Masopust v Lobkovicích

Masopust v Lobkovicích. Někdy před polednem jsem se vydala podívat se na první masopustní veselí, které uspořádalo občanské sdružení Lobkovice na dvoře statku u lobkovického zámku. Většina návštěvníků zamířila přímo do fronty v otevřené stodole, kde dvě rozpůlená prasata lákala na všechny možné zabíjačkové lahůdky: jelita kroupová i žemlová, jitrnice, uzená žebírka, polévku zvanou „prdelačka“, zavařené maso ve sklenici a možná i jiné poživatiny, které jsem nepostřehla. Hned vedle byl umístěn stánek s občerstvením, zbytek zabíraly stoly se židlemi a poskytovaly místo ke konzumaci zakoupených výrobků. Stůl s nabídkou propagačních materiálů vedle vchodu obhospodařoval předseda sdružení pan Hudec. Za stodolou stánek s různými suvenýry, nápojový stánek, cukrová vata a balonky, středověký stan skupiny Armatus, řetízkový kolotoč na ruční pohon…Pan Vebr vozil děti na koni a ozdobil bryčku pro maškary, které šly průvodem vesnicí. Komu paní Zima, která dnes opět držela své žezlo v ruce, bránila v pohybu, mohl se ohřát u obří hranice z kmenů nebo pod plynovými hořáky ve stodole. Zlatým hřebem pro všechny byla návštěva poprvé zpřístupněných přízemních místností v zámku, kde členové sdružení odpracovali stovky hodin na jejich kultivaci. Na stěnách klenutých místností vystavovala své obrazy malířka paní Kateřina Smetanová, sekretářka majitele Lobkowicze. Musím přiznat, že jsem nikdy v zámku nebyla, překvapilo mě, jak starobylá je to stavba a jak je zblízka zchátralá. Škoda jí. Bylo by to velké lákadlo pro turisty. Pokud se týká maškar, bylo jich jen pár; je vidět, že tradice byla přerušena a těžko se obnovuje. Ale sláva pořadatelům, připravili příjemné odpoledne nejen Lobkovičákům, ale i neratovickým, kteří se hrnuli v hojném počtu. Než jsem odešla třesouc se zimou, vystoupil pan Hudec a poděkoval všem, kteří se na přípravě masopustu podíleli. Pak vystoupila paní starostka, která se zřejmě nepodílela, protože jí neděkovali, a pronesla pár slov, mimo jiné i to, že všichni pracovali zadarmo, bez odměny, ve svém volném čase…Tak jsem si vzpomněla na horentní odměny, které město vyplatilo vedoucím příspěvkových organizací jako je knihovna, Společenský dům, ZUŠ a pod, ne za mimořádné výkony, ale jen za práci vykonanou v rámci svého zaměstnání.

P.S.: Paní Smetanová nás mimo jiné přivítala na PANSTVÍ pana Lobkowicze. Tak nevím, že by návrat do období nevolnictví???? Budou z nás opět poddaní a budeme chodit na robotu pracovat na panském?

Jak jsem si ověřila, pak po roce 1848
po zrušení nevolnictví došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty a ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy.