Lucka
Rodina selhává ve výchově dětí
Nemám ráda přejímání cizích článků, ale tento mě zaujal. Myslím, že se nám hodí do diskuze o výchově dětí, které denně potkávám v Neratovicích.
(10.2.) Děti zrcadlí společnost, její vývoj i slepé uličky.V pedagogické praxi učitelky hry na housle poznávám při individuální výuce rodinné zázemí dětí hodně zblízka. Z postojů, návyků a chování dětí je zřejmé, čím rodina žije. Na nic se neptám, učím.
Na hodiny chodí holčička, z níž v paměti utkví jen její tvář. Podle šatů si ji nelze vybavit, do každé lekce chodí v nových.
Výrazně hyperaktivní chlapec dokáže učitelskou energii vyčerpat během několika minut do dna. Lekce s ním odpovídá 6 – 7 hodinové námaze průměrné výuky. Tržnou ránu na hlavě, jindy naraženou ruku a nedávno lehký otřes mozku si naštěstí způsobil v dopolední školní výuce. V mých hodinách ten chlapec, „stojící v klidu“ pouze zakopne, ocitne se na zemi, housle uletí do opačného kouta, každých třicet vteřin se klátí noty z pultu, někdy i ten pult.
Mohu povídat o dětech, které doma nikdo nenaučil zdravit, které chtějí diktovat, jaké cvičení budeme probírat, které vstupují do řeči dospělých a berou si slovo aniž by je rodiče napomenuli, které nevydrží bez přísunu jídla a pití ani čtvrt hodiny.
Často si lidé stěžují, že by škola měla to či ono, zejména řešit šikanu na jejich nespravedlivě utlačovaném dítěti, trpícím od těch grázlů, totiž zbytku třídy. Učitelka je nemožná, neumí si zjednat pořádek a nemá autoritu. Ale ve škole nemáme vyhazovače ani policisty. Ke všemu lidé zapomněli, že školy se dnes nestaví do tradičního architektonického komplexu kostel – fara – škola.
O jakou autoritu se má učitel a škola opřít, když autoritu mají jen bohatí? Klasický výběr mezi poznámkou do žákovské nebo fackou od tělocvikáře je taktéž minulostí, rodiče si stěžují i na psychický útlak školy; nedej Bože na dítě vztáhnout ruku! Proto ani mužů už není ve škole potřeba. Ostatně ženy mají pevnější nervy a líp unesou nízký učitelský plat.
O bezradnosti a chaotičnosti dnešní společnosti dobře vypovídají extrémy, zachycené v novinových zprávách. Nedostatek času na vlastní děti spolu s pedocentrismem, vedoucím až ke zbožštění dítěte vedou k vážně myšleným úvahám, zda vařečka je projevem týrání dítěte.
Rodiče se diví, kde se bere šikana ve škole. Nejvíce se lidé diví, když nějaký student postřílí spolužáky a učitele. A já se divím, že se ti lidé diví. Řešit problémy? Není čas, je potřeba vydělávat! (Jitka Hrušková)
Lucko, a proč šly ty ženy na učitelství?
Kdyby se ženy hrnuly na techniku, zastaly by suvéreně místa ve výrobě, výzkumu… holt by ve školách museli být muži. Tvrdými lokty by si asi vydobyli peníze. Žel, pedgogická fakulta byla často jedinou šancí pro ty hlavně netechnické dívky, co neuspěly na jiných vyskoých školách anebo už při studiu na střední škole bylo jasné na co nemají. K denní současnosti: Dovedete si představit, že pro 14ti denní nemoc dítěte zaměstnance, třeba výrobní firma, musí zastavit určitou činnost a tím přichází o zisk? Těžko. Ve škole se holt supluje. Dějepisář zaskakuje matematiku.. Třeba dokola. Nebo ne? Končí školní rok, děti jsou v předmětu zmatené – paní učitelka přece léčila rodinu. Jinak, ano rodina selhává ve výchově, přece si dnes každý může dělat co se mu zlíbí. Čest učitelkám, které se věnují dětem z přesvědčení a na tento obor šly z přesvěvědčení.
