Co tomu říkáte? To jsme to dopracovali…

Telefonát mezi Kalouskem a Skokanem
Skokan: Dobrý večer, pane ministře.

Kalousek: Nazdar, ty debile.

S: Mluvím, prosím, s ministrem financí inženýrem Miroslavem Kalouskem?

K: Jasně, s kým si myslíš, že mluvíš, ty čůraku.

S: Promiňte, ale to asi trochu přeháníte.

K: Kolik ti za to dali, blbečku?

S: Nevím, o čem mluvíte.

K: Víš moc dobře, o čem mluvím. Odmít´ jsem ti někdy nějakou dotaci? Potřebuješ prachy, proč jseš taková svině?

S: Já nemůžu za to, že jsi někoho zfackoval.

K: Proč jsi musel posílat smsku všem novinářům? To jste všichni takoví udavači?

S: Byla tam spousta svědků, tohle nezatlučete ani nezametete pod koberec.

K: Jo, ale zrovna ty to musíš napráskat.

S: Já?

K: No jasně ty! Teď mi to novináři volali, a ne jeden. Oni nejsou takový skety jako ty. Ty sis myslel, že tě jako zdroj neprásknou,co?

S: Hele nechte si ty sprosťárny. Všichni se vás bojí a na to spolíháte. Nikdo si to nechce rozdat s mocným ministrem financí. Co kdyby… A na mladýho kluka si dovolíte. Tak víte, co? Já se vás tedy nebojím vůbec. Příště s tím počítejte a dejte mi pokoj.

K: Tak víš co, když se mě nebojíš, tak zítra rozbiju hubu tobě. Jsme asi stejně veliký, na mladým jsem se dneska rozcvičil.

S: Klidně, když si sundáte ty brejle, nerad bych se o ně pořezal.

K: Tak zejtra ve sněmovně.

S: Klidně, pane ministře.