Anna Spěváčková, autorka webu
Sekání trávy za vysokých teplot
Je 32 stupňů ve stínu a ještě před půlhodinou bylo slyšet sekačky u nás Na výsluní. Při takových teplotách se trávník neseká!!!!!! Když se stéblo usekne, odpaří se z něj voda, nestačí se zatáhnout a rostlina hyne. Ale 1. polabská nejprve neseká vůbec, pak, stejně jako vloni, seká po masivních srážkách a nyní v teplotách přes 30 stupňů. Oni prý mají nějaký harmonogram a tím se řídí. Ne přírodními podmínkami. A to bylo slibů od BUDEME TO DĚLAT JINAK, že zlepší údržbu města, už se chystalo vypovězení smlouvy 1. polabské, která doslova finančně parazituje na městě (jako Klokoč), podklady najdete v Radě města, další upozornění v zápisech zbytečné komise pro správu majetku, a najednou – NIC. Žádné vypovězení smlouvy, žádné výběrové řízení na novou firmu, raději firmy. Pročpak asi? Čím to je????????? Budeme hádat, ne?
sekají dál…už 33 st.
Omyl. Právě vyjela sekačka za domem 1307,6 Na Výsluní a do toho jí sekunduje další strunovka za domem, paráda. Tak volám panu Machovcovi z 1. polabské, ptám se, jak je možné, že sekají v 32 st. Celsia a celý minulý týden nesekali, prý sekali okrajové části města. Tak teď sekají sídliště, kde žijí tisíce lidí a trávník mezi paneláky je jejich mnohdy jediná zeleň. Evidentně 1. polabská nestačí na údržbu města, už dávno mělo vedení vypovědět s ní smlouvu, vypsat výběrové řízení na firmy (konkurence!) se smlouvou na dobu určitou max. dva roky. 1. polabská má smlouvu na dobu neurčitou. platby prakticky paušálem. Neuvěřitelně nevýhodná smlouva pro město!!!!! Tj. pro nás, pro občany.
Paušály
však on Klokoč má také pěkné paušály za „své“ služby městu a jak udržuje městský majetek? Každé jiné bytové družstvo opravuje, zvelebuje a tihle jen inkasují! Např budova polikliniky je jedna velká příšera! Kolik si namastí kapsu jen z této jedné budovy, do které se léta neinvestovalo ani Ň a každý měsíc jde nájem z X bytů x 7 pater x 12 měsíců! No to je paráda, že!!!
Zvláštní.
Loni se sekalo za nepřípustných teplot, jak píšete. Jak to tedy je možné, že i přesto je letos znovu co sekat? Kdyby to bylo, jak píšete, nebylo by už v Neratovicích ani stéblo. Doma sekáme bez ohledu na teploty, vždycky když už je tráva přerostlejší. Nikdy jsme nezaznamenali žádný problém. Čím tedy je, že se tráva od loňska zregenerovala, když už tu být neměla? Není ona přece jen odolnější?
je to jinak
Loni se sekalo za nepřípustných teplot, jak píši, jen na části ploch Na Výsluní. Mimochodem, na většině ploch už dávno neroste tráva, ale jen plevele, které se snadno vysemení a ještě během roku znovu vyrostou. Ale pokud se jedná o trávu, klasickou, trvalou, pak takové sekání ji může definitivně zničit. Tráva se má sekat do výšky 5 cm. ne oholit jako tady. Jinak je značný rozdíl v údržbě a péči o trávník na soukromých zahradách a na veřejných plochách. Tady se nezalévá, nehnojí, nedosévá, nevertikutátoruje, (ach to slovo, tedy neprovzdušňuje), povrch je hrbolatý a podloží udusané. Doporučuji nějaký seminář na téma Trávníky, několik jsem jich absolvovala.
Veřejná zeleň.
Přiznám se, že jsem ani netušila, že veřejná zeleň a hlavně péče o ni, jak tu píšete, je taková věda. Když o ni tedy pečuje nějaký laik, jak se z vašeho psaní dá vyčíst, který pořádně neví, co všechno veřejná zeleň vyžaduje, tak chápu, že z toho radost mít nemůžete. Ale proč si na tuhle věc MÚ nenajme lidi, co tomu opravdu rozumějí, a dělali by to pořádně, a ne tak fušersky, jak tu píšete? To na stavu veřejné zeleně činitelům na městském úřadě opravdu až zas tak moc nezáleží? To tu práci v tomhle ohledu opravdu dělají tak amatérsky špatně?