a čest těm, co když jejich dítě onemocní, zapojí partnera a nenechají vypadnout vyučování několika tříd. I to přidá škole na prestiži.
dle Vašeho písemného projevu
Soudím,že byste na školách učit nemohl.Dle takových pak děti končí v praktických školách,ne-li u lopaty.
mladá generace
Ano, my jsme ta generace zodpovědná za současný stav naší země, my jsme to tady takhle zbudovali, někteří s nadšením až euforií, jiní s kritikou, ale s chápavostí právě této potřebnosti a hlavně bez odporu. Ano, my jsme ta generace, která se nechala zblbnout krátkodobým utažením opasků pro budoucí blaho své i svých dětí. Ano, my jsme ta generace, která nechala rozkrást celou zemi ve víře, že někdo kompetentní, statečný a zodpovědný musí zemědělství i průmysl převzít do svých soukromých rukou, protože kolektivismus není schopen řízení. Ano, my jsme ta generace, která uvěřila v možnost svobodného života. Ano, my jsme ta generace, která znovu a znovu uvěřila propagandě, že svět našich babiček a dědů musí zmizet ze světa.
A nyní sklízíme plody své práce a hlavně své víry. Díváme se na to, jak naše děti s nadšením či bez nadšení budují společnost zbavenou starých a nemocných lidí a to i za cenu své vlastní předčasné smrti, jak se chlubí svým vítězstvím síly nad slabšími a bezbrannými. Jak věří v právo silnějšího likvidovat přebytečné a nepotřebné, včetně svých spoluobčanů, jak likvidovat všechny překážky na cestě za lepšími zítřky, samozřejmě svými lepšími na úkor těch, kteří mají jinou svobodnou představu o fungování světa. Díváme se na to, jak se s novou generací zase všechno znovu opakuje. Opravdu jsme právě na tohle čekali ?
Britské listy – Máme se začít bát?
Úvodní příspěvek Věry Říhové :
http://www.blisty.cz/art/67344.html
opět bez mezer
děti-rodina
Myslím, že by se měl provoz MŠ a družin změnit, a to tak, že se bude zavírat v 18 hod. Dnes kdo má práci, musí se „ohánět“ a osobně mi je líto maminek, když je vidím v „akci“, kdy pomalu utíkají z práce (snad byste mohla ještě dopsat tuhle drobnost), smykem jedou do družiny, nebo MŠ, aby tam to dítě nebylo poslední, nedej bože 3 min. po zavíračce. Máme tu vystresované matky,matky co neúspěšně hledají práci kvůli provozu na zkrácený úvazek a k čemu to je dobré. Mírně poukáži na Skandinávské země, kde se zavírá v 19 hod.Babičky pracují do 60 let, to už jsou děti odrostlé. Taková je skutečnost a měli bychom se přizpůsobit.Možná by pak byly děti i rodiče klidnější a to by se zas zpětně vrátilo učitelkám.
Děti
To je právě pěkná pitomost. Rodiče upřednostňují práci a peníze nad výchovou dětí.
Demokracie je jen honba za mocí, penězi a prestiží. Děti jsou od rána do včera ve školkách a rodiče na ně se… Proto vypadá společnost takhle. Krádeže, loupeže, vraždy apod. to je dnes běžné. Kriminalita je všude a tragédie je, že i na základních školách. Na prvním místě má být rodina, ale ty časy jsou dávno pryč. Je mi na blití z dnešní doby, kdy od rána do rána na televizích vysílají samé kriminálky s vraždami a jinými zrůdnostmi a je jim fuk, že v 10 dopoledne slyšíte z televize samé vulgarity.
Lidé se nemají přizpůsobovat tomuto trendu, ale stát rodině. Mládež nerespektuje nic a nikoho, nuznává základní hodnoty a jednou bude vládnout. Jak to tady bude asi vypadat? Už dneska se rodiče bojí svých vlastních dětí.
