Hřiště pod vodou a louže na cestičkách

Jistě, neporučíme dešti ani větru, ale musíme počítat s tím, že budou stále větší výkyvy počasí, dlouhotrvající či naopak bleskové přívaly, povodně bleskové i plošné a naopak velká horka doprovázená suchem. Ať si klimatolog Václav tvrdil co chce, globální oteplení postupuje a mnohem rychleji, než se předpokládalo.

I pan architekt a firma SaM měli počítat s tím, že právě kvůli měnícím se klimatickým podmínkám by jejich práce měla být kvalitní, jinak je pro kočku. Ještě dnes večer jsem si prošla prostor za panelákem na Výsluní. Hřiště na fotbal na regenerovaném sídlišti je opět plné vody, nestačí nasypat vrstvu kamínků, ale musí být provedena drenáž, zvlášť když nad hřištěm byl vytvořen svah, po kterém voda stéká dolů.

No a aby negativům nebyl konec, pro radost Majdám a spol., je nutné upozornit na červené mlatové cestičky, postrach uklízeček v přilehlých domech, které jsou také plné vody. Nemůžeme se divit, když byly upěchovány do roviny, uprostřed by měly být vypouklé, měly by mít tzv. střechovitý příčný sklon, aby se dosáhlo odtékání vody z povrchu cesty. Je samozřejmě rychlejší a pohodlnější je uválcovat do roviny. Jenže když zaprší, je to katastrofa.

Chci vidět, jak město převezme celé dílo, obzvláště hřiště.

Ještě k umístění laviček. Vedle stojanů na kola, nevím, nevím, zda je to nejlepší řešení, ale nejproblematičtější se mi zdají lavičky nad fotbalovým hřištěm otočené k cestě. Osobně bych je usadila ke hřišti, tam by si asi sedli spoluhráči, fandové a rodiče, sledující své děti. Kdo rozhodoval o jejich umístění, moc nemyslel.

Ono navrhnout kvalitní veřejný prostor dá fušku a je potřeba zapojit obyvatelstvo. A to se nestalo.