veřejná zeleň
Nejsem vystudovaný arborista, vystudovala jsem VŠ obor chemie, biologie a později doplnila ekologií. Jenže velmi brzy jsem se začala zajímat o zeleň a časem se stala členkou Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu a trvale navštěvuji semináře, konference, exkurze a další podobné typy školení. Témata: Strom v souvislostech, Trávníky, Zakládání trávníků, Revitalizace vodních toků, Zeleň – symbol moderní obce, Přírodě blízké metody péče o dřeviny, Stromy v ulicích sídel, Řez stromů, Výsadba stromů a atd., atd. Domnívám se, že jsem získala celkem slušné znalosti v oboru a kromě toho se zajímám o veřejné prostory a jejich tvorbu. Ale zde nikoho zeleň opravdu nikoho nezajímá, 1. polabská nemá žádného skutečného odborníka, vše dělají diletanti, a ani odbor ŽP nemá dostatek kompetencí a pracovníků, aby situaci nějak změnil. Záleží přece na celkovém přístupu všech, tlaku samosprávy na úředníky a kompetentní osoby. Kdyby jim na zeleni záleželo, byla by 1. polabská už dávno za horami, komise ŽP s odborně fundovanými členy (ne s těmi dosazenými) by byla rovnocenným partnerem rady města, jež by její doporučení brala vážně a uskutečňovala je, k tvorbě projektové dokumentace rekonstrukcí by byli přizváni zahradní architekti a krajinní ekologové, prioritou města by byla kvalitní městská zeleň včetně všeho, co s ní souvisí. Jenže starostka, pan ředitel LachNeru Hrodek, rada města, zastupitelstvo – vše jedno, nějaké životní prostředí je nechává v klidu. Je jim to, mírně řečeno, fuk. Oni mají své domy nebo chalupy a většina zde stejně časem nebude bydlet. A to, že důsledky ničení přírody se projeví i jinde, je pro ně příliš složité a nepochopitelné. „Po nás potopa“, jak řekl Ludvík XV. A tak se parazituje na městském rozpočtu a vysávají se z něj peníze na úkor obyvatel města. Nemluvím o neprávem získaných dotacích, které si město nezaslouží.
omyl
Na radnici si myslí, že jsou společenská elita. Ha, ha.
bydlí tam
Spousta sociálně slabých,kterým na jejich nájmy(mnohdy vyšší než u bytů družstevních či jiných městských)přispívá stát v podobě dávek či příplatků k bydlení.Zajímalo by mne vykazování a danění těchto příjmů.Náklady takřka nulové,mnohdy s havětí,která je zdraví nebezpečná(švábi,štěnice…).
Tak …
… počkáme až začne mrznout!
kropení
Slyšel jsem, že 1. polabská má za tropických teplot povinnost kropit městské ulice. Osobně jsem žádný kropičák dnes neviděl, naopak všude je prachu ze stavby, až je to hrůza. Máte s tím někdo jiné zkušenosti?
kropení
Dnes jsem se stavila na radnici, nahlédnout do pokladů pro radu a zjistit, kde jsou stromy určené ke kácení, tak jsem požádala úřednici Přeučilovou, zda by bylo možné kropit ulice, stále a soustavně, když je to povinnost 1.P.
dneska
Se letmo Benešovkou a Kojetickou kropící vůz mihnul.Jenže jaký to má efekt v tomto hicu??Za 5 minut ani nevíte,že tam někdo kropil.Chtělo by to více vozů a několikrát denně.
zlaté oči!!
Možná někde ústně to padlo,ale znáte Nerablbákov.Zato včera na Mělníku jsem potkal hned 3 kropící vozy.Kropili a ochlazovali kde se dalo.Tady by tak ochlazovali maximálně u radnice.
Vedro, vedro…
Petr Štěpánek: Stovky mrtvých kvůli vedru řeší Vídeň
„Velmi intenzivně řeší problém veder Vídeň. V minulém roce tam totiž kvůli horku zemřelo 300 lidí. A je to proto, že se subtropický pás posouvá pomalu nahoru, byť ještě nedosahuje Vídně. Na úpravy proto dávají hodně peněz. Jedním z opatření, které dělají, je výsadba stromořadí. Ta chybí i v našich ulicích, přitom na přelomu 19. a 20. století tu byla, což je vidět třeba na dobových pohlednicích.
A kde nejsou stromořadí možná, řeší to zelenými fasádami. To je teď velké téma – zelené střechy, zelené fasády. Což ale neznamená, že se dům nechá porůst břečťanem, to už se dělá mnohem sofistikovaněji. Potom jsou to technická opatření – drobné rozprašovače nebo množství pítek, tedy relativně levná zařízení, a nedávno vystavěli ve Vídni také nové vodní centrum.
Zdroj: http://www.lidovky.cz/horko-jako-v-pekle-ve-kterych-meste…
beznadějné.
Dnes, těsně kolem poledne, za Kvasničkou (to nje ten nízký barák na Benešovce) seká s tou hrůznou domorobo sekačkou bez krytu děda z 1. polabské, za ním o kus dál se strunovkou nějaký mlaďoch.
Vyházet radnici, ale z oken.