|
|
| Jméno: | Anna Spěváčková |
| Datum: | |
| Titulek: | Výročí osvobození | |
| Ani jsem nemusela nic nového psát. Stačilo najít starý článek a trochu upravit. Zde je.
Neratovice vymazaly minulost z paměti lidí
Po nástupu komunismu se u nás nemluvilo o spojeneckých armádách, které osvobodily republiku za demarkační linií. Po převratu se se kyvadlo zhouplo na druhou stranu a mnozí se snaží vymazat vzpomínky na oběti vojáků Sovětského svazu a příslušníků dalších států.
U nás v Neratovicích jsme šli ještě dál. Nevymazáváme vzpomínky, ale přímo likvidujeme každé svědectví "nepohodlné" minulosti.
Jediné pomníky, které bez úhony přečkaly likvidační mánii nových mocipánů, jsou pomníky padlým v první světové válce. Největší je v Neratovicích v zmrzačených Kostomlatského sadech, Druhý je v Mlékojedech u křižovatky u rybníka umístěný v celkem pěkně upraveném prostoru, vedle něj je pochován vojín Rudé armády, jeho hrob byl oplocen a na tabulce bylo jméno. Jenže časem byl zpustošen; prý bude zhotovena pamětní deska a zasazena do pomníku. (Nevím, jaký je současný stav.) Další je v Lobkovicích mezi stromy na návsi před kostelem, třetí v Byškovicích před budovou školy.
Další pomníky měly krutější osud. Po převratu zničeho nic zmizel pomník s rudou hvězdou stojící naproti gymnáziu, byl zřejmě věnován osvobození Neratovic Rudou armádou. Nikdo neví, kdo dal pokyn k odstranění pomníku. Nová ředitelka gymnásia či jeji švagr, popřevratový starosta Roith, aby se nová mládež nemusela dívat z oken na rudou hvězdu? Nikdo se k činu nepřiznal a v době absence studu ani nepřizná. Dnes po něm zůstal jen ovál s květinami a plevelem a pár laviček.
Další pomníček na výšině za Lobkovicemi byl také věnován osvobození Neratovic Rudou armádou, bylo to 10. května 1945. Ten byl nahrazen kamennou deskou s nápisem: Památník národní revoluce 5.- 9. 5. 1945. Zvláštní označení květnových dnů, 5. května vypuklo pražské povstání, ale o žádná národní revoluce neexistovala. Ani tady nevíme, kdo dal podnět k odstranění. Zřejmě to bylo rozhodnutí tehdejší vládnoucí skupiny zastupitelů.
Pomalu a jistě se přestává mluvit o osvobození Rudou armádou, když tak to byli jedině Američané, nikdo jiný. O sovětských osvoboditelích se ve slušné společnosti nemluví, pokud by přece jen někdo chtěl připomenout jejich oběti, bude okamžitě urážlivě označen za komunistu. Předpokládám, že časem postavíme v Neratovicích pomník našim americkým osvoboditelům.
Asi proto není připomínán tragický nálet amerických letadel dne 22. května 1945 na Neratovice a Libiš. Výsledek 52 mrtvých |
|
|
