Dopis Romana Smetany

Co se nikde nedočtete:

Roman Smetana píše z vězení:
„Zbytek trestu si odsedím na „samovazbě“, byl mi totiž udělen kázeňský trest. Ve čtvrtek 13. 12. zde probíhala celoústavní technická kontrola cel, měli jsme tedy vyházet všechny své věci na chodbu a podrobit se důkladné osobní prohlídce. Měl jsem toho plný zuby, den předtím jsme stavěli „Potěmkinovu vesnici“, uklízeli vše možné, měla se totiž dostavit jakási inspekce z Prahy, teď jsme zase byli nuceni vše vyházet ven.
Odmítl jsem se podřídit tomuhle nesmyslu, především jsem pak odmítal se svléci a špulit holý zadek s odůvodněním, že mezi půlkami prostě nic nemám. Dlouho, leč marně, jsem byl přesvědčován, abych ustoupil a zadek ukázal.
Pak na mě naběhlo pár ostrejch chlapíků, předvedli cosi jako akci zásahové jednotky, srazili mě na zem, zaklekli na záda, snažili se mi snad vykloubit rameno a řvali u toho jak tlupa paviánů.
Já jsem vydával také všelijaké přidušené zvuky, zásah byl totiž značně bolestivý a vlivem použité síly jsem nemohl v jeho průběhu volně dýchat. Když jsem sípal bolestí, řvali na mě, abych přestal, že mi to rameno ještě pořádně kloubit nezačali.
Poté, co mi bylo rozstříháno tričko a stržen zbytek oblečení, jsem byl spoután za zády, byly mi znovu nasazeny jen trenýrky a pantofle, a byl jsem veden do jiné budovy, na „díru“. Spoutané ruce mi přitom byly neustále zvedány nahoru, což bylo opět dosti bolestivé. Navíc se mi pouta zařezávala do rukou, musel jsem tedy jít v předklonu. Dozorci se přitom pochechtávali, asi si hoši trochu zablbli.
Zásah byl pro mne naprostým šokem, zasahující dozorci se chovali jako divá zvěř. Z mé strany nebyl patrný ať už před zásahem či v jeho průběhu ani náznak fyzického či verbálního útoku. Prostě jsem jen stál a nereagoval na příkazy. Použitou sílu proto považuji za zcela neadekvátní a brutální.
S čímkoliv, co jsem v životě zažil, bylo toto zcela nesouměřitelné. To jsem posléze sdělil i veliteli zásahu panu Doleželovi (který vykonává i funkci tiskového mluvčího věznice), podle kterého však zásah brutální nebyl, a pokud si budu stěžovat nebo se soudit, tak si prý vždy užití takovéhoto násilí vždy obhájí.
Tolik snad k popisu stěžejního zážitku minulého týdne, každý si o tom samozřejmě může myslet své. I na základě tohoto zážitku, pokud bych byl znovu odsouzen k odnětí svobody, nejenže nenastoupím v termínu, příště už se policii dobrovolně rozhodně nevydám.