Důsledek je zřejmý, rozkradený stát, rozpadlá společnost, lidé bez práce, rostoucí počet sebevražd, plno lidí v nesplatitelných dluzích a důchodci pod mosty, které ještě okradou. Žijeme ve zničeném prostředí a jíme samé podřadné potraviny.
Jak se dříve říkalo, rodina je základ státu a dokud se lidé v určitých věcech nepoučí a nevrátí se o několik desítek let zpět (týká se zejména výchovy), tak bude jen hůř pro většinu obyvatel. Už teď je mi líto našich potomků. Ti zbohatlící nahoře by si měli uvědomit, že jednou budou lidé v takových sr…, že si začnou přilepšovat právě na nich. Propastné rozdíly mezi horní a spodní třídou se stále více prohlubují.
Ireno
Je pokročilá doba, tak mi to moc nemyslí, ale Váš příspěk mě dostal. Teď mi došlo, že za příklad uvádíte skandinávské země. Máte na mysli ty Dány, kteří ničí centrum města? Masového vraha z Norska Breivika? To jsou právě ti nevycválaní spratci co byli ve školkách do 19 hodin a myslí si, že můžou udělat co se jim zachce. Na severu je trestné mlátit děti a takle se jejich rozvinuté osobnosti odvděčují za tu projevenou lásku.
Ireno, a kdepak jsou tatínkové ?
Líčíte problémy maminek a dětí. Kdyby ty maminky nebyly trvale submisivní a rovnoprávně se zapojili tatínkové, jistě by to společnosti prospělo. A ať nikdo neříká, že tatínek by měl problémy se zaměstnavatelem, kdyby se také náhodou staral o své děti, bylo to jen jeho rozhodnutí být otcem. Ale to ať si budoucí rodiče domluví předem, vědí, co v současné době budou muset řešit.
Tatínkové asi dřou
aby to vše utáhli a uživili :)
výchova
Domnívám se, že důvodů je hodně: nedostatek času, hýčkání dítěte způsobené umělým oplodněním, posunutí mateřství do vysokého věku, množství jedináčků, ženy, které si pořizují dítě jen pro sebe atd., hlavní je podle mě liberální výchova, nebo spíš ultraliberální a výchova disharmonická – rozporuplná. V případě liberální výchovy si dítě má rozhodovat o všem možném, slyšela jsem i: chceš obklad na krk? Vše se podrobně vysvětluje neúměrně dětskému věku a situaci, opět vyslechnut nekonečný monolog, proč dítě nesmí vběhnout do ulice, po desáté napomenuto to udělá znovu…s dítětem se mluví velmi spisovně a velmi vybraně, aby se negativně neovlivnilo jeho ego a nenarušila se jeho osobnost, dítě už se pomalu bojí matka plácnout, aby ji sousedé neudali. V jiných vrstvách naopak se dítěti sprostě nadává, ty parchante, řvala matka na syna, který si chtěl sundat čepičku…Dítě nemá žádná pravidla a mantinely, výsledkem je nejistota a nesamostatnost. Škola selhává taktéž. Ve škole se už učitelé dítěti říci cokoli negativního, hodnotí se kladně nebo velmi korektně, bojí se je napomenout, o nějakém plácnutí ani nemluvě. Kdyby to učitel udělal, už i dítě, ho seřve, že si to nesmí dovolit a tak si učitelé nechají líbit nadávky a útoky bohužel nejen slovní…mimochodem je běžné, že děti mlátí do matek a babiček pěstmi a nejsou napomenuty, že to nesmí. Vůbec slovo NESMÍŠ je skoro zakázané…Už ve školce učitelka nenapomene děti, které se rvou o hračku nebo na vycházce neposlouchají…V tomto směru se velmi vyznamenala popularizace knihy „Respektovat a být respektován“, bible mladých rodičů. Ti si sdělují své poznatky po internetu mezi sebou, zkušenosti starších je většinou nezajímají. Já tomu říkám, blbý radí blbému. zase mě mohou rozcupovat na jednom webu. Ale je to tak. Vedou se rozsáhlé diskuze o tom, jak vychovávat, co dávat k jídlu, jak léčit…když to čtu, vyvracím se hrůzou. Některé názory jsou zcela zoufalé a oni se jimi řídí. Místo, aby si hráli s dětmi a poznávali jejich projevy, sedí u počítače a chatují. Ve škole už dávno neexistuje rodinná výchova, kdy se nosily panenky do školy a přebalovaly se, hovořilo se o výživě, výchově… nyní rodinnou výchovu většinou vyučují ti, kterým chybí nějaká hodina, je to postrach učitelů, děcka nesmějí mít špatnou známku, je to přece výchova. A tak se tam dělá všechno možné, jsou školy, kde se děcka posadí k počítači a je od nich pokoj.
