Anna Spěváčková., autorka webu
Neratovická dvojka škola v televizi
Dnes večer se v televizi v pořadu Události, komentáře objevila reportáž z výuky matematiky na prvním stupni neratovické dvojky školy, jak jí stále nazýváme, neboli ZŠ ing. M. Plesingera- Božinova. Reportáž z vyučování v 5. C pod vedením paní učitelky Jitky Michnové se jmenovala „Matematika jinak“. Z výkladu profesora Milana Hejného z Pedagogické fakulty PU v Praze vyplynulo, že nová, neboli frausovská matematika, začíná zkušeností a pak následuje zobecnění. Nejprve si děti z dřívek sestaví čtverec a pak už se nemusejí učit vzoreček, před očima jim naskočí čtyři dřívka a spočítají obvod čtverce. Je to obrácený způsob než jak se matematika obvykle učí – nejdříve poučka, pak využití a naposled příklad. Podle pana profesora Hejného lze takto učit i na vyšších stupních škol. Dokonce i na pedagogické fakultě.
Nevím, možná na prvním stupni se dá tato metoda použít. Ale nedovedu si představit, že by se takto vyučovaly třeba kvadratické rovnice. Zdá se mi, že je to jen další ze způsobů, jak děti „ochránit“ před učením zpaměti, jak dlouze a pracně vyvozovat to, co se dá naučit rychle zpaměti a pak použít na praktických příkladech.
Je pozoruhodné, že od té doby, co bylo shledáno memorování nebezpečným a škodlivým a jediným přijatelným způsobem učení je hledání informací na internetu nebo práce s dotykovou tabuli, upadá u nás vzdělanost nezadržitelným tempem. A je stejně pozoruhodné, že v mezinárodním hodnocení se na čelných místech umisťují žáci právě z oblastí vyznačujících se školním drilem, jako je Jižní Korea.
jsem asi blbej
Co je to ta „frausovská matematika? Mám jen jednu vysokou školu technického typu a nikdy jsem ten pojem neslyšel.
no to asi jo
Tak si o tom něco zjisti Ty vysokoškoláku.
vysvětelní
Frausovská matematika je matematika, která se učí podle knih nakladatelství Fraus. Fraus vydává nejen učebnice, ale i PC, materiály pro módní dotykové tabule, čili tak zv. interaktivní metody, hlasovací zařízení…
Dovolte malou odbočku, jak říká Svěrák ve Švestce: kdo jste chodil na 3 školu k Novákovi na chemii, jistě si pamatujete na podobné zařízení v pracovně chemie, ovšem značně primitivní, na němž ředitel Novák zkoušel pomocí testů. Pamatuji, jak moje třída vždy uspěla, koumavé dětičky měly domluveno, že v první lavici sedící premiant různými pohyby předával znamení, které písmeno je třeba zmáčknout: A – podrbal se na hlavě, B- sáhl si na ucho, C, D to už jsem zapomněla. Jo, jo, to byly časy. Nechutné. Ono to pak nebylo o nic lepší. Konec odbočky.
No a podle učebnice matematiky pro první stupeň se učí na dvojce škole. Zda všichni nebo uvedená paní učitelka, nevím. Ale v tom je ten b… našeho školství, že byly zrušeny jednotné učebnice. Nedej bože, aby se dítě přestěhovalo. Kde je blbej učitel nebo ředitel, vybere nějakou nesmyslnou učebnici a chudáci děti se z ní musí učit, což se stává zvláště u angličtiny. Tam je opravdu velký výběr. V tomto směru mám zkušenosti s Frausovou chemií pro základní školy. Dostali jsem ji zadarmo jako takovou demoverzi, jo, vypadala pěkně, každá kapitola začínala praktickou ukázkou, třeba pokusem s citronem a pak teprve následovala zmínka o těch opravdu ale opravdu nejběžnějších kyselinách, žádné podrobnosti, hodně málo teorie, skoro žádné vzorce, rovnice sem tam, aby se dětičkám nezavařil mozek, barevné obrázečky…a pak po podrobnější prohlídce jsme zjistili, že v učebnici jsou dohromady kapitoly z anorganické a organické chemie. Střídavě bez ladu a skladu. Kdo si pamatuje chemii, tak jistě ví, že organická se od anorganická liší naprosto zásadně. Jiné složení sloučenin, jiné vlastnosti, strukturní vzorce. To se musí učit zvlášť nebo nastane zmatek. V osmičce se učila anorganika, v devítce organika. Na střední škole stejně po ročnících. Ale Fraus to pěkně promíchal. Inovační hrůza. Tak jsme Frause odložili a koupili jinou, o něco lepší.
