|
|
| Jméno: | Anna Spěváčková, SPD |
| Datum: | |
| Titulek: | Něco to připomíná..... | |
| Zdeněk Zbořil:
Kdo si pamatuje jak to bylo v různých dobách, jak to bylo například s francouzštinou v dobách první republiky a jak vznikala francouzská gymnázia když se lidí spontánně, zejména intelektuálové a umělci snažili ze vzdoru mluvit francouzsky. Teď je to trošku komplikovanější. Tím ty děti nebo adolescenti jezdí na jazykové kurzy nebo jim je rodiče platí do Anglie, do Spojených států, a dost často se setkávají s jinou kulturní úrovni a i s jiným chápáním historie vypadá to jako kdyby české děti se sice naučili dobře mluvit anglicky, ale ta jejich slovní zásoba se týká určitého specifického oboru. Umějí napsat svá curriculum vitae, umějí napsat esej nebo dopis v angličtině, ale mají potíže přečíst Dalimilovu kroniku nebo Kosmovu kroniku českou. Natož se zabývat českou literaturou.
Mně metodologie výuky cizím jazykům, koncentrovaná právě jenom na tu angličtinu, a teprve v tom druhém, třetím plánu na další jazyky, trošku připomíná tu Heydrichovu představu o germanizaci českého národa, kdy on a jeho pobočník Walter Jakobi dávají instrukce české protektorátní vládě a tvrdí, že „tento prostor“ musí být germanizován, část Čechů poněmčená, část fyzicky zlikvidována a jazykové znalosti mají být na úrovni toho, aby uměli tito „Schweine Hunde“ poslouchat německé rozkazy a aby se uměli podepsat. Ono to tak trochu vypadá velmi brutálně, ale nezapomeňme, že je to skutečně nápadně podobné tomu Bekovu zákonu“ upozorňuje Zdeněk Zbořil. |
|
|