Výchova dětí
Pravidla pro rodiče ve vztahu k TV
1. Žádná televize do dětského pokojíčku
2. Televizi nepouštíme jako kulisu, ale jen když podle programu víme předem, na co se budeme koukat.
3. Díváme se maximálně na jeden pořad denně
4. Scéna, která je nevhodná pro děti v realitě, zůstává pro ně nevhodná, i když ji přenáší televize. Ta ji může maximálně oslabit. (Princip korespondence)
5. Hovoříme s dětmi o tom, co jsme viděli.
Jak připravovat děti na stáří?
1) Jsme geneticky naprogramováni, abychom umřeli okolo 80. roku života. V dekádě okolo tohoto roku umře přibližně 80 % nás všech. Vůči tomuto biologickému procesu jsou lékaři bezmocní, proto v této době se prudce a nezadržitelně zhoršuje zdravotní stav.
2) Naši rodiče se do toho věku dostanou, když nám bude něco mezi 50 – 60 lety. Tou dobou pro mnoho z nás přichází náročná životní etapa několika let, většinou kratší než pět let, kdy se musíme o své bezmocné rodiče postarat, stejně jako oni se starali o nás, když my jsme byli malé bezbranné děti. To často znamená změnit domácí podmínky, změnit či zvolnit zaměstnání, abychom mohli pravidelně jezdit do hospicu. Též to často znamená poměrně hodně velkou finanční investici či ušlý zisk, protože už dnes jsou domovy důchodců, hospice či pečovatelka dražší než důchody. Tedy poměr výdajů dětí a rodičů se v tomto období často obrací, protože před tím to často byli naopak rodiče, kdo děti i v dospělosti finančně podporoval.
3) Pokud si v době maximální produktivní síly plánujeme bydlení, tak by to měly být spíše takové dvojdomy, či dva byty vedle sebe, kde jeden bude později fungovat jako výměnek. Výměnky by měly mít bezbariérový přístup – pro případnou pečovatelku. V pozdním staří budeme velmi špatně snášet stěhování, tedy měli bychom si naplánovat přesun do definitivního bydliště, když jsme ještě při síle.
4) Konec blízkého člověka neurychlovat euthanasií třeba proto, že jsme vyčerpaní. Za pár měsíců po smrti se nám po něm jistě začne stýskat, a pak nebudeme schopni se zbavit výčitek, že jsme si ho sami zabili. Lepší metoda je se vzdálit, odpočinout si, dát si odstup či přenechat holt péči na nějaký čas organizaci.
5) Vychovávat děti s láskou a chovat se k nim s úctou tak, aby se nám rády vracely a rády nám pomohly, i když budeme staří a bezmocní. …
nevešlo se
…Dospělé děti, jejichž rodiče trpí třeba roztroušenou sklerózu, dosvědčí, že není až takový problém vytřít vlastnímu tátovi výkaly ze zadku, ale mnohem horší je poslouchat “ty jeho blbý kecy”, které okolo toho má.
Přečtěte si sami, stojí to za to.
http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/vychova.htm
mezery musíte smazat