesl svou báseň na téma vojáci v zákopech a jejich touha po míru, byl to poněkud paradox. Připomnělo mi to Krylovu Píseň neznámého vojína: „Zpráva z tisku: „Obě delegace položily pak věnce na hrob Neznámého vojína. A co na to Neznámý vojín?“ Odpověď známe.
Na závěr promluvil místní farář církve katolické, nevím, co by na to řekli padlí vojáci, jestli se modlili nebo proklínali Boha. Byli opravdu všichni věřící a katolíci? Nemohu si odpustit kacířskou myšlenku, že se církev dere všude, i tam, kde by být neměla. Kdo chtěl, šel na mši, setkání mělo být čistě civilní záležitostí. Vždyť i na pomníku je věnec, ne kříž…
Při té příležitosti jsem byla zkropena svěcenou vodou, tak nevím, jestli to pomůže…
Tak farář lidi postříkal svěcenou vodou? Ti si troufají, flanďáci. Předpokládám, že byli svátečně oblečeni a ani nemukli.
svěcená voda
To by bylo překvapení, kdyby to udělalo psssssssssssssss a zmizela byste!
neznaboh
Třeba vás chtěl pokřtít!
nerouhejte se
Sabat už je pryč.
100 let od války
Na výročí vzpomíná kdekdo. Jen poučení z příčin proč ke katastrofě došlo je veškeré žádné.
Muselo dojít i k té druhé, ještě horší.
Války vedou USA za asistence NATO od kapitulace Japonska s malými přestávkami nepřetržitě po celém světě. Nyní je v Sýrii a na Ukrajině.
A flanďáci? Ti přece žehnali zbraním, v každé jednotce byl kněz, …