Bouřky 15. 8. 2010

Starosta Dr. Lid a rada města Neratovice
Městské zastupitelstvo Neratovice

16. 8. 2010

Věc: Návrh pro radu města a Městské zastupitelstvo

Vážení,
již jsem se na vás několikrát obracela se stížností na údržbu zeleně a špatné personální obsazení na radnici, ale vy jste tento problém nebrali na vědomí a odmítli jste jej řešit.

Dnes pod dojmem katastrofální smršti, která zničila stovky stromů, se na vás znovu obracím s návrhem. Pokud totiž nezmění město svůj přístup k zeleni, během několika let budeme bez městské zeleně úplně.

Návrh:
1.Převést městskou zeleň do kompetence životního prostředí, jak je v jiných městech běžné, a přijmout pracovníka s odborným vzděláním, který by měl městskou zeleň na starosti. Měl by v popisu práce nejen kontrolní činnost, ale vzhledem ke svému vzdělání by mohl projektovat plány výsadeb a pod., za což utrácíme zbytečně z rozpočtu stovky tisíc.
2.Vypovědět smlouvu 1. polabské, vyčlenit zvlášť údržbu zeleně a vypsat veřejnou soutěž na údržbu města a veřejné zeleně. 1. polabská se také zasloužila o zničení stromů vichřicí, zdůrazňovala jsem ve svých minulých podnětech, že stromy jsou špatně ošetřovány, byly odřezávány spodní větve a těžká koruna byla příčinou pádu stromů. Jistě jste si byli dnes ráno prohlédnout Kojetickou ulici a neušel vám stav vyvrácených akátů a javorů jasanolistých. Stromy vyholením spodních větví bez stabilizačního řezu ztrácejí stabilitu a snáze podlehnou ve vichřici.
3.Zajímalo by mě, jak je možné, že 1. Polabská si bez smlouvy s městem nechává dřevo z pokácených stromů, je to přece městský majetek, ne majetek 1. Polabské. Dnes ráno si dokonce lidé odváželi dřevo stromů a veřejně kradli za přítomnosti pracovníků 1. Polabské.
4.Na záříjovém zasedání zastupitelstva navrhuji vyčlenit z rozpočtu města příslušnou částku stanovenou na základě seznamu zničených stromů a zahájit práce na plánu výsadby nové zeleně a výsadbě dřevin.

S pozdravem Mgr. Anna Spěváčková, členka městského zastupitelstva

Nechápu, jak může být město tak laxní ke zcizování dřeva z popadaných stromů. Stromy jsou majetkem města, tedy i dřevo mu patří. Přesto mizí do rukou soukromníků, 1. polabské a jiných subjektů…? Už několikrát jsem na tuto skutečnost upozorňovala, a to se jednalo o mnohem méně dřeva, nikdo jí nevěnoval pozornost. Na odboru správy majetku jsem se dozvěděla, že město nic neúčtuje za kácení a firma si může dřevo vzít. Jenže: tato podmínka přece musí být ve smlouvě a není tam. Čili nikdo si nemůže dřevo ponechat jen tak. Zdá se, že vše v Nera je založeno na kamarádíčkování a klientelizmu.

Jak řeší podobnou situaci na Mělníku popisuje Mělnický denik:

„Zajímalo by mě, kam poputuje dřevo ze stromů, které v Mělníku popadaly při poslední vichřici,“ obrátil se na redakci Deníku obyvatel města Luděk Moravec s tím, že by uvítal, kdyby radnice dala dřevo zájemcům k dispozici zdarma nebo za zvýhodněnou cenu.

Má ale smůlu. Většina rozřezaných vzrostlých stromů poputuje do štětské papírny. Potvrdil to vedoucí mělnického odboru životního prostředí Ctirad Mikeš. „Kmeny jsou rozřezávány na dvě různé délky a ty, které budou vyhovovat, město prodá společnosti, která se zabývá výrobou papíru v sousedním Štětí,“ řekl Mikeš a doplnil, že ostatní palivové dřevo pak mohou odkoupit další zájemci.

„Nedovolený odvoz dřeva může být považován za zcizení majetku města,“ připomněl Mikeš.

