Svátek světce aneb jako u Solferina…

Jako v mnoha předchozích letech nemohu nereagovat na rámus právě pronikající do bytu. Ano, už zase máme svátek světce, který rozdával chudým a potřebným. Místo posvátné úcty k velebnému světci, obdivu k nadpozemským okřídleným bytostem a chvění při pohledu na rozzlobené ďábly, nastoupilo něco, co připomíná kanonádu u Solferina v roce 1856, tenkrát způsobené francouzskými děly, nyní nahrazené dělobuchy, petardami a jinými prostředky. Pořád nechápu, jak se mohla oslava tohoto svátku spojeného s rozdáváním dárků dětem jako vzpomínky na štědrého muže, zvrhnout v běsnění v ulicích. Stalo se běžným zvykem, že nezletilci i starší jedinci házejí petardy na balkony, pod kočárky, přímo na lidi. Jen málokdy se jim dostane ráznějšího „napomenutí“, které by si zasloužili.
Kdysi před lety, když se chystala vyhláška o veřejném pořádku, zastupitelé ODS a Volby pro město prosadili, jak říkali, právo lidí na svobodné jednání; kdo nechce poslouchat petardy, ať se zavře doma, stejně jako ti, kteří se cítí ohroženi násilím v ulicích. Kam jsme to dopracovali kvůli těmto názorům, můžeme vidět. Město prý chystá změnu vyhlášky, kde bude povoleno použití tzv. zábavné pyrotechniky jen na Silvestra a počátku Nového roku (Ten pojem zábavná pyrotechnika je opravdu absurdní…).