ples

Je zřejmé, že rada města dává ruce pryč od SD a jeho provozu. SD je organizace zřízená městem a samospráva je tu právě proto, aby zjišťovala, zda jsou prostory dostatečně vytížené, zda nabídka zahrnuje potřeby všech věkových kategorií i zájmů, zda jsou peníze z rozpočtu dobře vynaložené a zda se s nimi zbytečně neplýtvá, jestli vedení všech subjektů pracuje na nejvyšší množné úrovni. Pokud čtu dobře všechny podklady z rady města a zápisy, pak rada se vůbec nezajímá o to, co se děje v SD, na př. vůbec neřešila petici lidí, kteří požadovali, aby skupina PLUS hrála na plesech. Nezasahuje do rozhodování Frieda a Svobody, i když si občané stěžují. Pamatuji, když jsem byla v zastupitelstvu, požadoval zastupitel Sádovský, zda by nemohla nevyužitá místnost tzv. jazzového klubu sloužit k setkání občanů a různým schůzkám družstev a pod. P. Svoboda odpověděl něco v tom smyslu, že je to vyloučeno, nejde to a pod. Tím to skončilo, zastupitelstvo nebylo schopné zasáhnout a jeho zamítnutí změnit nařízením. Rada i zastupitelstvo rezignovaly na svoje poslání zastupovat občany a nechává osoby v SD, ať si v městském majetku dělají co chtějí. Což je naprosto neobvyklé v jiných městech.

Zdá se, že samosprávě vůbec nevadí předváděcí akce, které jsou smutně proslulé agresivním chováním vůči účastníkům, nevadí jim nákupčí zlata ani jiné podivné akce. Např. dnes v neděli celé odpoledně projíždělo auto se řvoucím amplionem, je neděle, den klidu!!! a neustále zvalo na prodej jakýchsi oděvů a bot v SD. Hlavně že jsou z toho peníze, otázka je ovšem kolik a kam směřují…

Naopak Mělník ze všech subjektů vytvořil jeden celek, tzv. Mekuc, Mělnické kulturní centrum, kam patří Masarykův kulturní dům (na okraj: bývalý kulturní dům kapitána Jaroše, který v Mělníku prožil dětství a navštěvoval gymnázium, nebyl komunista a neměl rád bolševické propagátory, přesto byl KD přejmenován na Masarykův, jenž neměl s Mělníkem nic společného, inu, ať žije podlézavost režimu), Galerie ve věži, informační centrum a městská knihovna. A jde to. Mekuc nabízí spoustu kulturních akcí, součástí je i kavárna každý den otevřená od 14:00 do 18:00, v době akcí až do 23:30. Bal zřízen Klub Mekuc, jehož součástí je i Přítel Mekuc s mnoha výhodami, Podporovatel Mekuc a také Klub dobrovolníků. Na webu najdete i dotazník, který umožňuje zjistit přání a potřeby návštěvníků, Mekuc spolupracuje s různými spolky, na vybrané programy jsou slevy pro děti, studenty a seniory, na webu najdete i cenová pásma v sále…

…probíhají zde i různé kurzy, přednášky, tvůrčí dílny a pod., kavárna se občas promění v kinokavárnu, kde promítají filmy, Mekuc pořádá i každou adventní neděli vánoční trhy, jako vánoční dárek můžete zakoupit dárkový poukaz na pořady. Knihovna nabízela jen v listopadu pro veřejnost, hlavně pro děti osm tvořivých akcí, v prosinci šest. U nás NIC. Je pravda, že na Mělníku zrekonstruovali celou budovu, vytvořili důstojný kulturní stánek se sálem a přilehlými prostorami. Ale Neratovice už měly udělat totéž už dávno. Místo kompletní rekonstrukce se flikuje a flikuje. Kdyby z budovy DDM postavili krásný pečovatelský dům v zahradě, vybudovali nadstavbu volnočasového centra spolu s kompletní rekonstrukcí SD, do nynějších posledních pater radnice umístili radnici z náměstí a zde vytvořili byty, byla by radnice pohromadě v jedné budově, pro staré lidi by vznikl krásný pečovatelský penzion, kulturák by byl důstojným stánkem kultury.

Místo toho se draze rekonstruovala ulice Na Výsluní, bude stejně draze a zbytečně Benešovka, bude se tzv. revitalizovat místo běžných oprav sídliště Na Výsluní a kdo ví, co ještě někoho napadne na radnici…

Zatímco když přijdete do SD, uvítá vás temná mrtvá díra, na Mělníku to žije. Vedení města v Neratovicích zdá se nemá zájem zajímat se o kulturu ve městě, každý se věnuje jen svým zájmům ať osobním nebo podnikatelským, ale věnovat svůj čas a elán ve prospěch města je pro volené funkcionáře nepochopitelná činnost. Vždyť většina zastupitelů se sejde na zasedání, někteří poprvé otevřou obálku s materiály a nedočkavě čekají, kdy skončí pro ně tak otravné jednání. I starostka je pobízí: dělejte, dělejte a oni místo aby ji za to vyčinili, jen se smějí. Představa, že by každý zastupitel měl určen svůj díl práce a aktivně se věnoval jednomu odvětví ve městě vyvolává přímo odpor. Tak se nedivme, jak to u nás vypadá.