|
|
| Jméno: | Anna Spěváčková |
| Datum: | |
| Titulek: | 15. březen 1938 - začala okupace ČSR | |
| Naše média, a nejen ona, často "zapomínají" na ten zoufalý den, kdy k nám vtrhla německá armáda a okupovala nás celých sedm let. Kam se hrabe obsazení Československé republiky spřátelenými vojsky Varšavské smlouvy, které naše mládež s mozky vymytými školou a médii považuje za národní katastrofu. (Převzato): Co se dělo toho osudného rána roku 1938? Ulicemi českých a moravských měst a obcí ve středu 15. března 1939 sněžilo, od rána se valila nikým nezvaná zelenošedá masa. Lidé stáli za deště a sněžení v ulicích, slzy v očích, zaťaté pěsti, nenávist v srdci. V každém z nich otázka, co s námi bude? 15.března 1939 skončily šťastné dny Československa (ČSR), začala smutná a oběťmi naplněná šestiletá německá okupace. Nekonečných 2248 černých dnů. Kolik studentů, vysokoškoláků, dovede naplnit toto datum i tu šestiletou okupaci, dovede se orientovat? Dnes se tato doba příliš nepřipomíná, klade se otázka, má zmizet z učebnic i z naší paměti? Od března 1939 uplynulo 85 let. Ptám se, kolik pamětníků z té doby ještě žije? Možná, že ještě jako děti stáli na kraji chodníků a pamatují si na ty slzy svých otců. Kdo si dnes vzpomene na to ponížení i na vyhlášky se stovkami popravených? Kdo si vzpomene na ty bezbranné spoluobčany, na jejich děti, když z nádraží Bubny se vydávali na cestu do vyhlazovacích táborů ? Kdo položí květiny na zapomenuté hroby těch statečných, kteří odpočívají někde daleko od svých domovů? Novodobí vykladači dějin je posmrtně kádrují, kácí jejich sochy… Politici spoléhají na krátkou historickou paměť našeho národa. Rodí se nové výklady druhé světové války. Z viníků té válečné hrůzy se vytváří oběti. Z obětí pak viníci.
|
|
|
