Anna Spěváčková, autorka webu
Zápisy jednání zastupitelstva
Začtěte se někdy do zápisů z jednání zastupitelstva, které zapisuje a formuluje sekretářka Šedová.
Přečtěte si, co napsala o mém vystoupení k vyhlášce o odpadech, kdy jsem narychlo vyběhla k mikrofonu s hašlerkou v ústech, abych řekla zastupitelům svůj názor na to, že v opakovaném schválení (ministerstvo jim vrátilo schválenou vyhlášku k přepracování a novému schválení) kupodivu ponechávají pouhé dva termíny ročně, kdy jsou občanům k dispozici velkoobjemové kontejnery, když museli zaznamenat, že ve směsných kontejnerech je nyní stavební suť, zbytky zařízení domácnosti a jiné věci, které tam nepatří a dříve končily ve VOK. Jen bych dodala, že jsem se u mikrofonu přítomným omluvila za nespolečenské chování a to, že vzhledem k nachlazení se mohu rozkašlat:
Sekretářka Šedová situaci zapsala takto:
Průběh rozpravy k projednávanému bodu:
„Mgr. Spěváčková s plnou pusou se vyjádřila k velkoobjemovým kontejnerům. Udivilo ji, že město
setrvalo na dvou termínech VOK kontejnerů. Když to srovná s jinými městy, kde mají mobilní
sběr…Toto je hodně málo. V kontejnerech je naházeno všechno.“
To je úroveň, co? Samozřejmě že rozdílně popisuje vystoupení „nepřítele“ a těch ostatních.
Kdyby zastupitelé schválili on-line přenosy ze zasedání a záznam audiozáznamů (čili poslechové záznamy), vyšlo by najevo a každý by si mohl ověřit, co se na zasedání děje, jak zastupitelé reagují, jak se chovají a jak jim na srdci (ne)leží blaho občanů. Ale to oni nikdy neudělají.
nebojte,když si nepřečtou
Plno lidí zjistí z doslechu či při stejném přístupu taktéž.Ale je plno jedinců,kteří ani na to názor svůj nemají nebo pak takový,který splyne s davem-ovcoidní.A ti co už nemají síly se divit a nervovat to balí jinam.Mno plošně celkově dost lidí z Čech odchází a to je špatné zjištění.Zemský ráj to napohled,jak se zpívá v hymně možná kdysi za minulého režimu byl.Nyní je to jen jeden velký bordel a ostuda.
to víte, my učitelky…
První sloka československé, od roku 1993 české hymny, byla složena Františkem Škroupem v roce 1834 do divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka. Zpívá ji zde houslista slepý Mareš, který nikdy žádnou zemi neviděl, ani českou, zná ji tedy jen z vyprávění. Tak se nedivte, že skutečnost je poněkud jiná. Jako to Čechů slavné plémě z druhé sloky. První sloka Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýská se stala československou hymnou roku 1918. Tak to vidíte. Komunisti k ní přišli jako slepý k houslím.
Když už jsme u té hymny, ani jsem nevěděla, že do roku 1938 existovala oficiální verze v němčině a maďarštině? A také slovenská, ale ta se nikdy nehrála?
Německá:
Wo ist mein Heim?
Mein Vaterland?
Wo durch Wiesen Bäche brausen,
Wo auf Felsen Wälder sausen,
Wo ein Eden uns entzückt,
Wenn der Lenz die Fluren schmückt:
Dieses Land, so schön vor allen,
Böhmen ist mein Heimatland.
Böhmen ist mein Heimatland.
Maďraská:
Hol honom, hol hazám
Hol honom, hol hazám
Hol patak zúg a hegyháton,
Csörgedez a rónaságon.
Üde virág a kertben,
Mint egy földi édenben.
Ez az istenáldotta föld,
Cseh föld a hazám,
Cseh föld a hazám.