Neratovice v televizi
Budou v pořadu J.Krampola „Nikdo není dokonalý“.
Natáčeli tu 28.ledna t.r.
v televizi
Kdy? Datum?
ty pořady jsou předtáčené
Takže lze stěží odhadnout kdy přesně.Navíc některé opakují.Možná upoutávky v TV napoví více.V programu uvedeno odkud se bude natáčet většinou nebývá.
matematika jinak
Mám sám velice dobrou osobní zkušenost z vyučováním této metody. Moje dcera navštěvuje třídu paní učitelky Michnové, kde se již pátým rokem matematikou „vyloženě baví“. Matematické úspěchy v různých soutěžích dětí zabývajících se právě touto „jinou matematikou“ nejde přehlédnout. Další informace si ten kdo o ně má zájem najde, když bude hledat ve vyhledávači jméno pana profesora Hejného. Mimochodem dnes je na novinky.cz další článek. http://www.novinky.cz/veda-skoly/223873-cesti-devataci-ne…
na čem záleží
Víte,absolvovala jsem tzv. SVVŠ čili Středně všobecně vzdělávací školu, což bylo vlastně čtyřleté gymnázium v Olomouci – Hejčíně od 58-62 minulého století. Byla doba reforem, neustále se něco měnilo (to nikdy školství ani ničemu neprospívá), pozvolna nastávala zlatá šedesátá léta uvolnění, rozmachu kultury, svobody slova, poměrně vysokého ekonomického růstu…v míře dnes nepředstavitelné. Z jedenáctiletky jsme se stali dvanáctiletkou, pak experimentální dvanáctiletkou a nakonec SVVŠ. Každý rok něco jiného i jinak očíslované třídy. Galimatyáš. Ale měli jsem skvělé učitele ze staré školy, kteří měli jediný cíl: dát solidní základ našemu vzdělání za každých okolností. Přidali nám ročník navíc, mělo se opakovat, ale oni nám rozšířili učivo. Děkuji paní prof. češtiny, že do nás natloukla pravopis tak, že jsme psali bez chyb (na rozdíl od dnešních „studentů“), měli přehled o světové literatuře atd. Z matematiky jsme měli přísného a někdy dost drsného (dnes by zodpovídal za šikanu studentů: kdo zapomněl žákovskou, jel mu zrýt zahradu za městem), ale velmi milovaného pana profesora, kdo ho měl, nezapomněl. Matematiku učil specifickým způsobem. Vše vysvětloval naprosto polopatisticky: stará neandrtálová věšela na špagát fíkový list a ukotvila ho dvěma kolíčky – to byla přímka a na ní vytyčena úsečka, princ vysekl ze skleněné stěny otvor ve tvaru čtverce a všichni jsme si zapamatovali, že čtverec je rovinný útvar…hledal způsob,jak nám vysvětlit vše jednoduše a zábavně…ukázal nám typové příklady, pak jsme pilně procvičovali až jsme uměli vše, co bylo potřeba, pak se napsala písemka, vyučování mělo systém a řád a nás to bavilo. To vyučování ne matematika, a spolkli jsem ji, protože pan profesor nám ji zlidštil. Bohužel pozorováním mezi kolegy jsem došla k názoru, že se vše nyní učí co nejvědečtěji, třeba fyzika na základce, přečtěte si učebnici, to je horor, učitelé neumějí vysvětlovat srozumitelně, asi by se zbláznili, kdyby nepoužili předepsané matematické formule. I složité věci jde vysvětlit jednoduše a zábavně. Není možné, aby děti vše vyvozovaly. Spoustu věcí už někdo vymyslel a je zdržování, když se to objevuje znovu. Učení zpaměti je nutné. Tříbí se paměť a je možné navázat na získané vědomosti. Není možné spoléhat na hledání informací; kdo nezná základy, nevyzná se v jejich množství a není možné jít něco hledat, když je potřeba si něco okamžitě vybavit. Lékař při operaci nepůjde do literatury hledat sval, do kterého má říznout.
