Šmudla nás zas houpe

To máte z toho, že jste chtěli kapitalismus. Já chci a vždycky chtěl ekokracii. Jeden bordel větší než druhej. Zakázal bych klamat zákazniky, zakázal bych teska a pod., kde prodavaj rybi kuži jako filé. Zakazal bych konzervanti atd. Proč město neděla farmařské trhy? Proč nam sem museji jezdit mlikaři z Radonic? Výbor na to mlči, nic neudělaj, ani neukliděj ulice pozimně.

Dobrý den, taky mě mrzí kolik nám tady cpou náhražek a že skoro není možné sehnat kvalitní zboží. Akorát bych ve vašem příspěvku zaměnila antioxidanty za vaše antioxydanty ;-) Hezký večer. :-)

je mi jasné že si to každý nemůže dovolit,ale myslim si že cesta za benzín by nikoho nezrujnovala.Já osobně jezdím nakupovat do německa okolí Bautzenu,výborně se tam nakupuje a ještě si uděláme výlet nacelý den.Ve velkém nakupuji potraviny které mi v pohodě vydrží do dalšího nákupu po dvou až třech měsících a tady v tom potravinářskym povlu pouze kupuji pečivo.Zkuste si někdy takový výlet udělat a mohu vám říci že jsem za potraviny nikdy nedal víc jak 100,-euro a to mi fakt vystačí na ty 2 až 3 měsíce.

Prohlášení Agrární komory okresu Ústí nad Orlicí

Představenstvo Agrární komory okresu Ústí nad Orlicí se na svém jednání rozhodlo vyslovit svým spoluobčanů veřejnou omluvu.

Vážení spoluobčané České republiky!

My, zemědělci okresu Ústí nad Orlicí, se omlouváme Vám, českým spotřebitelům za to, že na trh dodáváme již méně než polovinu vepřového. Přitom ještě před rokem 2004 jsme dodávali více jak 83 % . Vy teď proto musíte jíst dioxinová prasata ale i vejce (nebo řešíte dilema, zda tato klobáska, páreček, masíčko je dioxinové).

Tento stav českého agrárně potravinářského sektoru je výsledkem všemi vládami ČR promyšlené dlouhodobé „antikoncepce“, kdy politika našeho státu vede nás, vaše zemědělce k tomu, abychom pro vás nic nevyráběli. Žádná věcná argumentace Agrární komory ale i ostatních nevládních zemědělských organizací na ochranu spotřebitele nebyla brána v potaz. Půdu prodáváme s doporučením politiků cizincům a k nám se bude dovážet „odpad“ a potraviny pochybné kvality.

Omlouváme se vám, českým spotřebitelům, za naše politiky (ti by to nikdy neudělali), že pro naši republiku takto nevýhodně vyjednali vstupní podmínky a to takovým způsobem, že ve svých tradičních komoditách, jako je vepřové maso, cukr, brambory, ale také drůbež a dokonce i mléko! již nejsme soběstační. A vy, spotřebitelé, si teď můžete užívat díky těmto pro republiku“výhodným“ rozhodnutím nakupování salmonelových kuřat, dioxinových prasat a vajec, pochutnat si na životu nebezpečných paštikách apod.

Chceme se také omluvit za naše státní kontrolní orgány, jak skvěle pracují a myslí na své občany, a to tak, že nám sem dovolí dovést kdejaký brak. Tyto orgány nejsou schopny ani ochotny na ochranu národních zájmů myslet, nic realizovat, a díky tomu zde je i současná dioxinová situace.

Omlouváme se Vám, českým spotřebitelům, za tyto námi všemi občany placené úředníky v čele s hlavním hygienikem, který dovozům pouze přihlíží, a ředitele veterinární správy, ČOI, SZPI, kteří nám sem toto „kvalitní“ zboží a suroviny nechají beztrestně pod jejich dohledem a kontrolou dovézt. Dokonce, jak se ukázalo, se někteří z nich nestydí do medií naprosto beztrestně lhát o bezpečnosti dovezených potravin.

