Nakupujete v Bile a dáváte si pozor?

Myslím alternativní mléčný výrobek, název zcela paradoxní, protože s mléčným výrobkem nemá vůbec nic společného, je to něco co vzhledem připomíná sýr, ale je vyroben místo z mléčného tuku z rostlinného tuku. Chuťově je to paskvil, upečený připomíná gumu, ale hlavně je levnější a to výrazně. V Bille je uložen oddělen průhlednou přepážkou hned vedle pravých sýrů tak, že to přehlédnete. Jejich obal totiž působí věrohodně jako by se o sýry jednalo.

Totéž se bohužel týká i másla. Tytam jsou doby, kdy se v obchodech vyskytovaly dva druhy másla – čerstvé a stolní. Zatímco čerstvé máslo bylo nejvýše dvacet dnů staré, v případě stolního másla se jednalo o výrobek, který byl kratší či delší dobu skladován. Dnes se setkáváme s různými výrobky. Nadále platí, že „čerstvé máslo“ je staré nanejvýš 20 dnů. Většina másel však má na pouze označení máslo, což znamená, že byla skladována více než 20 dnů. Nejvíce se může skladovat až dva roky a to v zamraženém stavu při mínus 18. stupních. Takto proudí do Česka staré máslo ze zásob západních zemí EU, které na to dávají svým firmám vývozní dotace. Proto bývá toto máslo v obchodech tak levné. Čeští obchodníci používají při prodeji másla další fígle, např. máslo je relativně levné a teprve až doma spotřebitel pozná, že ta kostka másla nemá obvyklých 250, ale pouze jen 200 gramů. Dalším fíglem je tzv. „máslíčko,“ které nemá s máslem nic společného, jedná se o výrobek z rostlinného tuku. Někdy se jedná o kombinaci těchto legálních podvodů. Např. jisté máslo dovážené z Polska má hmotnost 200 gramů a má 61 procent mléčného tuku. Proti tomu kostka kvalitního českého másla váží 250 gramů a obsahuje 82 procent tuku.

Svět prý chce být klamán. Obávám se, že je to argument výrobců, aby nám mohli prodávat ty strašné šmejdy. Je zajímavé, že zmrzlina téže značky na západě obsahuje smetanu a u nás rostlinný tuk.