Je devět dní po smršti. Na Mělníku, který okamžitě začal uklízet popadané stromy, mimochodem spoušť zde zdaleka nedosahuje takových rozměrů jako v Neratovicích, je uklizeno. Jen zbytky pařezů dokladují, kde byl vyvrácený strom. V Neratovicích jen na cestě k nemocnici míjím: Na Výsluní nakloněný hloh u č. 1300, je potřeba ho ukotvit, jinak se vyvrátí (cena takto vzrostlého stromu cca 10 000,- Kč), u čísla 1154 nakloněný smrk, opět lze zachránit ukotvením, v zahradě trojky školy nakloněná borovice, mezi věžáky dvě vyvrácené lípy, naproti nemocnici vyvrácená borovice. Přemýšlím, kdo kontroluje padlé stromy odbor správy majetku nebo 1. polabská či je nutné je nahlásit na radnici. Zatímco na Mělníku byly nasmlouvané tři firmy, aby uklidily spoušť, v Neratovicích se o víkendu nepracovalo, jen soukromníci pilně odváželi dřevo na přívěsných vozících.

Včera jsem hovořila s panem místostarostou a pokoušela jsem se mu vysvětlit, proč je záhodno změnit přístup k městské zeleni. Na včerejší jednání rady města jsem znovu podala návrh na určité změny, které dále vysvětluji, a proto jsem se snažila vše vysvětlit panu místostarostovi, který má v popisu práce životní prostředí a měl by mít na jednání rady rozhodující slovo.

Vysvětlení:
Městská zeleň je v kompetenci odboru správy majetku, který nezaměstnává žádného odborníka – ekologa, dendrologa a pod. Je to naprosto výjimečné, co znám městské úřady, zeleň má na starosti odbor životního prostředí. Jenže u nás na městském úřadě na odboru ŽP pracuje pouze jedna pracovnice, která zeleni rozumí a ta je doslova zavalená svou vlastní agendou. Odbor správy majetku vzhledem k neodbornosti svých pracovnic si na vše najímá soukromé firmy, kterým platí horentní částky. Průměrný projekt na výsadbu zeleně přijde na sto tisíc korun, vše se zbytečně čerpá z městského rozpočtu na úkor výsadby nových stromů a keřů.

Bez nadsázky lze říct, že na městě parazituje řada soukromníků, kterým jsou zadávány nadhodnocené zakázky, za hubičku pronajímán městský majetek a pod.

Pokud tedy město převede městskou zeleň pod životní prostředí a přijme odborníka, ušetří, neboť dotyčný zaměstnanec bude mít přehled o zeleni, bude schopen pracovat s digitální inventarizací zeleně (na rozdíl od správy majetku), vypracuje plán údržby, výsadby, apod. bude schopen zadávat 1. polabské zásahy do zeleně a bude je kontrolovat. Kromě toho se může věnovat osvětové činnosti, která zde tolik chybí.

Současný systém péče o městskou zeleň je neudržitelný, zvlášť v situaci, kdy přicházíme v intervalu málo let o další a další stromy a keře. Klimatické extrémy se budou zhoršovat a jejich frekvence se bude zkracovat. Je potřeba s tím počítat a začít se věnovat zeleni komplexně.

To vše jsem se snažila panu starostovi vysvětlit. Nakonec uznal, že městská zeleň pod odborem správy majetku není dobré řešení, že by měla být opravdu v kompetenci životního prostředí. Víc nic.

Na pozemku dvojky školy se povalují další padlé stromy – thuje a na hřišti velká bříza. Zařídit odklizení je ovšem v popisu práce pana ředitele, divím se, že deset dní po smršti není pozemek uklizen, bere za svou funkci velmi slušné peníze, blíží se začátek školního roku, měl by mít školu v pořádku.