Omlouváme se nám všem, co žijete v českomoravské kotlině, za nečinnost vlády a jejich ministrů, ale vidíme, že zde vládnou úředníci a vláda či ministr nemají sílu s tím něco udělat, prostě zde již dlouho nevládl někdo, kdo by to myslel s občany a spotřebitelskou veřejností dobře.

Tito občané se zasloužili o to, že úředníci sedí na teplých místech, kde se jich i úsporná opatření pramálo dotýkají.

„To nejlepší“ naši spotřebitelé mohou teprve očekávat, lze předpokládat, že objem zlikvidovaných chovů „dioxinových prasat“ v Německu s odstupem času skončí v supermarketech zahraničních vlastníků v akcích vyzývajících spotřebitele k neodolatelnému nákupu.

Představenstvo Agrární komory okresu Ústí nad Orlicí

14.12. 2010 v Ústí nad Orlicí

… jsem rozjásaným kolegům z Václaváku či Staromáku říkal, že Západ potřebuje HLAVNĚ obsah peněženek Východu. Po dvaceti letech propukla krize kapitalismu.

Dnes ráno jsem se stavil v Tescu a co nevidím. U pečiva stojí nějaký bezdomovec, ááá není to bezdomovec, je to zaměstnanec Tesca /má totiž firemní mikinu/. Má též mastný vlas a špinavé ruce. A právě těma rukama, bez rukavic nebo sáčku vyndavá z přepravky do regálu koblížky. A cukr, který zůstává na prstech průběžně olizuje. Fakt hnus. Všem kdo si dnes koupili v Tescu koblížek, dodatečně přeji dobrou chuť. Blebleble.

TEST: Levné belgické máslo může mít za sebou až dva roky v mrazáku
27. ledna 2011  
Vypadá jako každé jiné máslo, přitom je vyrobené z mrazírenských zásob. „Stáří“ maskuje přídavkem aromatických látek. Není divu, že je levnější než ostatní.  

Máslo dovezené ze zahraničí je levnější než máslo z českých mlékáren, přestože se ve své zemi původu prodává dvakrát dráž než máslo v Česku. Že to není možné?
Existuje způsob, jak to zařídit: nakoupit levně máslo z mrazírenských skladů, rozmrazit, přehnětat, přidat aromatické látky, které překryjí chuť starého tuku, zabalit do nových obalů a poslat do obchodních řetězců v České republice. Obchodníci po něm ochotně sáhnou – mohou zákazníkům nabídnout kostku másla o dvě tři koruny levněji než to nejlacinější máslo na trhu.
O čem je řeč? O čtvrtkilových kostkách másla v nenápadném stříbrném obale s pasoucí se kravičkou a nápisem Máslo, které již několik měsíců nabízejí některé řetězce. Výrobce uveden není, jen dovozce, kterým je společnost A7B Bohemia. Registrační značka patří belgické firmě Société fermiere Rochefort z Arden. Odtud tedy levné máslo pochází.
Kostka másla z této mlékárny se přitom prodává v Belgii v cenách od 1,60 do 2,50 eura. V Česku však stojí 28 korun, někdy i méně. Dost důvodů pro to, aby nás zajímalo, co se pod malovanou kravičkou skrývá.
Pátrání téměř detektivní
Na počátku pátrání po původu tohoto másla bylo podezření, že se možná jedná o máslo s přídavkem margarínu (to se neprokázalo). Na jeho konci jsme našli řadu důkazů, že jde o staré přepracované máslo. Prokázaly to analýzy, které provedli odborníci na pražské Vysoké škole chemicko-technologické, na nichž se finančně podílela i redakce MF DNES.
Je měkčí a chutná jinak
Kdo se s belgickým máslem setká poprvé, nejspíš ho zaujme, že je měkčí než ta ostatní. A také si možná všimne, že má netypické máslové aroma a někdy i vady v chuti.
Vysvětlení? Je to stolní máslo, někdejší „dvojka“ ze skladových zásob a není tak kvalitní jako máslo čerstvé (viz Fakta v přiložené grafice). Nutno říct, že dovozce tím žádný předpis neporušuje, protože evropská legislativa – nadřazená české – pojem stolní máslo nezná. Zákazník se však nedozí, že kupuje máslo nižší kvality.
Potvrdila to řada analýz, do nichž bylo zahrnuto několik vzorků másla. Kromě zmíněného belgického z českých obchodů ještě dvě další másla stejného výrobce, koupená přímo v Belgii, německé máslo ze zakysané smetany, které se vyrábí odlišně než máslo ze sladké smetany běžné v Česku.