dokončení
( V době množin děti vyplňovaly čtverečky, místo aby se zpaměti naučily násobilku a použily ji). Obávám se, že v duchu doby také škola se rozhodla chránit děti před námahou spojenou s učením, úsilím někdy i dřinou. Děti se doma neučí a učit se neumí. Vždyť si všechno vyvodí nebo najdou na ianternetu a není nutné se namáhat. A to platí pro všechny věkové skupiny. Jenže život je tvrdý a bude ještě tvrdší. Děti, pro které je škola zábava, život doma bez pravidel a mantinelů, neunesou psychicky nápor problémů v zaměstnání,v rodině, ve společnosti a uchýlí se tak jako se to děje dnes k berličkám drog, automatů, sociálních sítí a počítačů. Budou mít velké problémy, které nebudou umět řešit nebo je budou řešit agresí vůči sobě nebo svému okolí.
Učím podle Frause
Matematiku jsem jako dítě neměla ráda. Ráda ji však podle učebnice Fraus učím. Každý den mě udivuje, jaké úlohy jsou děti schopné vyřešit a navíc s jakou lehkostí. Mnohokrát objevily takový způsob řešení, který by mě ani nenapadl. Jsem nadšená z toho, co v páté třídě dokáží. Vypočítat příklad zde není cíl, je to jen prostředek pro vyřešení složitého úkolu. Konečně je matematika o tom, o čem má být… o vyřešení problému a ne o správném zapsání zápisu slovní úlohy.
No jen aby…
Tož já jsem jen taková obyčejná žena od vařečky, ale myslím si, že je docela těžké správně zapsat zápis slovní úlohy, já bych to tak nepodceňovala. Jak znám dnešní děti, dělá jim potíže nejen přečíst text ale i jen porozumět tomu, co mají vypočítat. Pokud je to dobrý kantor naučí, nezaslouží si opovržení, ale pochvalu před nastoupenou jednotkou.
Já se omlouvám, ale nevím, jestli jsme si dobře rozuměly..
Jen jsem se chtěla zeptat, co je špatného na cíli vypočítat příklad? I to může být zapeklitý úkol. Nakonec technik sice může objevit řešení ale stejně musí umět třeba konstrukci mostu vypočítat.
Je to přesně tak, jak jste napsala. Technik umí vypočítat příklad a díky tomu vyřeší jakýsi problém. Někdy mu stačí jeden výpočet, jindy jich musí udělat více.. Ví ale přesně, jaký „příklad“ si má sestavit, zda musí násobit, dělit, sčítat nebo odčítat. Samozřejmě, že děti počtářské dovednosti musí trénovat, ale rozumějí tomu, kdy jaké použít, neboť je k tomu vedou různá prostředí v učebnicích. Vypočítat příklad má nějaký další smysl a jsou k tomu vedeny již od první třídy a to se mi líbí.
palec nahoru
Když mi nastupovalo mladší dítě do 1.třídy, už při zápisu tam mamky diskutovaly o „divné“ matematice, kterou se budou jejich děti učit. Moc jsem tomu nerozuměla, přišlo mi to jako nesmysl porovnávat nějaké myši a kočky.Během 1.třídy jsem některé věci absolutně nechápala, ve druhé třídě už jsem byla do dění této matematiky nenásilně vtažena a začala se o ní více zajímat,ve třetí třídě jsem naprosto v pohodě. Plně chápu obavy některých rodičů (zvláště v 1.třídě), že se jejich děti nenaučí počítat,byla jsem v podobné situaci.Díky ukázkovým hodinám pro rodiče, dostatečného množství informací a skvělým výsledkům obavy postupně zmizely.Ano, je to nové, je to jiné, ale je to skvělé!
Jděte rovnou ke zdroji!!!!!!!!!!!!!!!!
Pokud Vás zajímá, jak lze touto metodou naučit kvadratické rovnice, kontaktujte profesora Milana Hejného z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který Vám o tom velmi rád povypráví. Je to velice ochotný člověk a věřím tomu, že Vás dokáže ohromit.