V ulici OSN bohužel padly další stromy – javory jasanolisté. Půda je stále promáčená, minimální kořenový systém (stromy nejsou vzrostlé přirozeně, ale vysázené) stromy neudrží, stromy mají narušenou stabilitu, protože i zde nejsou dlouhé větve upraveny stabilizačním řezem. Četla jsem nějaké povídání na dalším webu, že je třeba rizikové stromy pokácet. Ovšem v takové smršti, jaká zde byla, jsou rizikové všechny stromy. Padaly břízy, akáty, javory, smrky, thuje, vrby…rozměrné i ty nejmenší. Pod kopcem Miluji zlomil vítr i nově vysazený platan. Nemluvě o tom, že nelze předem určit, které stromy mohou být vyvráceny. Navíc zákon o ochraně přírody nedovoluje kácet stromy jen proto, že by mohly být vyvráceny.
Tak jako si lidé zvykají na chování při povodních, které se budou oakovat, tak si budeme muset zvyknout na chování ve vichřici a tornádu, které přidou znovu a ve větší intenzitě. V žádném případě se neschovávat pod stromy, zůstat doma nebo rychle vyhledat nejbližší úkryt v domě. Pokud to lidé nepochopí, pak budou možná zraněni nebo zabiti stromem. Může to být také sloup jako u kavárny na Masarykově ulici. Nebo kus plechu letící ze střechy.
Tam, kde řádí podobné smršti jako jsou hurikány na Floridě, kupodivu lidé nepožadují vykácet stromy, ale počítají s tím, že budou vyvráceny či zlomeny, po hurikánu jsou ořezány a vysázeny nové. Během pohromy jsou lidé uvnitř domů, okna mají zbezpečena a čekají, až vichřice skončí.
Několik měsíců po hurikánu již nanajdete známky pohromy, vše je upravené, stromy ořezány a vysázeny. Prostě musíme změnit své chování, jinak to nejde.

Ještě máme samozřejmě jednu možnost: jelikož se příroda nechová tak, jak požadujeme, vykácíme vše a zabetonujeme celé město. Tím ovšem zvýšíme nebezpečí podobných jevů vyvolaných zabetonováním krajiny a snížením množství zeleně. Následky samozřemě poneseme my a naši potomci.

Dobrý den,

paní Holečková, u čísla 1154 směrem do ulice Na Výsluní se naklání smrk. Možná, že už brzy se vyvrátí a bude se muset odstranit. Domnívám se, že byještě šel ukotvit a zachránit, nakonec ušetříme na nové výsadbě. Mohla byste prosím akci zařídit u 1. polabské? Snažila jsem se vám i jim zavolat, ale z mobilu mi pevné linky nefungují.
Taktéž u trojky školy je nakloněná borovice nebo smrk, na dálku to nejde spolehlivě rozeznat, ale to by si snad měla paní ředitelka zařídit, ne?

S pozdravem Anna Spěváčková

Domnívala jsem se, že 1. polabská provádí pravidelnou kontrolu a tudíž není nutné psát odboru správy majetku E- maily, nota bene v pátek dopoledne. Měla jsem za to, že nakloněné stromy budou rychle ukotveny, aby nespadly, dokud nepřijde další vichřice nebo se půda víc nerozmáčí a stromy pak definitivně padnou. Pokud 1. polabská na údržbu nestačí, měla by si najmout další firmy na výpomoc, nedá se nic dělat, přihlásila se do výběrového řízení šitého jí na míru a zvítězila. Takže v ulici Na Výsluní 1148 stále polehává smrk, stejně tak na náměstí naproti radnice. Na Výsluní u 1300 někdo nouzově podepřel hloh dřevěnou vidlicí, aby nespadl, zaplať pánbůh za to, ale je to nouzové řešení. Brzy si budeme vše dělat svépomocí, včetně domobrany. Po městě leží neuklizené popadané stromy, padly 15. 8., tedy před dvěma týdny. Blízko Márovy pizzeria tři velké škumpy, jak bydlí starosta Lid naproti nemocnice 1 borovice, mezi domy Na Skalkách 965 a 966 leží na zemi dvě lípy. Naproti 950 je polámaný jasan ztepilý, na Kojetické by se měly zkrátit zbylé, do prázdna trčící větve javorů jasanolistých, jinak je silnější vítr poláme nebo stromy vyvrátí a už tam nezbude vůbec nic.