A jako představitel klasického českého výrobku máslo Tatra.
Co řekly analýzy?
První důkaz, že máslo leželo nějakou dobu v mrazáku, přineslo takzvané peroxidové číslo. To vypovídá o tom, co se s máslem děje, když žlukne. Právě u belgického másla byl obsah peroxidů vyšší než u všech ostatních.
Hodně napověděly i mastné kyseliny. Složení mléčného tuku je totiž jiné v letním a jiné v zimním období. „U belgického másla, které mělo podle data spotřeby pocházet z období prosinec – leden, však byly naměřené hodnoty rozdílné. Surovina tedy musela pocházet z různých období,“ vysvětluje vedoucí Ústavu technologie mléka a tuků Vladimír Filip, který analýzy vedl.
Další důkazy přinesly mikrobiologické zkoušky. Pokud by máslo bylo vyrobeno ze zakysané smetany, muselo by mít o několik řádů vyšší celkový počet mikroorganismů, což se neprokázalo. Zato mělo vyšší počty nežádoucích bakterií, které svědčí o tom, že máslo bylo mechanicky přepracováváno.
„To už je řada indicií potvrzujících naše podezření, že jde o máslo ze starých zásob. Další analýzy však přinesly i jeden přímý důkaz, že výrobce nepoužívá technologii másla ze zakysané smetany a dokonce přidává neoznačené látky do potraviny,“ uvedl Filip. Jsou to tři těkavé aromatické látky – biacetyl, kyselina mléčná a acetoin. Ty se objevují v másle ze zakysané smetany, v másle ze sladké smetany ale být nemohou. Pokud tam ovšem nejsou záměrně přidány. „Výrobce použil těkavé látky do másla jako přídavek chemických látek. V tomto případě nejsou a nemohou být produktem mléčného kvašení, protože máslo bylo vyrobeno ze sladké smetany. Jednoznačně to potvrdil mikrobiologický obraz,“ vysvětluje profesor Filip.
Odkud se vzalo?
Kostka másla na belgickém trhu stojí dvakrát víc, než je cena másla v České republice. „Jak je možné, že je máslo této firmy v Česku, navíc zatíženo dopravními náklady, tak levné, že se dostává hluboko pod české ceny,“ ptá se Jiří Kopáček z Českomoravského svazu mlékárenského. A nabízí i možné vysvětlení: Může jít o máslo z intervenčních nebo soukromých zásob přebytků, jejichž skladování Evropská unie dotuje.
„Za uskladnění tuny másla dostane obchodník 18,31 eura a za každý den skladování ještě 0,34 eura. A skladovat může až 210 dní. Když obchodník máslo po vyskladnění dobře prodá, tak s ním nemá žádné výdaje, a proto může prodej realizovat levně.“

Jíst a pít,když už se pančují i české potraviny a výrobky??!To že nám sem západ nacpe kdejaký jejich šunt a ležák je staré.Jednou stejnak pojdeme na nějakou skrčeninu.Tolik chemie a šmejdstva kolem nás nepamatuji.

To jsou polské plodiny.

Jak se zachází se zaměstnanci v zahraničních obchodních řetězcích superhyper…

http://www.ceskatelevize.c z/ivysilani/1100627928-ta- nase-povaha-ceska/31129434 0110001-hypermarket-jeho-p an-a-otrok/

Smažte mezery.